Hlavní obsah

Implantáty jí způsobovaly jen problémy. Úspěšná influencerka prozradila důvody, proč musely ven

Foto: archiv Ivana Stříbrská Jindřichová

Foto: archiv Ivana Stříbrská Jindřichová

Blogerka Ivana Stříbrský Jindřichová alias @catandcookcz se se svými sledujícími podělila o děsivou zkušenost. Po patnácti letech si nechala vyndat implantáty. Místo radosti jí totiž přinášely jen obtíže.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ženy chodí na zvětšení nebo modelaci prsou s jasným cílem – zvýšit si sebevědomí. Ve většině případů to nedělají pro nikoho jiného, nýbrž samy pro sebe. To byl případ právě i Ivany, která se proslavila svými „neprůstřelnými recepty“ a vydáním skvělých kuchařek. Se svými sledujícími, kterých má bezmála 68 tisíc, se na svém instagramovém účtu @catandcookcz nebojí podělit o nejrůznější pikantnosti ze svého života. Jednou z nich je i to, že musela podstoupit po patnácti letech explantaci (vyjmutí silikonových prsních implantátů). Přestože kojí malou dcerku a kojení kvůli zákroku rozhodně nechtěla ukončit.

Problémy, které nebraly konce

Čtrnáct let se potýkala s problémy – intolerancí alkoholu, nateklými dutinami, bolestí kloubů, nočním pocením, astmatem a problémy s dýcháním… Než si uvědomila, že mohou souviset právě s implantáty, prošla řadou nekonečných vyšetření – bez výsledku. I proto se nyní snaží šířit v tomto ohledu osvětu.

Co vás před patnácti lety vedlo k tomu jít na zvětšení poprsí?

Dělala jsem to jen a pouze pro své sebevědomí. I přestože jsem neměla žádná prsa, nikdy se mi v intimním vztahu nestalo, že by to mému partnerovi vadilo. Byl to můj pocit. A v tom zpětně vidím ten největší problém, ze kterého se chci u své dcery poučit a neudělat stejnou chybu. Už od dospívání se moje prsa řešila v rámci rodiny, takže jsem nabyla dojmu, že jsem vadná, když mi nevyrostla. Zároveň jsem nebyla vedena k nějaké sebehodnotě, která by mi dodala sílu přijmout se taková, jaká jsem.

Foto: archiv Ivany Stříbrské Jindřichové

Po operaci byla Ivana šťastná a s výsledkem spokojená. To však netušila, co ji čekáFoto: archiv Ivany Stříbrské Jindřichové

Kdy jste si uvědomila, že vaše zdravotní problémy souvisí právě s implantáty?

Implantáty jsem měla 15 let a problémy asi 14 let. Popsala bych to tak, že jsem 14 let strávila stovky hodin po nemocnicích, kde mi vždy řekli, že jsem zdravá. Myslela jsem, že mám nádor a umřu. Problémy přicházely postupně, některé se vracely, jiné byly nárazové. Člověk by si je těžko propojil. Asi před rokem jsem poslouchala podcast mé kamarádky Cukrfree, kde měla jako hosta Denisu Sládkovou. Ta založila instagramový profil Breast Implant Illness Czech, kde se snaží šířit osvětu o tomto souhrnu symptomů, které způsobují prsní implantáty. To byl první brouk do hlavy. Svěřila jsem se manželovi, který, když to poslouchal, několikrát vykřikl: „To jsi přesně ty!“

Na vyjmutí jste přesto nešla hned, proč?

Jelikož jsem byla těhotná, nešlo to. Nicméně po porodu se moje problémy zintenzivnily. Asi tři měsíce poté jsem začala mít kašel, každé ráno jsem se hodinu dusila. Bolesti kloubů a únava už se nedaly vydržet a asi po šesti měsících už jsem cítila, že moje tělo selhává. Jako máma jsem měla strach, abych byla zdravá pro svou dceru, a tak jsem to začala intenzivně řešit. V nemocnici jsem po vyšetřeních strávila desítky hodin a výsledek byl jako vždy - zdravá. Až na jeden problém. Obrovský alergický zánět. Ale nevědělo se na co. Alergologické testy nic neprokázaly, astma bylo stabilní, a přesto jsem se dusila. Nakonec jsem odešla s lékařskou zprávou, kde mi lékařka napsala, že doporučuje vyjmutí implantátů. A přitom o tom na začátku doktoři nechtěli ani slyšet. 

Svou dcerku stále kojíte, nechtěla jste s operací počkat?

Kvůli velkému alergickému zánětu (hypereozinofilie) jsem musela nasadit kortikoidní léčbu, která není v období kojení vhodná. Standardně se ale prsa kojícím ženám neoperují. Na každé klinice mi řekli, že musím přestat kojit a počkat šest měsíců. Jenže já jsem čekat nechtěla, byl to akutní problém a kortikoidy moje bolesti kloubů jen zhoršovaly. Věděla jsem, že půl roku to nevydržím. Zároveň jsem cítila, že nechci přestat kojit. Na zahraničních webech jsem vyčetla, že je možné vyjmout implantáty a zachovat kojení. To byla naděje.

