Článek
Že se nemá s potravinami plýtvat, víme všichni. A nejde jen o naše peněženky, které by samozřejmě uvítaly, kdybychom neutráceli za jídlo, které pak skončí v odpadkovém koši. Plýtvání jídlem, kterého se mimochodem podle údajů iniciativy Zachraň jídlo z roku 2020 vyhodí na celém světě jedna třetina, totiž zatěžuje i životní prostředí. Podle Zachraň jídlo pochází asi 8 procent emisí skleníkových plynů z vyhozeného jídla, až 28 procent zemědělské půdy zabírají plodiny, které končí v popelnici, a 21 procent sladké vody je spotřebováno na přípravu jídel, která nikdo nesní. A přitom paradoxně více než 800 milionů lidí po celém světě trpí podvýživou, z toho podle údajů UNICEF je 200 milionů dětí.
Pojďme zkusit něco udělat pro své peněženky i planetu a omezme plýtvání. Autorka blogu Buchta v troubě a autorka kuchařek, jako je například Neobyčejné snídaně, Lucie Nováková radí, jak na to.
Co vyhazujeme nejčastěji?
Klasikou je pečivo, které nakoupíte, ale než ho stihnete sníst, ztvrdne nebo ho zničí plíseň. Přitom zrovna s rohlíky či chlebem je vcelku snadné pořízení – můžete ho zamrazit a z mrazáku ho vytáhnout ve chvílích nouze nebo ho usušit a rozemlít na strouhanku. Ta se vám bude obzvlášť teď před Vánoci určitě hodit.
Co se zbylou bramborovou kaší?
Ze zbylé bramborové kaše se nabízí tradiční britský recept Shepherd's pie. Masovo-zeleninová směs se překryje bramborovou kaší a vše se zapeče v troubě. Pokud nemáte doma moc ingrediencí, zkuste kaši smíchat s vejcem, česnekem a např. majoránkou, z tohoto základu vytvarujte placičky a opečte na oleji na pánvi.
Dalším evergreenem je kořenová zelenina, která končí v popelnicích opravdu zbytečně často. „Lidé ji zpracovávají buď na vývary, nebo jako základ pod maso, ale se zbytkem si neumí poradit. Problém pak bývá i v obdobích nadúrody, typicky jde o cukety nebo dýně. Lidé mají v oblibě jeden dva recepty a další nápady na jejich využití nemají,“ říká Lucie Nováková.
Zmiňuje i problém s přílohami, jako jsou brambory, rýže, bramborová kaše a podobně. Snadno se stane, že neodhadnete množství a vyhodíte je. Přitom je to obrovská škoda! Třeba brambory se dají druhý den opéct do křupava na pánvi a rázem máte zcela novou přílohu. Nebo se dají smíchat s jinými zbytky (zeleninou, uzeninami, jejichž datum spotřeby se blíží), zalít vejcem a zapéct. A máte rychlou, levnou a dobrou večeři.
Co se zbylou rýží?
K uvařené rýži přidejte nastrouhaný tvrdý sýr a nějakou zeleninu (třeba kořenovou nebo mraženou). „Můžete nastrouhat mrkev, ale i košťál brokolice, který se také velmi často vyhazuje,“ radí Lucie Nováková. Pak už jen stačí směs spojit vajíčky, nasekanými bylinkami včetně například mrkvové natě. Ze směsi vytvarujte placičky, které opečte na oleji na pánvi.
Jak zmenšit plýtvání?
Pár rad pro šetření v kuchyni
Ideální stav je nevyhodit vůbec nic. Ne vždy se to samozřejmě povede, ale rozhodně můžete udělat opatření, která vaše plýtvání potravinami sníží na minimum. Zaměřte se na následující:
- Plánujte – Nemusíte vytvářet striktní jídelníček na dva týdny dopředu, ale mějte alespoň představu o tom, co chcete v následujících dnech vařit. „Naplánovat si pár hlavních jídel a k tomu třeba i nějaké snídaně nebo svačiny vám ušetří spousty času, ale také peněz. Díky tomu, že budete vědět jídla dopředu, snáz sestavíte odpovídající nákup,“ říká Lucie Nováková a připomíná, abyste si před odchodem do obchodu nezapomněli projít stav svých zásob. Kupovat něco takzvaně „pro jistotu“ se většinou nevyplácí.
- Správně skladujte – Každá potravina či surovina potřebuje to své, a pokud je budete správně skladovat, prodloužíte výrazně jejich životnost. Jak skladovat ovoce a zeleninu, se dočtete zde, a jak na pečivo, zde. A spoustu potravin můžete zmrazit, čtěte zde.
- Pořádek v lednici – Mějte systém na ukládání věcí do lednice, skvěle funguje pravidlo FIFO (first in, first out, v překladu první dovnitř, první ven). Znamená to, že nově koupené potraviny, které mají delší trvanlivost, dáte dozadu tak, aby ty starší, jež je potřeba sníst dřív, byly vepředu. Zamezíte tomu, že se vám vzadu budou krčit téměř prošlé jogurty, zatímco budete jíst ty, kterým datum spotřeby dojde až za delší čas. „Někomu může fungovat i mít v lednici box nebo šuplík s potravinami, které je potřeba co nejdřív spotřebovat,“ dodává Nováková.
Recept na placky ze zbylé kořenové zeleniny
Nevyhazujte, ale vařte, co dům dal. Univerzálním spojovadlem je vajíčkoFoto: Archiv Lucie Novákové
Ingredience (jejich poměr lze měnit podle stavu vašich zásob)
- 4 mrkve o váze 450 g (váha před očištěním)
- 2 petržele o váze 270 g (váha před očištěním)
- ¼ menšího bulvového celeru o váze 200 g (váha před očištěním)
- 2 stroužky česneku
- 50 g parmazánu
- 4 vejce
- hrst čerstvé hladkolisté petrželky
- sůl
- 2 lžíce oleje na opékání
Postup: Veškerou zeleninu očistěte a nastrouhejte nahrubo. Přidejte najemno nastrouhaný česnek a parmazán, vejce, nasekanou petrželku a sůl. Promíchejte a okamžitě tvarujte na rozpálené pánvi s olejem placky, které osmažíte. Neotálejte, díky soli začne zelenina pouštět vodu, proto nemáte času nazbyt. Placky lze jíst samostatně třeba s dipem ze zakysané smetany či tvarohu dochuceného česnekem, bylinkami a solí, nebo jsou skvělou přílohou k pečenému masu.
