Článek
„Mám doma nepořádek, ale trávím čas způsobem, který je pro mě v téhle fázi života ten pravý.“ Když Japonka Marie Kondo v rámci propagace své nové knihy Zázračný úklid - Pořádek jednou provždy pronesla tato slova, bylo to podobné, jako by Zdeněk Pohlreich prohlásil, že si doma vaří podle Babicových receptů. Tak trochu šok – ale také úleva, která ikoně dodává trochu lidskosti.
Co nepřináší radost, vyhodit
Před dvanácti lety vyšla její kniha Zázračný úklid, ve které představila svou úklidovou metodu KonMari. Její podstatou je na první pohled jednoduchý proces. Máte každičkou věc ve svém bytě vzít do ruky a zeptat se sami sebe: „Přináší mi to radost?“ A pokud se vám v hlavě okamžitě nerozsvítí jasné ano, daná věc letí z domu. Všechny věci, které projdou testem, pak máte uspořádat podle jejích návodů: je například velkou odpůrkyní skládání triček do komínků, doporučuje je skladovat složená nastojato v zásuvkách.
Marie se tehdy k uklízení vyjadřovala s nekompromisním zápalem hodným vůdkyně sekty: „Můžu vám z vlastní zkušenosti říci, že ve své domácnosti pořádek nenastolíte, pokud uklízíte jen polovičatě,“ psala ve své knize. Jako každá vůdkyně sekty si získala spoustu oddaných stoupenců, ale také odpadlíků, kteří si troufli pochybovat o tom, zda opravdu mají vyhazovat štětku na záchod nebo loňské daňové přiznání jen proto, že jim „nepřináší radost“. Podle Marie Kondo ovšem veškerá selhání na cestě k dokonale uklizenému domovu měla jediný důvod: nedůslednost.
Úklid i v životě
Mnoho adeptů „zázračného úklidu“, kteří si až doteď vyčítali vlastní neschopnost, si proto oddechlo, když Marie Kondo začátkem tohoto roku přiznala, že se třemi dětmi se dokonalý pořádek udržet nedá: „Až doteď jsem byla profesionálka úklidu a dělala jsem, co bylo v mých silách, abych svůj domov udržela v trvalém pořádku… Teď jsem to svým způsobem vzdala, v dobrém slova smyslu. Uvědomuji si, že teď je pro mě důležité užívat si čas strávený doma s dětmi.“
Ve své nové knize Kurashi at Home popisuje japonský koncept kuraši, což znamená doslova „životní cesta“ nebo „způsob trávení času“. Marie Kondo v něm svou filozofii radosti přenáší z domácnosti do celého života. „Co kdyby každé vaše rozhodnutí, každý cíl, který si nastavíte a každý aspekt vašeho života byl veden tím, co vám přináší radost?“ ptá se v knize svých čtenářů a motivuje je k tomu, aby se při rozhodování, co budou dělat, řídili stejným klíčem jako předtím při třídění svých věcí. „Zkuste si představit svůj ideální domov a životní styl a nedávejte si žádná omezení. Dopřejte si svobodu představit si životní prostor, jaký byste si opravdu přáli, a nechte své srdce překypovat radostí,“ doporučuje. Nedostatek času je podle ní jen výmluva: „Často máme víc času, než si uvědomujeme, ale ze zvyku ho trávíme činnostmi, které pro nás tolik neznamenají.“
Čajové lístky a šitíčko
A v čem spočívá kuraši samotné Marie Kondo? Patří k němu spaní v pyžamu ze stoprocentního hedvábí nebo organické bavlny, pití čaje a prohlížení zásobníku na čajové lístky nebo také čištění bot, kterým prý přitom děkuje za to, že ji celý den nosily. Ráda si také prohlíží svou krabičku s šitím z dob dětství a vytváří si knihy výstřižků, seřazené podle barev. „Stále nahlížím do svého nitra, abych se ujistila, že žiju své vlastní kuraši,“ říká guru minimalistického životního stylu.
