Bonviván Jiří Hrzán si života užíval plnými doušky. Zemřel tak, jak žil - adrenalinově a plný lásky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rodina Hrzánových měla už doma tři potomky, když do rodiny přibyla budoucí herecká hvězda, syn Jiří. Tatínek, uznávaný zahradník, k němuž si prý pro rady chodil i prezident Edvard Beneš, byl nadšený, že má po třech dcerách konečně mužského následovníka. A i když si nakonec rodák z Tábora vybral jinou cestu než jeho otec, všichni ho v jeho rozhodnutí věnovat se herectví maximálně podporovali.

Otec vydělával dostatek peněz na to, aby rodinu zaopatřil, a maminka tak mohla být se všemi čtyřmi dětmi v domácnosti. I tak se jí Jiří občas vymykal z rukou. „Byl to strašně neposlušný kluk, pořád někde lezl, všechno musel vyšťourat. Často jsme ho musely s jeho sestrami hlídat. Jednou jsme se ho chtěly zbavit, tak jsme mu namluvily, že v nádrži je vodník, aby se bál. Jenže náš hrdina vzal klacek a šel ho bít. Málem se utopil,“ prozradila jeho sestřenice v dokumentu o hercově životě. Už v té době se u něj začal rodit pocit, že je nesmrtelný…

Jiřího rodiče byli na tehdejší dobu velmi pokrokoví. Věděli, že trestat ho by nemělo smysl, proto se spíš snažili najít mu zábavu, při níž by se mohl vybít. Hrzán tak navštěvoval snad všechny sportovní kroužky, které byly dostupné. U ničeho ale dlouho nevydržel. Jeden jej ale přece jen zaujal - dramatický kroužek, který začal navštěvovat při studiu na gymnáziu.

Jeho představy o životě začaly získávat jasné obrysy, i když jeden čas koketoval i s myšlenkou, že by se stal kominíkem. Vždy ho totiž fascinovaly výšky a lezení po střechách. Zvítězilo ale herectví. Hlavu si nelámal ani s tím, že pro kumšt neměl úplně ideální předpoklady - měl totiž vadu řeči a měřil pouhých 168 centimetrů.

Ne nadarmo byl Jiří obsazován do rolí svůdníků. Byl takový i ve skutečnosti. Přesto se závazkům nebránil. Poprvé se oženil se zdravotní sestřičkou Věrou Šmídovou, která mu porodila dceru Barboru. Manželství však Jiřího neustálé avantýry nevydrželo. Věra se s rozvodem smiřovala jen těžko. „Po rozvodu jsem pět let nemohla jít kolem domu, kde bydlel. Tak špatně jsem na tom byla. Stýkali jsme se minimálně a Bára se pořád ptala, kde je táta, a z každé telefonní budky mu chtěla volat, aby přišel domů,“ vzpomínala.

Jeho druhou ženou se stala modelka Olga, s níž měl rovněž dceru - Terezu. I tento svazek měl jen jepičí život. To ale neznamená, že by Jiří na ženy zanevřel, právě naopak. Jejich pozornosti si užíval plnými doušky. A to se mu stalo i osudným.

Životní „sešup“ začal jeho odchodem z divadla. Činoherní klub mu tehdy neprodloužil smlouvu kvůli jeho problémům s alkoholem. To Hrzána těžce zasáhlo a začal pít ještě víc. Alkohol samozřejmě kolidoval i s jeho televizním a filmovým natáčením a situace se mu pak vymkla z rukou úplně. Záliba v pití a v adrenalinových situacích byla smrtelnou kombinací. Jeho problémy gradovaly, až vyvrcholily pádem z pátého patra, když šplhal do bytu za milenkou. Po dvou dnech v nemocnici zemřel. „Strašně rychle žil, jako by věděl, že mu osud vyměřil strašně málo času,“ vzpomíná na něj jeho první žena Věra v knize Komik se smutnýma očima.

Husí kůže naskakuje z toho, co se dozvěděl už jako dítě. „Babička měla jednoho kamaráda, který se zabýval stejnými věcmi jako ona, spiritualismem. A ten Jiřímu předpověděl, že ho kolem čtyřicítky čeká smrt,“ šokovala hercova sestra v dokumentu o jeho životě. Jeho slova se potvrdila - zemřel v pouhých jednačtyřiceti letech.

Čtyřlístek, Mateřídouška, ábíčko… Některé časopisy pro děti, co jsme četli za socíku, přežily dodnes