Článek
Pro někoho je to významné jubileum, pro úspěšnou herečku a moderátorku Adélu Gondíkovou jen normální narozeninový den. Není ráda středem pozornosti, a tak se žádná velká oslava nechystá. Navíc nechce své přátele zatěžovat vymýšlením darů. Také doufá, že jí manžel Jiří Langmajer nepřichystal k narozeninám žádné velké překvapení, na ta si moc nepotrpí. Svůj den si chce užít s nejbližší rodinou.
Potkaly jsme se v pondělí, kdy byla první den v práci po měsíc a půl dlouhé dovolené. V práci znamená v Českém rozhlase, kde moderuje pořad Blízká setkání. Povídaly jsme si v nedalekém kosmetickém salonu, kam si po práci zašla, o tom, proč nemá ráda velké oslavy, kde strávila prázdniny nebo jak o sebe pečuje a kdy se ve svém těle necítila komfortně.
Zítra máte kulaté narozeniny, proč je nechcete slavit ve velkém?
Už jsem na pár podobných oslavách byla. Sice jsou fajn, ale přijde mi, že když je hodně lidí, utvoří se různé skupinky a oslavenec si vlastně nestihne s nikým pořádně popovídat. Neustále lítá mezi tou spoustou lidí a je středem pozornosti, o kterou já moc nestojím. Navíc je strašně zavazující, že vám ostatní musí k narozeninám něco přinést. A já nic nechci, všechno mám. Náš dům přímo praská ve švech, takže bych spíš potřebovala rozdávat dary ostatním, abych ho vyklidila.
Jak jste pak přežila svatbu? Tam se jako nevěsta pozornosti nevyhnete…
Velká skupina mi přijde vždycky problematická a na svatbě s Jirkou jsem to měla podobně, bylo tam okolo tři sta lidí. Skoro nikoho si nepamatuju, protože jsem si skoro s nikým nic neřekla. Možná je to trochu dané i naší rodinou, která nikdy nebyla příliš slavící. A jak jsem měla jako malá narozeniny v srpnu, tak byly ve škole mezi kamarády promlčené.
Je strašně zavazující, že vám lidé musí k narozeninám něco přinést. A já nic nechci, všechno mám.
Ty zítřejší snad ale úplně promlčené nebudou?
Oslavím je jen s rodinou, asi zajdeme někam na oběd, ještě uvidíme. Ale je pravda, že Jirka už se mě ptal, co dělám večer, tak doufám, že nechystá nějaké překvapení.
Umí kupovat dárky?
V tomhle je pozorný, kupuje květiny a třeba mi koupí voucher na celý rok na masáže. To je jediné, co ocením.
Kdybyste si mohla vybrat, kde narozeniny strávíte, jaké místo zvolíte?
Nemám to asi dané kde, ale spíše s kým. Spíš bych si tak chtěla obejít všechny své milované známé a oslavit to s každým zvlášť, abych měla čas si s nimi popovídat. Budu to muset udělat během roku.
Jste ve znamení Lva, o něm se říká, že je vůdčí typ s přirozenou autoritou. Platí to i o vás?
Já nevím, Jirka by vám určitě řekl, že jo. Ale asi tam něco podvědomě bude, i když si myslím, že jsem hodně přizpůsobivá a tolerantní.
Jsou vám vlastní ještě nějaké charakterové rysy Lvů?
Myslím, že na mě spoustu věcí sedí. Ale říká se o nich, že jsou hodně okázalí a že mají rádi bohatství. To já nemám, rozhodně nestojím o to, aby se na mně něco blýskalo a měla jsem na sobě viditelně drahé věci. Třeba jsem byla kdysi v New Yorku s kamarádkou a jednou začalo hrozně pršet. Tak jsme šly do outletu a tam byla šílená fronta do obchodu Michael Kors, který jsem do té doby neznala, nevěděla jsem, že je to taková značka. Kamarádka řekla, že si tam musím koupit jednu kabelku, protože crossbody je hrozně praktická a tady hodně levná. Navíc byla modrá a já modrou miluju. Nosím ji dodnes, ale vždycky ji otočím tím nápisem k sobě, aby nebyl vidět.
