Článek
Trenér, který znásilňoval své svěřenkyně a dopouštěl se sexuálního nátlaku. Policista, který sexuálně zneužíval jedenáctiletou dceru své přítelkyně. Oběma soud činy prokázal a oba odešli s podmínkou. Píše se rok 2022 a takové rozsudky, bohužel, nejsou u nás nijak výjimečné. Naopak – jsou běžné.
V České republice je každý druhý pachatel znásilnění potrestán podmíněným trestem. U sexuálního zneužití je to dokonce 86 procent! S podmínkou za týrání osoby žijící ve společném obydlí odchází od soudu s podmíněným trestem tři čtvrtiny pachatelů. Takže téměř každodenní realita.
Kruté zranění hlavně pro duši
A přitom se opravdu nejedná o ojedinělé trestné činy. Podle výzkumu iniciativy Pod svícnem se v ČR stal obětí domácího násilí – ať už fyzického, sexuálního, psychického, nebo ekonomického – každý pátý člověk. „Více než polovina obětí si nese trvalé sociální následky, které mají vliv zejména na mezilidské vztahy a důvěru, u téměř 45 % se objevuje posttraumatická stresová porucha – u mužů dokonce ve dvou případech ze tří,“ vysvětluje Michaela Studená, spoluzakladatelka iniciativy.
Vzkaz společnosti obětem i pachatelům
Podle dlouhodobých odborných odhadů je policii nahlášeno jen 5 % znásilnění, přitom jen v ČR dojde až k 12 000 těchto činů ročně! Domácí i sexuální násilí se tedy týká dost velké části populace, a to nejen žen, ale i mužů. Jaký vzkaz jim společnost dává, když pachatele za jeho skutek nepotrestá?
Takový člověk pak možná už na spravedlivost nevěří. A není se mu co divit. Těžko si představit, jak se může vyrovnávat s traumatem, když se od společnosti dozví, „že se až tak moc nestalo“. I proto je procento nahlášení znásilnění u nás tak mizivé.
Znásilnění není špatný sex
Advokátka Lucie Hrdá, která se problematice nízkých trestů v této oblasti dlouhodobě věnuje, vidí několik důvodů, proč v České republice stále padají podmínky. „Jedním z nich je bagatelizace sexualizovaného a domácího násilí ze strany soudů. Nemají představu, jak funguje domácí násilí a následná viktimizace. Tváří se, jako by to oběť strpěla dobrovolně. Navíc je zde podcenění následků na oběti: po třech měsících vidíme ještě funkční ženu, ale nevidíme ji rok potom, dva roky potom, nebo když odejde od soudu, kde byla třeba pod vlivem prášků a ještě to zvládla říct, ale doma se pak začne řezat. Je zde podceňování znásilnění, že je to špatný sex, když jí u toho nevykrvácela ruka, nebo jí nevypíchl oko,“ uvedla nedávno pro Seznam Zprávy a podcast Ptám se já.
I proto Lucie Hrdá stála u zrodu iniciativy Bez trestu, která chce situaci změnit. Jak? Například zaměřit se na skutkovou podstatu trestného činu pohlavního zneužití, která dnes chrání pachatele. Vzdělávat soudce a státní zástupce, zveřejňovat rozsudky a rozpoutat společenskou debatu.
Co s tím? Ozvěme se!
Za každou větší změnou stojí nejen odborná diskuse, ale také (a někdy především) podpora veřejnosti. Vadí nízké tresty za tyto činy i vám? Iniciativa Bez trestu pořádá ve čtvrtek 22. září Pochod proti bagatelizaci sexualizovaného a domácího násilí.
Akce začíná v 17:00 na Palackého náměstí v Praze, kde představitelé pořadatelů řeknou několik vět k aktuální situaci a pak se účastníci pochodu vydají k nedalekému Ministerstvu spravedlnosti.
Od prvního pochodu uplynul již rok, za tu dobu, bohužel, žádná výraznější společenská ani trestněprávní změna nenastala. Povede se to letos?
Trasa pochodu nikoho neunaví, ale dosah může mít veliký!
