Článek
Daniel Krejčík je talentovaný herec, kterého sice před lety opakovaně nepřijali na DAMU, ale zároveň byl nominován na Thálii a všechna jeho divadelní představení jsou na měsíce vyprodaná.
Býval klukem ze zámku a napsal o tom knížku Nadělení. Jeho rodina provozuje po čtyři generace pohřební službu a i o tom napsal knížku - jmenuje se Hájemství a vychází právě teď. Co je hájemství? Místo, kde se cítíte bezpečně, klidně ta zmíněná „pohřebka“.
V podcastu Bubliny jsme si povídali o tom, jak prožíval 30. narozeniny, jestli si hlídá soukromí a kdy si uvědomil, že jeho práce má smysl.
Kluk z pohřebky
Jeho rodina vlastní po generace pohřební službu, a to je (nejen v knize Hájemství) zdrojem mnoha humorných příhod i důvodem k přemýšlení o životě. „Táta říkával, když jela sanitka, že kvůli těmhle mrchám mám malé kapesné. A jeho nejlepší kamarádi jsou špatní doktoři nebo kriminalisté,“ vzpomíná Daniel s nadsázkou a humorem.
On sám dokonce jeden čas tvrdil rodičům, že by rád byl doktorem - tušil totiž, že pak se lépe „smíří“ s tím, že chce skutečně být hercem. „Maminka tenkrát říkala, že ke mně stejně nebude nikdo chodit, že se to rozkřikne,“ vzpomíná a tím „to“ myslí, že by byl doktor z pohřební služby.
Herecké začátky
O tom, že by rád byl hercem, začal Daniel Krejčík uvažovat díky dramatickému kroužku. A ač poměrně brzy získal první pracovní příležitosti v divadle a dabingu, peněz zpočátku moc neměl. „Měl jsem to rozpočítané na 40 čínských polévek a jedno špatné víno na měsíc,“ říká dnes.
Pro nedostatek talentu jej odmítli vzít na DAMU, ale dnes nemá pocit, že by mu herecké vzdělání chybělo. „Hlásí se tam stovky lidí a vezmou jich dvanáct, kteří se pak cítí jako kingové. Ale škola vám postupně sundává sebevědomí, aby vás mohla zpátky složit. Což ale dělají herci, kteří tam učí, ne psychologové. Já bych to nezvládl a měl bych z toho psychické trable, začal bych pít nebo tu krásnou práci nechtěl už víc dělat,“ vysvětluje a říká, že na to šel jinudy a postupně nabýval hereckého sebevědomí.
Jde lásku dělat špatně?
Jedním z témat, které v sobě Daniel Krejčík řeší, je, zda dělá lásku dobře. „Po lásce jsem dlouho toužil a dával jí hodně, ale přišel jsem o sebe… Hledal jsem kompromis, jak sám sebe udržet, a přitom doufal, že mě někdo přijme, jaký jsem. A já ho i přesto budu moct milovat a nebudu se muset měnit,“ přemýšlí.
K čemu došel? „Bývalo to tak, že jsem strašně miloval nějakého partnera a ten strašně miloval sám sebe - to nás spojovalo – že milujeme stejného člověka. Ale začal to být v určitou dobu průšvih. A já se teď snažím najít rovnováhu,“ směje se.
Hlídá si víc soukromí?
Daniel Krejčík žil roky ve vztahu s politikem a hercem Matějem Stropnickým. Bydleli spolu na zámku a byli poměrně dost vidět. Bulvár je hodně řešil, ale oni zároveň média potřebovali - rekonstrukce zámku byla nákladná a potřebovali dát vědět, co se tam děje za akce apod. Jak to šlo dohromady se soukromím? „Lidé k nám do zámku chodili na prohlídky a během toho sledovali, jak tam pálím guláš a věším prádlo. Hranice soukromí se přirozeně posunula. Ale když jste autentičtí, tak vás to nedoběhne,“ říká s odstupem.
Po rozchodu zažíval bolavé období, vrátil se načas k rodičům a říká, že to byla blbá doba. „Nevíte, jestli je to definitivní, pochybujete o sobě. A do toho vám volají novináři. Ale vy o tom nechcete mluvit a oni vás v tom koupou… Naučilo mě to ostražitosti,“ vzpomíná.
Orientace hraje roli
V našem rozhovoru v roce 2023 Daniel řekl, že jeho brzký coming out pravděpodobně ovlivnil to, že delší dobu nedostával nabídky na filmy a seriály. „Matěj tehdy kandidoval za Zelené a o mně napsali, že jsem teplý kluk od Matěje Stropnického. To určitě vliv na kariéru mělo, ale dnes mám za sebou kus práce a svoje místo jsem si vydupal.“
Jeho orientace má určitě vliv na to, že „netočí heterosexuální postavy“, ale v poslední době jde i tak z role do role. Například v seriálu Ordinace v růžové zahradě hrají s Tomasem Seanem Pšeničkou první dějovou gay linku.