Hlavní obsah

První dámou se stala Eva Pavlová. Jak se této role zhostily její předchůdkyně u nás i ve světě?

Foto: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Už je to jasné. Novým prezidentem ČR je Petr Pavel a první dámou Eva Pavlová. Jak svou roli pojme, můžeme zatím jen odhadovat, ale možná najde inspiraci v minulosti. Jak se různé ženy ke své nabyté pozici první dámy postavily? Kdo se všeho vzdal a kdo naopak téměř ničeho?

Článek

Na rozdíl od prezidenta pozice první dámy nemá žádnou zákonem stanovenou normu, nemluví se o ní v ústavě, nemá žádné dané povinnosti. Jsou ale věci, které se od ní tak nějak očekávají.

Jenže, když se od vás něco očekává, ale zároveň není jasně dáno, co přesně by to mělo být, bývá to ošemetné. Je vlastně jen na vás, jak se k tomu postavíte, zároveň ale mají kritici volné pole působnosti. Takhle se s tím popraly některé první dámy české i zahraniční politiky.

Ivana Zemanová - měla zástupkyni Kateřinu

Co když prezident žádnou ženu nemá? Je vdovec, rozvedený nebo je prostě single? Historie takové případy zná. Například americký prezident Chester A. Arthur rok předtím, než se ujal v roce 1881 prezidentské funkce, ovdověl. A tak se role první dámy ujala jeho mladší sestra.

A určité „zástupnictví“ zafungovalo i v případě Miloše Zemana, jehož žena Ivana nemá ráda záře reflektorů, a tak ji leckdy zastoupila dcera Kateřina.

Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Dcera prezidenta Kateřina Zemanová první dáma nebyla, ale svou matku často a ochotně zastupovalaFoto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

.

Dagmar Havlová – vzdala se herectví

Než se stala první dámou, byla Dagmar Havlová (dříve Veškrnová) velmi obsazovanou komediální herečkou. Lidé ji znali třeba jako holku z porcelánu nebo Vlastu z komedie Dědictví aneb Kurvahošigutntág.

Ale po svatbě s Václavem Havlem (1997) čelila kritice - bylo jí vyčítáno, že jako herečka nemůže být důstojnou první dámou, navíc se části veřejnosti zdálo, že svatba přišla příliš brzy po smrti Havlovy první ženy Olgy, zemřela rok před tím.

Sice není nikde psáno, zda smí být první dáma herečka, ani jak dlouho je potřeba po smrti partnera truchlit, Havlová se umělecké kariéry vzdala. Ukončila ji a poctivě doprovázela svého muže na všechny oficiální návštěvy. A urputně se vrhla i na charitativní činnost, především se angažovala v Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, kterou založila v létě roku 1997.

Foto: Profimedia.cz

Dagmar Havlová svou roli první dámy nepodceňovala a obětovala jí především svou profesiFoto: Profimedia.cz

Viera Husáková – nebydlela s manželem a pracovala

Za opak Dagmar Havlové by se dala označit manželka Gustáva Husáka, který byl prezidentem od roku 1975.

Viera Husáková byla slovenská novinářka a překladatelka z francouzštiny a němčiny, a když se její muž stal hlavou státu, ani se za ním nepřestěhovala do Prahy. Naopak zůstala v Bratislavě a dál pracovala v časopise Nové slovo. Na veřejnosti se ukazovala, pouze když to bylo opravdu nevyhnutelné. Přesto všechno ale měli výjimečně vřelý vztah.

Foto: ČTK

Manželka Gustáva Husáka se veřejného dění stranilaFoto: ČTK

Anna Eleanor Roosevelt – první aktivistka v roli první dámy

Manželka 32. amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta Eleanor byla nejdéle sloužící první dámou USA, v čele země byla po boku svého muže 12 let (1933-1945). Ale mnohem zásadnější je, že byla první opravdu politicky aktivní manželkou prezidenta v historii Ameriky. V Bílém domě pořádala politická setkání, zavedla i pravidelné týdenní tiskové konference, po celé zemi pořádala přednášky, a dokonce měla v novinách i svůj sloupek.

Angažovala se i v charitě. Zastávala se Afroameričanů (což bylo dost ožehavé téma té doby), v době hospodářské krize se starala o chudé a formovala tímto směrem i svého chotě. Po jeho smrti se nestáhla do ústraní – naopak byla v roce 1945 mluvčí vznikajícího OSN a jako spoluautorka Všeobecné deklarace lidských práv bojovala za práva žen a menšin.

Foto: Profimedia.cz

Byla první politicky aktivní manželka prezidenta v historii USAFoto: Profimedia.cz

Hillary Clinton – vrhla se do politiky

Byla klasickou první dámou, která stojí věrně po boku svého muže. Důstojnost si zachovala i ve chvíli, kdy celý svět sledoval nevěru Billa Clintona se stážistkou Monikou Lewinskou.

Ale co je na Hillary Clinton asi nejvíc zajímavé - nakonec ve stínu svého muže rozhodně nezůstala a sama se vrhla na politiku. Hned poté, co její muž skončil ve funkci prezidenta, usedla jako senátorka do Kongresu Spojených států amerických (2001), v roce 2009 se stala ministryní zahraničních věcí a v roce 2016 dokonce kandidovala na post prezidentky, ovšem porazil ji Donald Trump.

Foto: Profimedia.cz

Z první dámy se Hillary Clinton vypracovala až na političku první třídyFoto: Profimedia.cz

Dolley Madison – využívala své ženskosti

Dolley Madison byla manželkou čtvrtého prezidenta USA Jamese Madisona (1809-1817). Tehdy ještě ženy neměly volební právo ani možnost budovat si kariéru, chtělo se od nich jen to, aby byly poslušnými ženami svých mužů.

Dolley na to šla od lesa. Využila svého šarmu a společenské povahy a v roli první dámy začala do Bílého domu zvát zástupce republikánů i demokratů. A znáte to, s dobrým jídlem, se sklenkou v ruce a v uvolněné atmosféře se daří budovat pracovní pouta mnohem snáz. A tak byla Dolley Madison jakousi nenápadnou tmelitelkou, vlastně takovou tajnou diplomatkou schovanou za maskou poslušné ženušky.

Foto: Profimedia.cz

Tahle žena byla první dámou v době, kdy ženy ještě ani neměly volební právoFoto: Profimedia.cz

Jill Biden – podporuje svého muže, ale má vlastní práci

V politické kariéře svého muže Joe Bidena vždy podporovala, zároveň se ale nikdy nevzdala své práce a nadále je učitelkou na veřejné škole, kde se věnuje dětem s duševním onemocněním. A jak je vidět, skloubit svou práci s podporou manžela a rolí první dámy, není tak těžké.

Foto: Profimedia.cz

První dáma USA svého muže podporuje, ale myslí i na sebeFoto: Profimedia.cz

Prezidentské volby 2023

Historicky čtvrtým prezidentem České republiky se v prezidentských volbách 2023 stal Petr Pavel. Generál ve výslužbě porazil v druhém kole poslance Andreje Babiše, a to při rekordní volební účasti přes 70 %. Inaugurace nového prezidenta proběhla 9. března 2023.

Načítám