Článek
Její dědeček prý říkával, že aby člověk poznal sám sebe, musí padnout na dno a zažít slávu. Kateřině Cajthamlové se to podařilo v jeden moment, a to když kvůli tomu, aby s dětmi měla střechu nad hlavou, kývla na nabídku z televize. Zvolila tehdy poprvé v rámci dilematu „peníze, nebo život“ to první. A proslavila se.
Dnes je uznávanou odbornicí na řadu témat. V podcastu Bubliny jsme řešili BMI, který extrémně zvýhodňuje muže, přerušovaný půst, jenž je podle ní úplný nesmysl, i jak se postavit k novoročním předsevzetím.
Bubliny: Kateřina CajthamlováVideo: Proženy.cz
Pandemie obezity
Co se týče obezity a nadváhy, Kateřina Cajthamlová říká, že se mylně domníváme, že dokážeme ovlivnit něco, čeho ovšem neznáme přesnou příčinu a prevenci. Viníme obézní z přejídání, přitom příčinou může být třeba nadbytečný olej ze semínek, kterých jíme velké množství, modré světlo, stres.
Stres nám obecně velmi škodí: „Jsem zastánce toho, že záleží na stavu mysli, která určuje stav organismu. Pokud jsme v klidu, je náš energetický a živinový příjem jiný, než když jsme vystresovaní a bereme si osobně, že nám někdo nedal lajky, máme pocity viny, že nevypadáme jako sousedka, pocit strachu ze stárnutí, cítíme hněv, závist apod.“
Je-li podle ní člověk bez sebeúcty, nahází do sebe doslova kdeco. „Důležité je mít pozitivní vztah sám k sobě, vážit si sebe sama a tlačit i na hranice komfortu, abyste se vyvíjeli a nečekali jen na potlesk.“ Takový člověk je podle Cajthamlové otužilejší a má sebedůvěru získanou osobní zkušeností.
Kateřina Cajthamlová s autorkou podcastu Bubliny Katkou OsičkovouFoto: Proženy.cz
Proč chceme být štíhlí?
Neustále se řeší, že máme být hubení. Proč? „Existují lidé, kteří nepoměřují ostatní podle hmotnosti a tvaru těla, ale podle zdravotního stavu, výkonnosti, podle psychických kvalit, znalostí, zajímá je, zda je člověk velkorysý, přátelský a laskavý. A to lidé, kteří se honí za postavou, většinou nejsou,“ říká.
Mnohé ženy řeší postavu od mládí, co si ale podle Kateřiny musí uvědomit, je vliv hormonální činnosti během měsíce. „Během menstruačního cyklu se tělo připravuje na ztrátu krve zvýšením tělesné teploty, na to potřebuje sacharidy, a zadržuje vodu. Proto stoupá hmotnost, ale nesouvisí to s tukem. Zoufalé ženy dělají zoufalé věci a jednou z nich je jíst celý měsíc stejně!“
Dělala si ona sama vrásky z toho, když se řešila její váha? „Když je člověku 62 let, je nesmysl vypadat jako ve dvaceti. Mám relativně dlouhověké geny od lidí, kteří se snažili být se sebou v souladu,“ pochvaluje si a dodává, že jeden z největších darů rodině je podle ní nezávislost starší generace, která nevyžaduje „výměnu plínek“.
Předsevzetí a vánoční rituály
Hubnutí a zdravý životní styl nebylo jediné téma, probrali jsme i Vánoce a tradice. „Vánoce jsou vyprázdněné svátky. Jsme od září masírováni slevami, přitom advent je doba postní. Jedná se o dobu ztišení a zklidnění… Doporučila bych to jako dobu bilancování, kdy na staré dáme razítko Vyřízeno a uděláme nové, ne snad předsevzetí, ale rozhodnutí,“ popisuje a doporučuje změny dělat na základě zhodnocení, co je potřeba změnit, co zachovat a co k tomu přidat.
Přerušovaný půst je experimentující ptákovina
Kateřina Cajthamlová sice dobu adventu označila za postní, ale rozhodně neměla na mysli půst přerušovaný. „Intermittent fasting se chybně překládá jako přerušovaný půst, přitom jde o přerušované hladovění, které je škodlivé zejména dětem, starým lidem a ženám. Po dvanácti hodinách hladovění organismus nastartuje tzv. hladovějící metabolismus, jehož cílem je zachránit život hladovějícího. Dělat tuto experimentující ptákovinu mohou mladí zdraví muži v rámci tréninku. A ne po dobu delší než čtyřicet hodin v kuse,“ říká rázně a doplňuje, že pokud ženy chtějí hladovět, tak maximálně jeden den v měsíci - např. v době, kdy nemají chuť k jídlu, třeba během menstruace, kdy vás bolí celý člověk. Ale nedělat to se snahou o „zchátrání“.
„Přerušované půsty jsou pro zdraví stejně užitečné jako přerušovaná soulož pro neotěhotnění. Je to nesmysl,“ uzavírá Kateřina Cajthamlová.
