V čem jsou Češi nejlepší? Vypijeme hektolitry piva, sníme tuny hub a třídíme jako o závod. A to není vše!

V nadsázce se někdy říká, že co Čech, to houbař a pejskař. A opravdu patříme mezi nejvášnivější houbaře i pejskaře v Evropě. A můžeme se pyšnit také nejhustší sítí knihoven a čajoven. Víte, v čem ještě držíme evropské či světové prvenství?

Podle Eurostatu, statistického úřadu EU, máme nejvyšší procento středoškoláků v rámci celé Unie: celých 71 % mladé populace. Třicet procent navštěvuje gymnázia, ostatní jsou studenty středních odborných škol a odborných učilišť. Největší zájem je o zdravotnické a ekonomické obory, během posledních pěti let naopak opadl zájem o gastronomii a strojírenství. A počet středoškoláků stále roste. V tomto školním roce jich je téměř 490 000, což je ve srovnání s tím minulým nárůst o 25 tisíc studentů. Těsně na paty nám šlapou Chorvati a Finové.

Systém českých turistických tras je už léta označován za nejlepší na světě. První značka vznikla v roce 1889 a dnes se dá po žluté, červené, modré nebo zelené projít celá republika křížem krážem. O značení se stará Klub českých turistů. Každá pěší stezka se obnovuje jednou za tři roky a značení se věnuje přes 1 700 dobrovolníků. V posledních letech mají na starosti kromě stezek pro pěší také cesty pro cyklisty a lyžaře. Máme tak značených téměř dvaačtyřicet tisíc kilometrů pěších a téměř stejný počet ostatních tras a to nás řadí na první místo na světě.

V rámci EU patříme k národům, které nejvíc třídí odpad. Dělá to přes 73 % Čechů a recyklujeme tak téměř 71,8 kg na obyvatele. Například v roce 2021 každý obyvatel republiky vytřídil v průměru 22,5 kilogramu papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů. Recyklační kontejnery u nás od sebe stojí mnohdy ve vzdálenosti do devadesáti metrů a v republice jich je téměř 560 tisíc. A tak zatímco se dřívější generace učily žlutou na příkladu sluníčka a zelenou podle trávy, dnešní děti se mohou učit poznávat barvy třeba i podle recyklačních kontejnerů.

Každý Čech vypije ročně v průměru 142 litrů piva. Ještě v roce 2020 to bylo „jen“ 135 litrů. I když ve spotřebě na osobu držíme prvenství, nejvíc se oblíbeného nápoje vypije v Číně. Poslední celosvětové údaje ukazují, že spotřeba dosáhla 177 milionů kilolitrů, z toho 36 milionů připadá právě na Čínu. Na druhém místě jsou Spojené státy, kde se zkonzumuje víc než 24 milionů kilolitrů. USA jsou také po Číně druhým největším producentem piva na světě.

Češi rádi čtou. Podle průzkumu u nás přečtou alespoň jednu knihu ročně skoro tři čtvrtiny lidí. A Česká republika má také nejhustší síť veřejných knihoven na světě – jedna připadá na 1 971 lidí, například v USA jich je na jednu knihovnu desetkrát víc. A proč jich máme tolik? Důvod hledejme v minulosti. Podle zákona z roku 1919 musela být knihovna v každé obci. Zákon přežil německou okupaci, komunistickou éru i rozdělení Československa. Přesto z celkového počtu, který přesahoval přes šest tisíc, se počet knihoven snížil na 5 300.

Češi se v různých průzkumech a anketách opakovaně projevují jako největší ateisté v Evropě, dokonce i na světě. Podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2021 uvedlo 68,3 % našich lidí, že jsou bez náboženského vyznání. Za nevěřící se považuje 43 % z nich a dalších 30 % jsou ateisté. K nějaké víře se přihlásila pouze necelá pětina obyvatel ČR. Nejčastěji chodí do kostela lidé v Polsku – přes 60 % populace. V Rumunsku zajde jednou za měsíc na mši každý druhý člověk, na Slovensku téměř třetina lidí, naopak u nás je to jen 11 procent.

Nikde ve světě se nechodí na houby tolik jako u nás. Houbaření má tradici už od středověku, kdy si venkované sběrem hub v lesích vylepšovali jídelníček. Češi každoročně nasbírají v průměru více než 20 000 tun hub, což je víc než šest kilogramů na domácnost. Nejraději prý vyrážíme do lesa v ranních hodinách, zato po obědě chodí na houby jen pětina lidí. Většina houbařů má „svá místa“. A nejoblíbenější druhy? Hřib smrkový a borový.

V celém Česku je přes 200 čajoven, což představuje zhruba dvě čajovny na 100 tisíc obyvatel. Nejvíc jich najdete v Praze, následují Brno a Ostrava. Obliba čaje u nás je velká, podle průzkumu obchodů Albert si dá denně čaj šest lidí z deseti. První čajovna u nás se jmenovala Jokohama a od roku 1909 sídlila v paláci Lucerna. Šlo o velice oblíbený, stylový podnik a obsluhovaly tam dívky v japonských kimonech. Nicméně to byla exotická výjimka, fenomén se z čajoven stal až po sametové revoluci.

Neonky, skaláry, závojnatky… To je jen zlomek druhů, které čeští akvaristé vyvážejí do zahraničí. Každoročně jich exportují za více než 340 milionů korun a díky tomu se Česko řadí k největším vývozcům sladkovodních akvarijních rybiček. Na našem trhu působí několik velkých firem, které se zabývají jejich chovem, většina ryb však pochází z rodinných podniků a především od drobných chovatelů. „Česká republika je v chovatelství sladkovodních akvarijních ryb supervelmoc, a i když vývoz díky covidu poklesl, stejně jsme v Evropě první,“ říká viceprezident Unie akvaristů ČR Petr Dvořák.

V Česku se také vyrobí nejvíc gramofonových desek na světě. Stojí za tím česká firma GZ Media, která sídlí v Loděnici u Berouna a navazuje na tradici Gramofonových závodů, které vznikly v roce 1948. Loni vyprodukovala na 80 milionů gramodesek a výroba setrvale roste už dvacet let. A pronikla i do zahraničí, v novém závodě v americkém Nashvillu jsou vinyly dokonce vyprodány na tři roky dopředu.

Zdroje: finlord.cz, ceskovdatech.cz, zemepisec.cz, eduin.cz

Kvíz: Poznáte největší divy přírody podle fotografie? Ukažte, jak vám jde zeměpis