Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hudba ji bavila odmala, ale koho by napadlo, že z neznámé dívenky z Frenštátu pod Radhoštěm, co zpívá v místní lidušce, se stane hvězda první třídy. Jenže život je nevyzpytatelný, a tak Iveta Bartošová už v roce 1986, ve svých 20 letech, vyhrála prvního Zlatého slavíka.
Bohužel ani všechny profesní úspěchy, kterých se v průběhu dalších let dočkala, nedokázaly změnit její tragický osud. Fanoušky obdivovaná a milovaná zpěvačka byla spíš celoživotně nešťastná a na dně. Kombinace nezkušenosti, naivity a notoricky špatného vkusu na muže z ní udělala ženu, která marně touží po lásce a zázemí a smutek utápí v alkoholu a prášcích. To vše ji nakonec dohnalo až pod kola vlaku. Její život vyhasl přesně před deseti lety. Přesto byly okamžiky, během nichž byla alespoň chvíli šťastná.
Když zpívala
Hudbu milovala, a to, že se jí mohla věnovat profesionálně, si musela celkem vybojovat. Rodiče nezkušenou dívku do velké Prahy samozřejmě moc pustit nechtěli, ale Iveta si prosadila svou.
Úspěch se dostavil už na počátku 80. let, její duet s Petrem Sepešim Knoflíky lásky určitě znáte. I když ve světě showbyznysu se mladá Iveta v podstatě neorientovala, zpívat prostě uměla a nemohl to nikdo popřít. Všichni museli vidět, že ve chvílích, kdy stála na pódiu, byla jednoduše šťastná.
Když diváci tleskali jejímu výkonu v muzikálu Dracula, když přebírala všechny své slavíky (během své kariéry získala tři zlaté, pět stříbrných a tři bronzové), když šly její desky na dračku – to byly její chvíle čirého štěstí.
Když milovala
Iveta Bartošová byla velmi citově založená a vlastně jí nikdy nešlo o nic jiného než o lásku. Toužila po partnerovi, láskyplné rodině, zázemí a bezpečí. Jenže osud jí v tomto směru nepřál, chvíle štěstí po boku milované osoby byly spíš krátkodobého rázu a střídaly je chvíle čirého zoufalství.
První ranou pro ni byla samozřejmě smrt Petra Sepešiho, s nímž nejen zpívala, ale i žila. Byl její první velkou láskou, o kterou přišla kvůli tragické nehodě, při níž v roce 1985 život mladého zpěváka vyhasl.
Osudovým mužem Bartošové byl samozřejmě Ladislav Štaidl, který ji nejdřív vzal pod svá křídla profesně, ale nakonec se z nich stal pár. Vztah to byl vždy komplikovaný, tak trochu polovičatý, neboť se Štaidl odmítal rozvést. K rozvodu se sice kvůli Bartošové neodhodlal, k tomu, aby spolu měli dítě, se ale přemluvit nechal. Když byly jejich synovi Arturovi tři roky, definitivně se rozešli a Bartošová dál marně hledala štěstí po boku jiných mužů. Žádný jí ale nedokázal dát to, co potřebovala…
Když měla rodinu
Iveta Bartošová vždy toužila po rodině, milovala i tu svou, do níž se narodila. Obzvlášť silné pouto měla se svou sestrou, dvojčetem Ivanou. Obě odmala zpívaly, i Ivana se pokoušela o profesionální dráhu, ale slávy své sestry nedosáhla. Žárlivost či řevnivost se ovšem nekonaly, naopak Ivana svou sestru podporovala, pomáhala jí, jak mohla.
A samozřejmě to největší štěstí přišlo, když se Iveta sama stala matkou. Ať byla jakkoli složitá osobnost, nefungovalo jí to ve vztazích, nezvládala mnohdy ani sama sebe a své emoce, mateřství ji naplňovalo. Syna Artura milovala a byla za něj šťastná. Bohužel její psychické problémy a závislost na alkoholu a prášcích způsobily to, že jí soud syna v roce 2011 odebral a svěřil do péče otce.
Připomeňte si Ivetiny šťastné momenty v naší fotogalerii:
Velmi těžké chvíle si život přichystal i pro jednu z kamarádek Ivety Bartošové. Vendula Pizingerová o lásce, smrti dítěte i muže a o tom, proč na jeho pohřbu měla neprůstřelnou vestu
