Ženy, které měnily svět v roce 2022: vědkyně, která dává naději těhotným i bojovnice za lidská práva

Ač se na začátku roku zdálo, že pojedeme třetí rok s covidem a nebude to žádná velká hitparáda, únor nám ukázal, že může být mnohem hůř. Rusko napadlo Ukrajinu a rozpoutalo válku, která má vliv na celý svět. Pojďme si ale připomenout spolu s hashtagem #zenyprozeny, které dámy byly letos hodně slyšet a vidět, protože dokázaly něco jedinečného, nebály se ozvat a bojovaly za svá práva.

O jakých sportovkyních jsme letos hodně slyšeli? Ester Ledecká je prostě hvězda. Na zimních olympijských hrách startovala potřetí v životě, na OH v Pekingu soutěžila ve dvou sportech a čtyřech disciplínách. Paralelní obří slalom na snowboardu vyhrála, skvěle si vedla ale i na lyžích a stala se tak nejlepší českou reprezentantkou. Všichni teď čekají, v jaké formě se vrátí do přípravy, má za sebou totiž operaci klíční kosti, kterou si v létě zlomila.

A letos se stala podruhé sportovkyní roku!

O Barboře Špotákové jsme slýchali roky. Nejúspěšnější světová oštěpařka držící světový rekord (s výkonem 72,28 metru) je miláčkem národa nejen díky atletickým úspěchům, ale i své lidskosti a smyslu pro humor. Letos oznámila, že o další medaile už bojovat nebude a ve svých jednačtyřiceti letech ukončila kariéru. Na mistrovství Evropy v Mnichově ještě krátce předtím vyhrála bronz a smála se, že se na stupně vítězů postavila ona a dvě osmnáctileté atletky. Tělo už prý ale začíná pobolívat a ona naznala, že je čas rozloučit se. Báro, děkujeme!

Situace v Íránu a postavení íránských žen se zhoršuje každým rokem. Hlavní slovo tu má islámský duchovní vůdce a základem právního systému je interpretace práva šaría. Ženy jsou diskriminovány a podřízeny mužům, nemohou vykonávat všechna povolání, bez povolení manžela nemůže žena ani vycestovat. Samozřejmostí je povinné zahalování hidžábem.

A mravnostní policie na to přísně dohlíží. Letos v září byla zatčena 22letá Mahsa Amini. Zastavili ji příslušníci mravnostní policie Gasht-e Ershad kvůli tomu, že jí ze šátku vykukovaly vlasy. Zacházeli s ní natolik krutě a mlátili ji obušky do hlavy, že žena zkolabovala a následně zemřela. O pár dní později ubili příslušníci bezpečnostních služeb mladou dívku, která se účastnila protestů a měla vlasy ostříhané. Nepokoje začaly sílit spolu s podporou celého světa. Odvážné ženy pálí šátky, stříhají si vlasy a chodí v tričkách s krátkým rukávem, a přitom jim jde o život. Jedním slovem obdivuhodné!

Znáte náboženská vyznání slavných osobností?

Právo na potrat měly americké ženy od roku 1973. Letos v červnu ovšem Nejvyšší soud rozhodl, že toto právo nebude definováno federálně, ale každý stát si může rozhodnout po svém. A ženy ze států vedených republikány se vrací desítky let nazpět do minulosti, v některých státech můžou jít za ukončení těhotenství i do vězení. V Texasu dokonce není možné jít na potrat ani tehdy, když se jednalo o znásilnění či incest. Toto rozhodnutí ovšem neznamená, že k umělým přerušením těhotenství nebude docházet, jen k nim nebude docházet bezpečně. Jako se to již nyní děje například v Polsku.

Kteří slavní se zákazem práva na potrat nesouhlasí?

Vystudovaná architektka a scenáristka sice má dle svých slov raději pozici v zákulisí, ale být ukrajinskou první dámou znamená tento rok pravý opak. Ona a její muž Volodymyr Zelenskyj jsou na očích celému světu. On jako statečný prezident, který vede svou zemi ve válce s Ruskem, ona dodávající lidem odvahu a jednající s hlavami států celého světa o možnostech pomoci Ukrajině.

