Světlo plynových lamp je hezčí než elektrické. Seznamte se s jedním z posledních lampářů na světě!

Jan Žákovec vychází každý den z Křižovnického náměstí, rozsvěcuje lampy po pravé straně Karlova mostu, a když dojde na jeho konec, vrací se po levé straně zpět. Měří 205 cm a je tedy jedním z nejvyšších lampářů na světě. Ostatně, konkurence není velká, aktivní lampáře byste spočítali na prstech jedné ruky. „Všichni lampáři, které znám, jsou nižší než já,“ směje se a dodává, že Karlův most je jediný na světě, jenž je osvětlený plynovými lampami.

Když se v roce 2002 do centra Prahy vrátily plynové lampy, konala se velká slavnost a rozsvěcely se první z tehdejších devíti. Jan Žákovec se jako vedoucí Plynárenského muzea akce zúčastnil, aby přítomné seznámil s historií plynárenství a plynových lamp v Praze. „Když pak mělo dojít ke slavnostnímu aktu rozsvícení první z nich, člověk, který to měl na starosti, byl poměrně malý a lampy v Michalské ulici byly dost vysoko. Někdo tehdy ukázal na mě a řekl, že jsem dost vysoký, tak ať lampy rozsvítím. A už to dělám přes dvacet let,“ vysvětluje Žákovec.

Již v roce 1867 vyšlo „Naučení v službě hlídačům luceren obecní plynárny“, (jak se tehdy říkalo lampářům), kde bylo přesně definované, jak se mají chovat a jak lampy rozsvěcet. Bylo zde například uvedeno, že musí být ve střízlivém stavu, chodit rovně a dávat pozor, aby nikoho neohrozili. „Existoval celý třináctistránkový manuál, kde byla přesně definovaná jejich činnost, odměny a přijímání lampářů do lampářského cechu,“ objasňuje dnešní prezident Cechu lampářů Jan Žákovec.

Lampáři měli původně dlouhou lampářskou tyč s ohněm na konci, na lampě si otevřeli přívod plynu a pomocí tyče ji rozsvěceli. Později byl proces zautomatizován. „Největší počet plynových lamp v Praze byl v roce 1944. To jich bylo téměř 10 000,“ vypočítává Jan Žákovec. Po druhé světové válce začal jejich počet klesat. Poslední plynová lampa zhasla v roce 1985.

V roce 2002 pražský magistrát schválil projekt Osvětlení Královské cesty, a tak se první plynové lampy s novou technologií rozsvěcení, na zemní plyn, do pražských ulic znovu vrátily. V současnosti je v Praze přes 700 lamp podél celé Královské cesty, které se rozsvěcují dálkově. Jen v době adventu se můžeme vrátit do 19. století spojeného s ručním rozsvěcením pouličních lamp. „Mám kolegu, který je nejstarším lampářem v Praze. V pražských plynárnách začal pracovat ve svých 16 letech. Dnes je mu přes 70. Na Karlově mostě se v době adventu střídáme,“ přibližuje Jan Žákovec.

První, původně olejové lampy, byly v Praze již v roce 1823. K největšímu rozmachu lampářského řemesla docházelo někdy kolem roku 1870, kdy tady byly čtyřramenné a osmiramenné kandelábry. A z této doby je dochovaný popis lampářské uniformy, podle které byly ušité ty, ve kterých dnes chodí Jan Žákovec a jeho kolega.

Bezkonkurenčně nejvyšší počet plynových lamp je v Německu. V Berlíně jich najdete 40 tisíc, v Düsseldorfu 17 tisíc. Plynové lampy jsou také v Drážďanech, Chemnitzu a Lipsku. Hodně plynových lamp je v Londýně, Dublinu, ale i v Krakově, Štrasburgu a Záhřebu. Ve Spojených státech stojí plynové lampy v New Yorku, stovky jich jsou v Bostonu. A svítí i v Japonsku. „Ve srovnání s elektrickým světlem, které je studené, je plynové světlo oheň - a ten vždycky k lidstvu patřil,“ uzavírá Jan Žákovec.

Baví vás návraty do historie? Tak si zavzpomínejte na zimní dovolené v dobách minulých.