Je vidět, že jste skromná, ale je něco, co byste si přála do další padesátky, co jste třeba doteď nestihla?
Uklidit celý barák, to jsem nestihla a to bych hrozně potřebovala. Zrovna nedávno jsem dělala i takový pořad, který se jmenoval Do pořádku!, kde jsme vyklízeli celé domácnosti a všechny věci vyskládali do jedné haly za Prahou. A byla tam odbornice, která těm lidem říkala třeba: Proč máte osmery tepláky? Vždyť vám stačí troje. A proč máte v šuplíku miliardu propisek? Nebo proč máte doma sedm mopů? Tak něco takového se chystám udělat.
Co bych si přála? Uklidit celý barák, to jsem nestihla a to bych hrozně potřebovala.
Vnímáte nějaké životní milníky? Myslím, zda jste prožívala jinak třicítku, čtyřicítku, teď padesátku?
Všichni mě vždycky strašili dopředu a říkali: Počkej, až ti bude 30, to bude strašné, to budeš brečet. Jenže já byla ve třiceti těhotná a byla jsem nadšená. Navíc na dekádu, kdy jsem měla malé dítě, moc ráda vzpomínám. Ale když si teď řeknu, že je to už dvacet let, tak je to trošku divné. Možná až mi bude 60, budu zase ráda vzpomínat na období mezi 40. a 50. rokem.
Takže se teď cítíte dobře?
No, cítím na sobě jisté známky opotřebení a to mě trošku rozčiluje.
Jak se to projevuje?
Třeba si čistím zuby a všimnu si, že mám celulitidu na břiše. Pak se zamyslím a říkám si, že mám určitě rezervy, že bych mohla víc cvičit a mohla méně jíst nebo teď v létě pít méně pivo, ale zase by to nebylo tak zábavné.
Takže když si budete připíjet na narozeninách, dáte si raději pivo než víno, chápu to správně?
Určitě, protože k vínu se musím propít. Jirka ho má totiž rád a máme doma i lednici na víno, ale pivo je v létě lepší na žízeň. V zimě ho zase tolik nepiju, už je na mě studené. Anebo můžu klidně i prosecco a občas sklenku aperolu. Ale ten mi doma nikdo neudělá, takže si ho dám spíš na dovolené.
Pozastavila jste se nad svým tělem už někdy dřív a řekla si, že se v něm necítíte komfortně?
Mám pocit, že tohle cítím skoro celý život. Ale vniklo to hlavně v období, kdy jsem byla jako dítě v pubertě hrozně buclatá, zkudrnatěly mi vlasy, narostly mi prsa i zadek a já se s tím snažila marně něco dělat. Úplně jsem přestala jíst, ale stejně nešla kila dolů. Prožívala jsem zrovna telecí léta a byla z toho dost špatná, ale naštěstí jsem kolem dvaceti začala hodně cvičit a nějak se všechno samo spravilo.
Vypadáte skvěle, štíhlá postava, pleť téměř bez vrásek. Jaký je váš recept na to, aby člověk vypadal dobře?
Myslím, že základem je dobrá životospráva, ke které patří dostatečný spánek, nepít alkohol a nekouřit. Tohle se z dlouhodobého hlediska podle mě vepisuje všechno do tváře i do našich vrásek. Stejně ale jako starosti a radosti.
A tohle všechno dodržujete?
Snažím se. Jediné, v čem mám mezery, je pitný režim. Vůbec netuším, kolik vody za den vypiju. Někdo mi už dokonce říkal, že bych na to měla mít aplikaci.
