Článek
Názor, že jsou některé sportovní disciplíny čistě mužská záležitost, se už podařilo naštěstí překonat. Od roku 2012 bylo poprvé na olympijských hrách (v Londýně) umožněno ženám startovat ve všech disciplínách. Přesto nejsou odměny pro ženy a muže ve sportu stejné. A není to jediný problém, na který ženy upozorňují.
Několik vrcholových sportovkyň nyní v rozhovorech s novinářkou Lindou Bartošovou otevřelo téma menstruace a její vliv na výkon. Píše se rok 2023, ale k tomuto tématu najdete po celém internetu jen minimum článků. Barbora Strýcová dokonce řekla, že za celou její kariéru se jí na to nikdo nezeptal.
Barbora Strýcová promluvila o menstruaci
O tom, jak dokáží hormonální změny během měsíce ovlivnit psychickou i fyzickou kondici, by mohla vyprávět téměř každá žena. Jenže většina si může dovolit například zrušit hodinu aerobicu. Když jste ale profesionální sportovkyně, máte závody naplánované často roky dopředu a nikoho nezajímá, že možná v den D budete mít křeče v břiše. Novinářka Linda Bartošová na toto téma vyzpovídala tenistku Barboru Strýcovou (na Stream.cz), golfistku Kláru Spilkovou a běžkyni Kristiinu Mäki.
Strýcová vzpomíná na mnoho zápasů, které odehrála s menstruací. Bolela ji záda, břicho, ovlivnilo to její náladu a bojovnost. Pohyb jí pomáhal, ale někdy si musela vzít prášek nebo to „nějak přežít“. Ač se o tom v šatnách mluví, na veřejnosti je to tabu. Navíc často po prohraných zápasech přicházely výhrůžky od sázkařů, a neměla potřebu jim vysvětlovat, že měla své dny a necítila se dobře. Riskovala by tím, že si na základě periodicity krvácení odpočítají, kdy bude mít menstruaci následující měsíce.
Spilková se svěřila, že trpí na velmi bolestivou menstruací a musela dokonce kvůli periodě odstoupit ze závodu. Mäki zase zmínila, že atletky nemusí chtít o periodě mluvit i kvůli tomu, že je upřímné sdělení vlastně oslabuje.
Gabriela Soukalová a poruchy příjmu potravy
O svých problémech v minulosti otevřeně hovořily i další sportovkyně. Stěžovaly si na náročné tréninky, tlak na výkon a následné hodnocení trenérů i veřejnosti. Psychická zátěž je obrovská. Bývalá vrcholová biatlonistka Gabriela Soukalová přiznala, že roky trpěla anorexií a bulimií, zvracela prý až osmkrát denně. Ve své knize Jiná popisuje i to, jak jedla vatové tampony namočené ve vodě, aby zahnala pocit hladu. Podobné problémy veřejně přiznala i krasobruslařka Julia Lipnická, která se tři měsíce léčila s mentální anorexií.
Naomi Ósaka přiznala deprese
Ke sportu patří nejen fyzická zdatnost, ale i psychická odolnost. Mnozí dokonce vnímají jako slabost, když sportovci přiznají, že trpí úzkostmi. V roce 2021 o tom vydala prohlášení tehdy nejlépe placená sportovkyně, japonská tenistka Naomi Ósaka. Svěřila se, že ji dlouhodobě trápí deprese a odmítla chodit na tiskové konference, které podle ní mají neblahý vliv na psychické zdraví. Organizátoři turnaje tehdy zvažovali pokutu, načež odstoupila z Roland Garros. Kariéru neukončila, ale dřívějších úspěchů nedosahuje.
Pokuta pro plážové házenkářky
Velké haló způsobily před dvěma lety norské plážové házenkářky, když na mistrovství Evropy nastoupily v kraťasech. Pravidla házenkářské federace totiž nařizují bikiny, což jim přišlo zbytečně odhalující, zvlášť když v elastických kraťasech běžně trénují. A ano, pánové hrají v šortkách.
Byla jim udělena pokuta 1 500 euro. Původně jim hrozilo i vyloučení ze šampionátu, když si na nefér pravidla stěžovaly. Skvělé je, že se na problém upozornilo a zaujalo to i celebrity, zpěvačka Pink se tehdy nabídla, že pokutu za statečné sportovkyně zaplatí. Norská házenkářská federace ji ale hrdě zaplatila sama.
Denisa Linhartová o rovných odměnách
Bývalá tenistka, právnička a členka Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru Denisa Linhartová se věnuje ve svých publikacích tématu odměn a platů. Ty jsou podle ní pro sportovce velmi důležité, ale rozhodně nelze mluvit o tom, že by byly rovné. Toto téma je pro ni z nepochopitelných důvodů vnímáno jako kontroverzní, ona však volá po diskusi a především transparentnosti dat.
Upozorňuje, že rovná odměna neznamená nutně shodná, musí ale existovat objektivní důvody pro rozdíly. A kde vidí pozitivní příklady rovného odměňování? Například v nizozemském fotbalovém svazu, kde úspěchy žen vedly k postupnému navyšování jejich odměn, které by se letos měly vyrovnat mužům.