Článek
Devatenáctý březen je tradičně dnem, kdy slaví všichni Josefové, Pepíci, Pepínové – prostě pánové, kteří nosí toto prastaré jméno. Prastaré proto, že má hebrejský původ a znamená: Bůh ti dá následovatele. V dnešní době se Josefové tradičně většinou jen zapíjejí nebo se na jejich počest pořádají josefské slavnosti, ale v minulosti byly zvyky kolem tohoto dne trochu rozmanitější. Na co se tehdy mohli Pepíci těšit? Mimochodem – z Josefa se stal Pepa díky jeho italské podobě Giuseppe, zkráceně tedy Beppe a počeštěně Pepa.
Josef patronem truhlářů
Církev si připomíná svatého Josefa jako manžela Panny Marie a pěstouna Ježíše z Nazareta. Jeho svátek byl stanoven na 19. března ve dvanáctém století a v roce 1870 vyhlásil papež svatého Josefa patronem celé církve. Kromě toho je patronem řemeslníků, kteří pracují se dřevem – tedy tesařů, truhlářů a dřevorubců. Platí i za ochránce dětí, mladých, křesťanských rodin, panenství a je rovněž ochráncem umírajících.
Vše jmenované se odráží i v tom, jak je svatý Josef zobrazován na dobových obrazech – nejčastěji mívá v ruce lilii, pastýřskou hůl nebo tesařské nářadí.
Zvyky, kterými se uctíval Josef
Svátek Josefa byl v minulosti vlastně svátkem jara. Devatenáctý březen se bral jako první jarní den, a proto lidé začínali uvažovat, jaká bude úroda, a po dlouhé těžké zimě se radovali, že přichází teplejší dny. Tato radost a očekávání se brzy zhmotnily do podoby všelijakých josefských veselic a zábav, ve městech byste častěji našli pouť.
V posledních desetiletích slavíme Valentýna, ale kdysi u nás svátek zamilovaných připadal právě na Josefa, kdy si dvojice slibovaly věrnost – Josef byl totiž patronem manželství. Na poutích kupovali chlapci svým dívkám medové perníkové srdce a předávali jej jako důkaz lásky.
V kronikách byste našli i zvyk, jejž udržovali skláři na Vysočině a Pojizeří, kteří museli v zimních měsících pracovat při umělém světle. Právě na svátek Josefa se už den prodloužil tak, že se s ním mohli rozloučit, a udělali to symbolicky. Lucernu se světlem donesli do lesa a zavěsili na větev, pod kterou pak slavili. Tento zvyk byl známý jako pochovávání světla a končil tím, že lucernu zakopali do země.
K 19. březnu se pojí i zvyk sklářů a brusičů pochovávat světlo.Foto: Dusya Kan, Shutterstock.com
Pranostiky týkající se Josefa
K svátku svatého Josefa se váže i několik pranostik. Pár jich uvedeme:
- Svatý Josef s tváří milou, končí zimu s plnou silou.
- Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
- Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
- Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.
- Když je na Josefa hezky, bude dobrá úroda brambor.
- Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
- Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
- Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
