Ženy zapsané do olympijské historie: Připomeňte si úspěchy nejlepších českých sportovkyň

Před olympiádou v Soči v roce 2014 znali jméno Evy Samkové jen opravdoví fandové snowboardcrossu, po ní ale v podstatě celá republika. Mladinká usměvavá holčina s namalovaným knírkem pod nosem (ten si maluje pro štěstí) všem vyrazila dech, když si na svém prkně naprosto suverénně dojela pro zlato. Na olympijské bedně se Eva, která na snowboardu jezdí od svých sedmi, ocitla i v roce 2018. Tehdy v Pchjongčchangu vybojovala bronz. Loňská olympiáda v Pekingu jí bohužel nevyšla, zotavovala se po zlomeninách obou kotníků a nemohla na ni odjet. Smutná ale být nemusela, sportovní úspěchy totiž vystřídaly ty v osobním životě - po čtyřech letech vztahu si loni v září sportovkyně vzala herce Marka Adamczyka. Pojďme si připomenout i další úžasné české sportovkyně, olympijských vítězek máme totiž víc než dost.

Tahle doba jednoznačně patřila manželům Zátopkovým. Emil a Dana Zátopkovi byli tehdy doslova fenomén. Dva skvělí sportovci, manželé, oba narození ve stejný den a rok, oba zabodovali na olympiádě v Helsinkách v roce 1952. On si tehdy odnesl čtyři zlaté a jednu stříbrnou medaili za běh na různé vzdálenosti včetně maratonu, ona vyhrála zlato za hod oštěpem. Ve stejné dekádě, na olympiádě v Melbourne v roce 1956, excelovala ale i další Češka – Olga Fikotová vyhrála zlato v hodu diskem.

Gymnastika, skok do vody, skok do výšky a krasobruslení. To jsou disciplíny, v nichž Češky excelovaly v 60. letech. Fenoménem té doby byla samozřejmě gymnastka Věra Čáslavská, která si na krk pověsila celkem 11 olympijských medailí (z toho tři za víceboj družstev). Celkem osm medailí ale bylo jen jejích – tři zlaté z Tokia v roce 1964, další čtyři zlaté a jedna stříbrná z Mexika v roce 1968.

Tehdejší Československo se pyšnilo i další úžasnou gymnastkou – Evou Bosákovou. Ta získala na OH v Římě v roce 1960 zlato na kladině a stala se tak jedinou gymnastkou, která dokázala přerušit medailovou šňůru závodnic ze Sovětského svazu. Šedesátky byly vůbec plodné – z Mexika v roce 1968 přivezla Milena Duchková zlato za skok do vody (pak ještě stříbro z LOH v Mnichově v roce 1972) a Miloslava Rezková (provdaná Hübnerová) zlato za skok do výšky. A na hrách v Grenoblu v roce 1968 zabodovala i krasobruslařka Hana Mašková se svou bronzovou medailí.

Sedmdesátky patřily v oblasti sportu a olympijských úspěchů dvěma ženám. Heleně Fibingerové, která v roce 1976 v Montrealu vybojovala bronz ve vrhu koulí (navíc její halový rekord 22,50 m, který hodila o rok později, nebyl doposud překonán), a Heleně Šikolové. Ta přivezla bronz za běh na lyžích (na trati 5 km) ze ZOH v Sapporu v roce 1972.

Podívejte se, co se v sedmdesátkách nosilo: Zvonáče a maxisukně frčí i dnes

I osmdesátky byly medailově bohaté. Dařilo se nám na zimních OH. Květa Pecková na lyžích vyběhala dvakrát bronz, a to v roce 1980 v Lake Placid a v roce 1984 v Sarajevu (z něj si přivezla i stříbro za štafetu). Ze Sarajeva pak přivezla bronz i Olga Charvátová, a to za sjezd na lyžích. A letní hry v Moskvě v roce 1980? Jarmila Kratochvílová tam na trati 400 metrů vyběhala stříbro.

V devadesátkách se ženám dařilo především v létě. Hvězdou kanoistiky se stala Štěpánka Hilgertová se svými dvěma zlatými medailemi za vodní slalom (z Atlanty v roce 1996 a ze Sydney v roce 2000). V atletice zazářila Šárka Kašpárková, která v Atlantě vybojovala bronz za trojskok. A na antuce v Atlantě excelovala tenistka Jana Novotná se svou bronzovou medailí za dvouhru (a stříbrnou za čtyřhru).

Kateřina Neumannová, Barbora Špotáková a Kateřina Emmons – tři úžasné sportovkyně, tři jména spojená s neuvěřitelným olympijským úspěchem. První medaile Kateřina Neumannová přivezla z olympiády už na konci 90. let (z Nagana v roce 1998 přivezla bronz a stříbro), ale její hvězda se naplno rozzářila o čtyři roky později v Salt Lake City (dvě stříbrné medaile) a hlavně v Turíně v roce 2006, kde na třicetikilometrovém závodě s hromadným startem na svých lyžích vyběhala rovnou zlato a ve skiatlonu stříbro.

I v Pekingu v roce 2008 se ale zrodila hvězda – Barbora Špotáková se svým zlatem za hod oštěpem. Olympijské prvenství pak obhájila i o čtyři roky později v Londýně, na další olympiádě v Riu to pak byl bronz. A střelkyně Kateřina Emmons? Upozornila na sebe už v roce 2004 v Athénách, kde si ze vzduchovky na 10 metrů vystřílela bronz. Z Pekingu už pak dovezla rovnou zlato (opět za vzduchovku na 10 m) a stříbro (za sportovní malorážku 3×20).

Druhé desetiletí 21. století a současnost patří především těmto ženám: Evě Adamczykové, Ester Ledecké, Martině Sáblíkové, Gabriele Soukalové a Miroslavě Topinkové Knapkové. U Ester stačí říct asi jediné – nečekaný zázrak a naprostý multitalent, dvě zlaté za snowboard (Pchjongčchang 2018 a Peking 2002) a jedna zlatá za alpské lyžování Super-G (Pchjongčchang).

A Martina Sáblíková? Podobně nečekaný talent, jen místo lyží či snowboardu má na nohách brusle. Rychlobruslařka, která si celkem ze čtyř olympiád přivezla neuvěřitelnou sbírku medailí – tři zlaté, dvě stříbrné a dvě bronzové. Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová je v poslední době spíš součástí showbyznysu - je moderátorka a pozornost upoutala i celkem kontroverzní životopisnou knihou Jiná Gabriela Koukalová - tak se jmenovala v době, kdy byla vdaná za badmintonistu Petra Koukala. V Soči ale ještě v roce 2014 zářila jako sportovkyně. Přivezla si stříbro za závod s hromadným startem na 12,5 km a také stříbro a bronz za štafety. A na závěr nesmíme zapomenout na Londýn 2012 a veslování, kde zlato vyhrála Miroslava Topinková Knapková.

Otestujte se: Silné příběhy sportu i lásky: ukažte se, co (ne)víte o legendárních českých sportovcích