Vraz do toho kopu vajec aneb České kuchařky. Sandtnerka, Rettigová a další, naše babičky je milovaly

Vařit podle kuchařek do poloviny 19. století byl pěkný oříšek, protože v receptech chyběl seznam surovin. To se uchytilo až v 50. letech, přehlednou formu do receptů vnesla Anuše Kejřová. Začněme ale ještě o něco dříve legendární Magdalenou Dobromilou Rettigovou.

Málokdo ví, že M. D. Rettigová byla v podstatě zakladatelka červené knihovny u nás. Psala milostné povídky (dokonce si troufla i na divadelní hru) a dospívající slečny její sladkobolné romance hltaly stejně jako jejich matky její recepty. Jak příběhy, tak kuchařky, které postupně vydala, byly prošpikovány radami typu: „Zahálka je polštářem ďáblovým a všech hříchů počátkem.“ Zavedla kurzy pro dívky, aby z nich vychovala budoucí hospodyňky. A jako správná manželka a vlastenka přivedla na svět 11 dětí. Naživu ale zůstaly jen tři.

Slavnou Domácí kuchařku s 1150 recepty sepsala Magdalena Dobromila Rettigová pro své svěřenkyně v češtině v roce 1826. Byla jednoduchá a obsahovala nezapomenutelné povely typu: „Vraz do toho kopu vajec a dvě libry másla.“ Slavná hospodyňka byla zastánkyní vaření bez odpadu. Dokázala zužitkovat všechno včetně bramborové natě. Podle její kuchařky se vařilo dalších sto let.

Také ona byla velmi podnikavá a činorodá, a proto se kromě psaní kuchařek věnovala i jiným věcem. V roce 1910 například založila školu, kde vedla dívky nejen k vaření, ale i úsporám v domácnosti. Proto se věnovaly konzervování a zavařování ovoce, přípravě ovocných šťáv, rosolů či likérů, ale také sestavování rozpočtu domácnosti, vytváření menu, stolování a udržování pořádku.

Svou první knihu s názvem Úsporná kuchařka – Zlatá kniha malé domácnosti vydala Anuše Kejřová v roce 1905. Bohužel ji provázela rodinná tragédie: Ve stejný den, kdy jí doručili první výtisk, zemřela její jediná dcera na záškrt. Z honoráře tak zaplatila dcerčin pohřeb. Podobně jako Rettigová, také ona své kurzy a knihy vybavila praktickými radami i po finanční stránce. Byla autorkou více než patnácti kuchařek a v roce 1933 dokonce vydala první vegetariánskou kuchařku u nás.

Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů byla určena všem hospodyním k „bezpečné přípravě dobrých, chutných i levných pokrmů“. Sandtnerová ji napsala v roce 1924. Byla tak oblíbená, že po sto letech vytlačila z trůnu kuchařku M. D. Rettigové. Inspiraci v této knize našly i kuchařky v jídelnách, což vedlo ke zlepšení hromadné závodní gastronomie. Během první světové války působila jako vedoucí vývařovny pro chudé, strádající a nemocné.

Jako milovnice francouzské kuchyně vyrazila Marie Sandtnerová ve 20. letech 20. století do Francie, kde působila v několika pařížských hotelech. Nejvíce zkušeností získala ve francouzské kuchařské škole Le Cordon Bleu, jejíž prestiž je dodnes uznávána po celém světě. Přestože se o životě Sandtnerky, jak ji čtenářky nazývají, neví zdaleka tolik jako o její předchůdkyni Magdaleně Dobromile Rettigové, kulinářský přístup z ní udělal naprostou hvězdu prvorepublikové kuchyně.

Rodačka z Prahy byla dlouholetou šéfredaktorkou časopisu Výživa lidu a autorkou řady populárně-naučných publikací, kuchařek, učebnic i příruček z oblasti zdravé výživy. První kuchařku Nejlepší praktická a úsporná kuchařka vydala společně s Marií Tippmannovou v roce 1927, jejím samostatným počinem pak byla Moderní kuchařka s podtitulem Systém rationálního vaření z roku 1930.

Úlehlová-Tilschová propagovala vyváženou stravu bohatou na vitaminy a minerály, založenou na lokálních a sezonních potravinách. V jejích knihách byly četné tabulky a jídelníčky sestavené podle ročních období a typu strávníků. Mezi její nejznámější publikace patří Výživa ve světle věků, mapující stravovací návyky nejrůznějších etnik, Česká strava lidová, věnovaná návykům našich předků, a Rok v naší kuchyni s recepty staré české kuchyně.