Třeba si čistím zuby a všimnu si, že mám na břiše celulitidu. Tak se zamyslím.
Jak se tedy o sebe staráte a máte nějaké beauty motto, přece jen jsme se potkaly v kosmetickém salonu?
Ani nevím, co si pod beauty mottem představit, ale rozhodně vím, že pro mě je důležitá dostatečná hydratace pleti i pravidelná návštěva salonu. Vedou sem vždycky mé první kroky po dovolené, protože bývám ze sluníčka hodně vysušená. Sice se mažu krémy s ochranným faktorem 50+, ale teď jsme třeba byli s Jirkou v Americe, kde byla vedra a pak zase klimatizace. Pro pleť hrůza.
Jak často chodíte do salonu na kosmetiku?
Skoro každé dva měsíce a v létě i častěji. Dopřávám si tu speciální proceduru, kdy se výživný krém zapracuje do pleti masáží a svým anti-agingovým složením by měl dokonce nahrazovat mikrojehličkování. Jsem totiž stará škola a mám raději ruční práci a masáže než nějaké přístroje. Navíc se mi jejich kosmetika Natinuel (jmenuje se stejně jako salon) dost osvědčila, protože mi stačí na domácí péči pár přípravků.
Podstoupila jste už nějaký estetický zákrok?
Na to se teprve chystám. Uvažuju samozřejmě o operaci naprosto všeho, ale já jsem hrozný strašpytel. Zatím tedy stárnu přirozeně. Jediné, co občas řeším, jsou pigmentové skvrny, které se mi začínají objevovat. Ale mám kamarádku dermatoložku a občas k ní zajdu na laser.
Máte právě po dovolené, prozraďte nám, jaké vás čekají pracovní povinnosti, nebo jste někde hrála i v létě?
Ne, to ne, prázdniny si nechávám volné, to bych fakt nepřežila, celý rok směřuju k volnému létu. Navíc poslední půlrok před dovolenou se nějak zvrtnul a já toho měla opravdu moc. Teď už se vrhám do práce zase odpočatá a čeká mě třeba hraní v seriálu Ulice. Ale dneska ten návrat do práce byl teda drsný, člověk si po tom volnu odvykne.
Zatím stárnu přirozeně. Jediné, co řeším, jsou pigmentové skvrny.
Odpočívala jste na dovolené aktivně, nebo umíte i relaxovat a úplně vypnout?
Tak půl napůl. Byli jsme třeba u moře na Korfu a já stihla přečíst knihu a druhou mám rozečtenou. Čtu totiž jen na dovolené. Ale v Americe to nešlo, tam jsme hodně cestovali po kaňonech.
Váš muž se tento týden vrátil z jednoho z nejvyšších vrcholků Gruzie Kazbeku, který je pokrytý sněhem a ledem. Tyhle výpravy s ním vás nelákají?
To už jsou pro mě hodně náročné vrcholy, těch se bojím. Stačí mi třeba treky na Korsice, kde jsme spolu také byli.
Cestuje s vámi i vaše dcera Nela, která letos odmaturovala?
Moc ne, protože máme psa a někdo ho musí hlídat, takže se doma střídáme.
Co jste na dovolené přečetla?
Dívku v ledu a rozečtený mám krásný tajemný příběh Kde zpívají raci.
Stíháte koukat občas i na seriály? To je teď dost trendy.
To mě, musím říct, dost baví. Hlavně pravdivé příběhy, dokumenty, kriminálky a psycho thrillery. Vlastně si tak možná nejvíc odpočinu. Ideální pro mě je, když můžu být doma chvíli sama a koukat na vrahy. Naposledy jsem sledovala dokument o jaderné elektrárně Fukušima nebo krimiseriál Waco o jednom z největších masakrů v historii Ameriky. To si určitě pusťte.
Řekněte ještě na závěr, jaké přání byste chtěla, aby se zítra splnilo?
No, asi nemít tu celulitidu.