České ženy by obětovaly rok života výměnou za krásu aneb Tlak sociálních sítí na dokonalost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Internet a nejrůznější online platformy jsou nedílnou součástí našeho života a sociální sítě se staly hojně využívaným prostorem pro komunikaci, zábavu i inspiraci. Ale také pro sdílení názorů, zkušeností, fotografií a videí, jež často mají se skutečnou realitou jen pramálo společného. Jde o prostor takřka neomezených možností, kde si, zjednodušeně řečeno, může každý prezentovat, cokoli ho jen napadne.

Pozměněná a upravená všednodenní realita, profesionálně vyretušované fotografie, šikovně sestřihaná videa, to všechno mnohdy působí dojmem, že svět dotyčného je jednoduše dokonalý a záviděníhodný… Jenže právě zde stoprocentně platí rčení, že není všechno zlato, co se třpytí. Pro mladé ženy přináší tento digitální svět nejen nové příležitosti, ale je mnohdy zároveň zdrojem značné psychické zátěže. Nezdravý tlak na perfektní vzhled, který vychází z online ideálů krásy, má totiž často devastující dopad na jejich sebehodnocení, sebedůvěru a celkový psychický stav.

Uměle vytvářený kult krásy není ničím novým, co by se objevilo až v současnosti (Ideál krásy v historii). „Ženy s ním bojovaly už dříve, kdy bylo sice omezené množství zdrojů informací o tom, jak ideálně má žena vypadat (reklamy v časopisech a televizi), ale na druhou stranu neexistovala možnost se díky sociálním sítím například spojit s lidmi, kteří řeší podobné problémy. V tom mají dnešní dospívající mnohem více příležitostí… Na druhou stranu jsou influencerky nebo vrstevnice, prezentující se svými videi na sociálních sítích, dívkám bližší, snadněji si představí, že by takhle také mohly vypadat, a ne vždy si uvědomují, že jde o velmi vylepšený obraz reality za pomoci filtrů a retuší,“ uvádí psycholožka Šárka Miková, autorka knihy Milovat nestačí.

Nejnovější průzkum značky Dove ukázal varující realitu, že české ženy, zejména ty mladší z generace Z, se stále častěji potýkají s nerealistickými nároky na svůj vzhled, které vytvářejí moderní technologie, sociální sítě a metody umělé inteligence. 64 % žen ve věku 18 až 26 let přiznává, že cítí mnohem větší tlak na fyzickou přitažlivost než generace jejich matek. Důsledkem je, že se dnes krásné cítí jen 2 % žen – a u žen do 26 let se dokonce necítí krásná ani jedna.

Nejvíce alarmujícím zjištěním je fakt, že každá čtvrtá mladá žena by byla ochotna obětovat rok svého života za dosažení ideálního vzhledu. A co víc, každá čtrnáctá by dokonce obětovala čtvrtinu své inteligence pro krásnější vzhled. Tato čísla poukazují na hluboký problém.

„Intenzivní tlak na dokonalost a uniformní krásu, kterou vídáme na sociálních sítích, může podkopávat sebedůvěru a narušovat celkový wellbeing,“ říká Michaela Šimáčková, psycholožka vzdělávací organizace Onfine, která se věnuje zdravému vztahu k technologiím.

Udržet si v konkurenci vyretušovaných fotek a dokonalých avatarů, vygenerovaných umělou inteligencí, zdravou sebedůvěru je totiž opravdu obtížné. „Ve výzkumech i lektorské praxi přitom vidíme, že se palčivost tohoto tématu spolu s prudkým rozvojem umělé inteligence znatelně zesiluje,“ dodává psycholožka.

Na sociálních sítích, jako jsou Instagram, TikTok nebo Pinterest, jsou každý den prezentovány statisíce dokonalých obrázků, které ukazují „ideální“ postavu, pleť, vlasy, oblečení a životní styl. A takovému diktátu se poměrně snadno podléhá. Mladé dívky, ale stále častěji také dospělé ženy a maminky, začnou pochybovat, zda je jejich život dostatečně zajímavý a zda jejich vzhled odpovídá aktuálně uznávaným standardům. Takové pocity pak zcela logicky vedou k poruchám sebeúcty a neustálé nespokojenosti.

Psychologové upozorňují, že tento tlak může způsobit úzkosti, deprese, ale i poruchy příjmu potravy, jako jsou anorexie nebo bulimie. Neustálé porovnávání sebe s těmito uměle vytvořenými ideály vede k pocitu méněcennosti a naprosto nerealistickým očekáváním. Ženy pak mohou získat pocit, že jejich hodnota je přímo spojená s jejich vzhledem, což se negativně odráží na jejich duševní pohodě.

„Velmi rizikové je, pokud mají dívky nebo ženy svůj vzhled úzce propojený se svou identitou a sebeúctou a je to jediná věc, za kterou si myslí, že si samy sebe mohou vážit. („Za něco stojím, jen když jsem krásná, hubená, atraktivní.“). Nevědí, v čem jiném jsou jejich silné stránky, které mohou být pro okolí mnohdy mnohem atraktivnější než to, jak člověk vypadá. Pokud se jim nedaří ideálu krásy dosahovat, propadají velkým pochybostem, mají nízkou sebedůvěru, což se promítá jak do problémů ve vztazích, tak do studia či zaměstnání,“ popisuje psycholožka Šárka Miková.

Je důležité si uvědomit, že skutečná krása spočívá v rozmanitosti, autentičnosti a zejména v přijetí vlastního těla. Odborníci doporučují zaměřit se hlavně na zdraví a vnitřní pohodu, nikoli na dokonalost podle cizího měřítka. Ženy by měly být povzbuzovány k tomu, aby se soustředily na své silné stránky, na to, co je činí jedinečnými, a učily se samy sebe přijímat takové, jaké jsou.

Sebehodnota a sebedůvěra každého je do velké míry tvořena tím, co jej odmalička obklopuje, co kolem sebe slyší. „Mnohdy je jediným oceněním, které dcera od rodičů slyší, že vypadá dobře, že jí to sluší. Nebo naopak, že by měla vypadat lépe, obléct si něco, co jí víc sluší a podobně. Dívka–žena by neměla mít budovanou sebehodnotu na tom, že je hezká. Často se vzhled akcentuje jako kompliment, přitom s tím dotyčná žena málokdy může něco dělat, prožívá obrovskou bezmoc, která je jedním z největších stresových faktorů vůbec,“ zdůrazňuje Šárka Miková.

Kyberšikana se děje denně. I vaše dítě může někdo na síti vydírat. Jak tomu zabránit?