Článek
Pokud bychom měli pocit sebehodnoty nějak definovat, dal by se shrnout například tak, že jde o určitý stabilní pocit, díky kterému máme mimo jiné schopnost pojmenovat, co je v nás kladného a jedinečného, tedy hodnotného. Jak sami sebe vnímáme, má vliv nejen na to, jak působíme na ostatní, jaké charisma vyzařujeme, ale také se od toho odvíjí naše vnímání světa, naše komunikace a chování vůbec.
Například lidé s narušeným pocitem vlastní hodnoty bývají úzkostní a nejistí, pochybují o většině svých rozhodnutí, hledají ujištění u ostatních. Neumí se ocenit a spíše poukazují na své chyby a nedostatky. V případě neúspěchu si jen povzdechnou, že se to dalo čekat. Když se jim něco povede, mají většinou dojem, že mohli být lepší. Anebo že to byla prostě náhoda… Se sníženou sebehodnotou úzce souvisí skutečnost, že člověk neumí přijímat sebe sama takového, jaký je.
Přijměte se takoví, jací jste
Ze sousloví „přijmout sebe sama“ se v posledních letech stala už téměř fráze, jejíž skutečný význam jako by trochu devalvoval. Ale ať chceme, či ne, přijetí sebe sama je pro naši osobní naplněnost a vyrovnanost klíčová věc.
Pocit nedostatečného vnímání sebe sama máme většinou nastavený od dětství. Naši hodnotu určovali rodiče a další autority. Slýchali jsme: „Jsi neschopný. Nic z tebe nebude. Nemáš žádnou budoucnost.“ A tak není divu, že do dospělosti mnozí z nás vstupovali s pocitem, že jsme nemožní a spíše podprůměrní než „jen“ průměrní.
Dobrá zpráva je, že pokud tohle chceme změnit, jde to. Pro začátek si stačí ujasnit, kdo jsme, v čem jsme dobří, co jsou naše silné stránky a také v čem máme své limity. Zároveň musíme akceptovat i občasné neúspěchy a rovněž přijmout pocity, které se s tím pojí. Smutek, vztek, obavy, lítost… Když sami v sobě dokážeme číst, je to samozřejmá součást přijetí sebe sama. Naši hodnotu nám navíc naše chyby neberou. Zhodnocují život o další zkušenost. To vše jsme my, to vše k nám patří.
Za to, jací jsme, mohou z valné většiny naše zkušenosti z dětství.Foto: Yuganov Konstantin, Shutterstock.com
Další témata věnovaná psychice
Nemyslete si, že ostatní jsou lepší než vy
„Přijímat se takový, jaký jsem, a mít důvěru sám v sebe, akceptovat i své limity je nevyhnutelným faktorem pro úspěch, dobré vztahy, spokojenost a dobrý život,“ říká Šárka Vávrová, psychoterapeutka a koučka osobního rozvoje. Vědomí vlastní hodnoty podle ní mimo jiné určuje, jak si umíme nastavit zdravou hranici se svým okolím, s ostatními lidmi. „Nízká sebehodnota se například v rámci vztahů může projevovat vytvářením závislostních vazeb, jelikož si nevěříme a myslíme si, že bez partnera nedokážeme žít,“ vysvětluje Šárka Vávrová. Dodává také, že v pracovním prostředí je pro lidi s nízkou sebehodnotou typické třeba to, že své nápady a názory nepokládají za dobré, mají strach ze selhání, nedokážou se prosadit a kolegové a nadřízení je nezřídka mohou i využívat. „Lidé, kteří pochybují o své hodnotě, jsou přesvědčení, že druzí jsou lepší a schopnější. Bývají ovlivnitelní a okolí s nimi může lehce manipulovat.“
Nevnímejte lidi jako konkurenci
Oproti tomu lidé, již se přijímají se vším všudy a znají svou cenu, kteří žijí autentické životy a nikoli takové, aby vyhověli představám a nárokům jiných, mimo jiné lépe zvládají stres a nenechají se jen tak zatáhnout do boje. „Nevnímají ostatní jako konkurenci, a tudíž nemají potřebu s nimi soutěžit a porovnávat se, což jim umožňuje mít zdravější vztahy jak partnerské, tak pracovní,“ vysvětluje Šárka Vávrová. „Správná míra vlastní hodnoty je také předpokladem, že lidé jsou tvůrci svého života a roli oběti se vyhýbají, protože vědí, že svůj život si tvoří pouze oni sami. Nemají potřebu se nikomu a ničemu obětovat, a nevytvářejí si tak závislosti. Lidé se zdravou sebehodnotou mají podstatně radostnější a lehčí život,“ dodává na závěr odbornice.