Olena Zelenská se ve chvíli, kdy Rusko napadlo její domovinu, stáhla i s dětmi do ústraní. V květnu Ukrajinu navštívila americká první dáma Jill Biden a Olena začala aktivněji vystupovat a burcovat k pomoci Kyjevu. Promluvila v americkém Kongresu, dává rozhovory, objevila se na titulce Vogue, vystupuje i na dálku na konferencích. Silná žena!

Influencerka, majitelka obchůdku se skandinávskou módou a máma dvou malých dětí Tereza Salte se zasadila o otevření diskuse na téma: mají rodiče právo být s dětmi v nemocnici? Právo jako takové jim to umožňuje, personál nemocnic s tím ale má často problém. Tereza strávila v tomto roce v nemocnici mnoho dní, protože má vážně nemocného syna, a chtěla být s ním, ve dne i v noci, kojit ho a být mu oporou. Odmítala jít spát na ubytovnu, jak jí bylo doporučováno, a tak často spala na židli nebo na ručníku vedle postele svého synka. Tím, že bojovala a nebála se o tomto problému mluvit, dodala odvahu mnoha rodičům hospitalizovaných dětí.

Nad problémem se ve své glose zamyslela i publicistka Markéta Grosmanová

Ač se už povolání nedělí na ženská a mužská, v některých pracovních oblastech zcela přirozeně pracuje víc žen a v jiných víc mužů. A tak až donedávna nepracovala jediná žena mezi hasiči, kteří jezdí k výjezdům.

To změnila Michaela Žďárská, první profesionální hasička. Dříve hasička dobrovolná soutěžila na hasičských závodech TFA a splnila stejné vstupní testy, jakými procházejí muži. Kolegové ji prý přivítali rtěnkou a gumičkou a ne všichni byli z „narušení“ ryze maskulinního prostředí nadšení, ale ona věří, že její prvenství otevře dveře i dalším ženám, které se k hasičům hlásí.

Víte, který slavný herec byl také dobrovolným hasičem?

Spisovatelka a dramatička Kateřina Tučková vydala letos dlouho očekávaný román Bílá voda a sbírala pochvalné kritiky i ocenění. Vrcholem bylo udělení Státní ceny za literaturu za rok 2022, kde porota zohlednila nejen její poslední dílo, ale i celou dosavadní tvorbu, ve které se věnuje méně známým, ale o nic méně významným historickým událostem a společenským tématům. Jedním z hlavních témat Bílé vody jsou osudy ženských řeholních řádů, po kterých šli komunisté, ale i další traumata minulosti.

Česká hlava je nejvyšší české vědecké vyznamenání a uděluje se dvacet let. Mezi laureátkami letos byly i významné vědkyně. Ilona Hromadníková byla oceněna za nejlepší výzkum v oblasti zdravotnictví. Podařilo se jí totiž vyvinout novou metodu diagnostiky onemocnění těhotných žen, které souvisí s vysokým krevním tlakem a preeklampsií. Pokrokovost metody je v tom, že se onemocnění objeví včas a spolehlivě, navíc je možné ji používat v každé průměrné laboratoři, je tedy dostupná pro širokou skupinu žen.

Vedle Ilony Hromadníkové byla oceněna i další žena, Martina Benešová-Schäfer. Ocenění se jí dostalo za výzkum a vývoj revolučního léku na léčbu rakoviny prostaty.

Třicátou rektorkou nejstarší americké univerzity byla jmenována Claudine Gay. To je revoluční z více pohledů: počet žen ve vedení osmice prestižních univerzit (tzv. Ivy League) bude vyšší než počet mužů, a navíc se jedná o první afroamerickou rektorku stojící v čele Harvardu. Jako jeden ze svých cílů uvedla, že by chtěla, aby Harvardova univerzita více fungovala jako součást společnosti.

Kterých vlivných novinářek se bojí i politici?