Tradice českých vánočních stromů začala odloženou holčičkou. Chudá matka ji nechala ve sněhu napospas osudu

První vánoční strom se rozsvítil 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody. Odstartoval tak novou brněnskou, českou a československou tradici vánočního stromu republiky, která vznikla kvůli jedné adventní procházce v lese.

Všechno prý začalo v předvečer Vánoc v roce 1919. Tehdy se autor Lišky Bystroušky, známý básník, spisovatel a žurnalista Rudolf Těsnohlídek, vydal s přáteli do bílovických lesů pro vánoční stromeček. Stromek sice našli, ale pod ním také odloženou sedmnáctiměsíční holčičku. „Měla rozhalenou košilku a na hlavě čepeček. Její dlaně bezmocně tiskly hrst zasněženého jehličí. U úst měla krupičky zmrzlých slin. Plakala stále tišeji, přerývaně. Byla promodralá zimou,“ popsal tuto událost v životopisné knize o Těsnohlídkovi spisovatel František Kožík.

Malou holčičku se naštěstí podařilo zachránit. Četníci dokonce vypátrali její matku – pětadvacetiletou služku Marii Kosourovou. Ta otěhotněla během první světové války s ruským zajatcem, který pracoval na polích u Brna. Po válce však zůstala s dítětem sama, jako svobodná matka nesehnala službu a bída ji dohnala k zoufalému činu, za který si později odseděla pět let tvrdého žaláře.

Holčičku pod jménem Liduška adoptovala rodina Polákových z Brna. A právě tento příběh inspiroval Těsnohlídka k tomu, aby založil tradici městských vánočních stromů a sbírek pro chudé děti. Inspiraci prý našel v Kodani, kde se pod stromem na náměstí skládali lidé na chudé děti.

K nálezu holčičky došlo v lese u Bílovic, proto pocházely první vánoční stromy právě odtud. Tím úplně prvním stromem, který se rozsvítil 13. prosince 1924 na náměstí Svobody v Brně, byla jedle z místa nazvaného Pod skalkami. Strom měřil 19 metrů a byl starý 68 let. Než ale dorazil do Brna, obyvatelé Bílovic se s ním patřičně rozloučili.

Při předání stromu přednesl Rudolf Těsnohlídek s místním školákem, který působil jako dorostenec Československého Červeného kříže, báseň Strom republiky. Na závěr všichni společně zazpívali hymnu. Poté se vydal na voze taženém dvojspřežím na cestu do Brna. V Brně jej od předměstí až k centrálnímu náměstí nadšeně zdravili děti i dospělí.

Místo, kde slavná jedle stála a poblíž se našlo malé děvčátko, je k vidění dodnes. Zdobí ho pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka. Objevila se zde v roce 1994 při příležitosti 70. výročí této tradice. O pět let později tu vznikl také pomník jako poděkování slavnému spisovateli.

Pro Těsnohlídka byl však jeden strom málo. Proto začal v letech 1924-27 organizovat další akce. Stal se duší celého projektu, vybíral místa, kde budou stromy stát, a z vybraných peněz vybudoval domov pro opuštěné děti. K uspořádání podobných slavností se přidala také Česká zemská péče o mládež a výtěžek z dobrovolných sbírek byl zase určen dětem-sirotkům. Ostatně pomoct můžete i vy a právě teď, stačí si vybrat jak.

Symbolem těchto stromů se stalo červené srdce opletené trnovým řetězem. Každý trn měl svůj význam – jedno nezaopatřené dítě. „Kdykoli sbírka vstoupila do nového dne, objevil se na trnu lísteček, vizitka pro jedno obdarované dítě,“ napsaly 18. prosince 1924 Moravské noviny.

Nová brněnská tradice se brzy zabydlela i v jiných městech. Ještě v témže roce se objevily vánoční stromy také na náměstí v Blansku, Jihlavě, Kojetíně, Uherském Hradišti a Žďáru nad Sázavou. O rok později v roce 1925 už charitativní strom zdobil náměstí v Bratislavě a brzy na to i v Praze, Hradci Králové, Pardubicích, Náchodě a v dalších městech.

Příběh džínů - nejslavnějších montérek, které před 170 lety dobyly svět