Jsem člověk, který se nevzdává a kouká na věci z jiného úhlu. Nenechala jsem se odradit a pátrala dál.

Jak se vám podařilo si to u našich lékařů prosadit?

Zjistila jsem, že na klinikách se tím lékaři zabývat nechtějí. Slyšela jsem: „Moc složité, příliš mnoho rizik, to vám nikdo neudělá…“ A samozřejmě slova pohrdání o tom, že BII (Breast Implant Illness - nemoc prsních implantátů) neexistuje. V zoufalství jsem využila síly instagramu a rozhodila sítě. Ozvala se mi bývalá sestřička od MUDr. Martina Molitora a tvrdila, že on mi určitě pomůže. Zároveň mě zkontaktovala jedna pacientka ústecké nemocnice, které tento zákrok při kojení provedli. Nasměrovala mě na téhož doktora, který působí nejen na své klinice, ale také na Bulovce. Napsala jsem mu a hned se mi ozval, že to lze. Do měsíce jsem měla termín operace. Byla jsem tak šťastná!

Jak nyní probíhá rekonvalescence?

Už pár hodin po operaci jsem svou dceru kojila. Bylo to pro mě tak dojemné. No a rekonvalescence? Pan doktor mi řekl: „Čtyři týdny úplný klid, nezvedat nic těžkého, mít stále elastický obvaz a kompresní podprsenku, nepředklánět se, nedávat paže do výšky…“ Ale mohu říct, že augmentace (zvětšení prsou) pro mě byla mnohem náročnější. Oproti tomu byla tato operace pohádka. Ano, bolelo to, je to velmi složité (hlavně v noci), kdy před každým kojením musím sundat bandáže, podprsenku a gázu, ale stojí mi to za to.

Foto: archiv Ivana Stříbrská Jindřichová, MUDr. Molitor / Art Ethic Clinic

Ivana je šťastná, že i po prodělané operaci může svou dcerku kojitFoto: archiv Ivana Stříbrská Jindřichová, MUDr. Molitor / Art Ethic Clinic

Myslíte, že chyba byla na straně špatně provedeného zákroku?

Ne, to určitě ne. Implantáty byly i po 15 letech zcela v pořádku. Problémů může být několik, ale vyzdvihla bych hlavní dva. Ten první je cizí těleso v těle. Je důležité zmínit, že to nemusí být jen prsní implantát. Dráždidlem může být síťka po kýle, zubní implantát nebo cokoliv dalšího. Tělo se mu brání a spouští různé autoimunitní reakce. Druhým je prosakování silikonu a dalších složek implantátu, jako jsou třeba těžké kovy, do těla. I když je to opravdu miniaturní množství, tělo to zaznamená a nedělá mu to dobře.

Jak se tyto problémy mohou projevovat?

Kromě fyzických to mohou být i psychické potíže - úzkosti, ztráty paměti, neschopnost soustředit se - to vše mě také potkalo. Dříve ale tyto informace nebyly tak dostupné. Jediné studie, které byly k dispozici, byly sponzorované výrobci implantátů a kupodivu vždy vyšly dobře. Až poslední roky se dělají nezávislé studie a jejich výsledky jsou až děsivé. Bohužel je to ale byznys a estetičtí chirurgové o tom nechtějí mluvit. Většinou tvrdí, že se to týká minimálního procenta žen, ale to bohužel není pravda. Takovou krásnou výjimkou je právě MUDr. Martin Molitor. Celkově mě překvapil přístup jeho kliniky, který je hodně eticky založený. Možná proto se jmenuje Art Ethic (Etické umění).

Foto: archiv Ivana Stříbrská Jindřichová, MUDr. Molitor / Art Ethic Clinic

Při operaci bylo z těla odstraněno vše, co Ivanin zdravotní stav zhoršovalo, tedy implantáty i kapsule, které vznikají tím, jak se tělo bráníFoto: archiv Ivana Stříbrská Jindřichová, MUDr. Molitor / Art Ethic Clinic

Je vyndání implantátů hrazeno ze zdravotní pojišťovny?

Bohužel ne, podávala jsem na svou pojišťovnu dotaz a opravdu se to nedá. Možná ve vzácných případech ano, ale těžko říct.

Zvažujete, že byste na podobný zákrok v budoucnosti ještě šla?

Do těla už bych si nikdy nenechala nic dát. Zvažovala jsem po kojení plastiku prsou třeba s výplní vlastním tukem, ale upřímně zatím nemám potřebu. Cítím, že to jsem zase já a mám svá prsa ráda taková, jaká jsou. No a manžel je „dolňák“, takže je všechno v pořádku.

Načítám