Hlavní obsah

Za nahotou se jezdilo k Baltu. Vzpomenete si ještě, co znamená zkratka FKK?

Foto: ČTK

Foto: ČTK

Ti dříve narození si jistě vybaví populární zkratku FKK. Frei Körper Kultur byla typická pro pláže na ostrově Rujána v bývalé Německé demokratické republice, které v době socialismu propagovaly nudismus. A pro turisty z bývalého Československa to byla mnohdy přitažlivá podívaná. U nás se totiž nudismus nenosil.

Článek

Praotec Čech nám vybral celkem pestrou krajinu, plnou lesů, luk, hájů, řek, jezer, potoků a hor, ale na slanou vodu zapomněl. V dnešní době není problém zapíchnout prst do mapy a ze dne na den vyrazit k libovolnému moři. V době socialismu ale takové možnosti nebyly a my jsme mohli cestovat jen do spřátelených zemí východního bloku. Bez problémů se dalo vycestovat do NDR (Německá demokratická republika), Rumunska, Maďarska a Bulharska. „Do těchto zemí bylo možné vyjet na základě tzv. trvalé výjezdní doložky, která byla zavedena vyhláškou Federálního ministerstva vnitra v roce 1970,“ vysvětluje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Adam Havlík. A tak mořechtiví spoluobčané mohli své tělo smočit u Černého moře v Bulharsku a Rumunsku nebo vyrazit do NDR k Baltu, kde za socialismu jako jedni z mála pěstovali nudistické pláže.

Studené moře a ledový vítr

Cesta na východoněmecký ostrov Rujána trvala autem necelý den, pokud jste se nezasekli na hranicích, kde vás celníci podrobili dokonalé kontrole. Co kdybyste náhodou pašovali marky navíc, příděl na osobu byl totiž omezen. Většina lidí naložila auto až po střechu konzervami, na zahrádku na střechu umístila stan a vyrazila. Ubytování v kempu bylo dostupné.

K cestování do spřátelené NDR pomáhala také družba mezi československými a německými podniky. Zatímco německý kolega vyjel na Orlík, Čech si hověl v plážovém koši na Rujáně. Moře bylo ledové, že v něm člověk vydržel sotva pět minut. Jeho teplota nepřesáhla dvacet stupňů a ledový vítr tu fičel téměř neustále. „Pokud zrovna náhodou nefičelo, hrál se badminton, který spolu s běháním, volejbalem a cyklistikou představoval místní sportovní vyžití,“ vybavuje si Karel Novák z Karlových Varů, který na Rujáně trávil nejednu dovolenou. Jeho manželka Klára si zase vybavuje, jak měla kvůli větru jemný písek úplně všude. „Pamatuju si, že pronikl i přes zavřené víčko do limonády.“

Foto: ČTK

K Baltskému moři neodmyslitelně patřily koše na pláži, které chránily proti silnému větruFoto: ČTK

Čisto a pověstná štola z pekárny

Rujána ale stála zato, a nejen kvůli široce provozovanému nudismu. Němci jsou pořádkumilovní, a tak bylo všude čisto. V pekárnách se na vás usmívaly koblihy a pověstná štola. Za hubičku se dalo koupit kuře a na své si přišli i milovníci klasických bílých klobás. Na pevnině ve Stralsundu bylo mořské akvárium, na severu ostrova národní park Jasmund s křídovými skalami a všude populární pláže plné naháčů. Vedle individuálních cest jezdily na východoněmecký ostrov v Baltském moři z Československa i organizované společné zájezdy, ať už pod hlavičkou ROH, nebo některé z tehdejších zájmových organizací. Fungoval tu klasický socialistický černý obchod a dalo se zde nakoupit zboží, které bylo v Československu nedostatkové.

Fotit se nesmělo

Mnoho mužů si dodnes vybavuje blonďaté modrooké Němky, které hrály volejbal na pláži nahé. Fotit tu ale bylo zakázáno. A tak ti, kteří by si rádi pořídili pár snímků, třeba jen místní přírody a bílých útesů, měli prostě smůlu. Pro starší generaci je ostrov Rujána dodnes pěknou a nostalgickou vzpomínkou.

Cestovky před rokem 1989

V tehdejším Československu bylo povoleno pouze pět státních cestovních kanceláří: Čedok, Sportturist, CKM, Rekrea a Autoturist. Prodávaly v drtivé většině jen zájezdy do zemí socialistického bloku, cestování na Západ bylo velmi omezeno. Nejvíc českých turistů jezdilo s cestovními kancelářemi do NDR a Sovětského svazu.

Načítám