Suchej únor má konkurenci! Co takhle vlhký únor a ideálně celý rok?

S výzvou Suchej únor přišla v roce 2013 Liga otevřených mužů. Tradici převzala ze zahraničí, i když tam převládá Suchý leden. Ať tak či tak, prostě se nesmíte celý měsíc dotknout alkoholu.

Nyní ale vzniká nový trend, který by se dal nazvat Vlhký rok. Ve světě se čím dál víc lidí přiklání k tomu, že naprostá abstinence není nutná a že mnohem efektivnější je stanovit si rozumné hranice, jak často a v jakém množství si budete alkohol dopřávat.

Je pravda, že smyslem Suchýho února není ani tak vyřešení problémů s alkoholem, spíš jde o kampaň, která má tohle ožehavé téma zpopularizovat. I díky této akci není závislost na alkoholu tabu, je to věc, o které se mluví, a k lidem se dostávají potřebné informace. Nelze ani popřít fakt, že za měsíc bez kapky alkoholu vám vaše tělo určitě poděkuje a že neschopnost výzvu dodržet se pro některé stane prvním signálem, že něco není v jejich vztahu k alkoholu v pořádku.

Podle zastánců Vlhkého roku má ale jejich přístup mnohem víc benefitů. Vy sami si stanovíte určitou míru (například budu pít jen jednou týdně, nevypiju víc než tři piva týdně…) tak, abyste svoje pití výrazně omezili, ale zároveň se ho úplně nevzdali. Poselstvím téhle modifikace Suchýho února je, aby nakonec nešlo jen o jednoměsíční záležitost, ale aby se z toho stal váš nový životní styl. Asi nejhlasitějším argumentem zastánců Vlhkého roku je, že lidé, kteří mají opravdu problém s alkoholem, se Suchýho února stejně neúčastní (případně nevydrží déle než pár dnů), a i ti, co ho dodrží, se od 1. března vrátí ke starým zvyklostem.

Suchej únor zkouší každý pátý Čech. Kolik jich vydrží do konce?

Na jednom se odborníci shodnou. Alkohol je problém a jakákoli akce, která na to upozorňuje, a která se ho snaží řešit, je dobrá. „Alkohol patří mezi návykové látky a český národ má zrovna se závislostí na alkoholu poměrně velký problém. Ženy jsou dokonce na prvním místě v Evropě. Častou konzumaci alkoholu vnímám jako velký problém, který by se měl začít řešit a samozřejmě to začíná u nás samotných,“ říká životní koučka a autorka knihy Cesta mimořádné ženy Lenka Procházka.

I podle ní není špatné hledat v popíjení spíš rovnováhu, než nárazové chození do extrému v podobě jednoho měsíce abstinence. Ale i to má podle ní svá rizika. „Je to vůbec udržitelné a doopravdy své předsevzetí zvládneme? Všem bych spíše doporučila zamyslet se nad tím, zda umíme svou chuť na alkohol ovládnout a co v popíjení hledáme. Není to pro nás jen berlička, jak uniknout z nepříjemné reality? Pokud ano, jsme v prvním stadiu závislosti a je na místě řešit, co se svou psychikou i osobní pohodou budeme dělat,“ dodává Lenka Procházka.

I Michaele Duffkové, vyléčené alkoholičce, autorce knihy Zápisník alkoholičky a zakladatelce Centra Alkos pro léčbu závislosti na alkoholu, nepřipadá Vlhký rok vůbec špatný. Význam Suchýho února vidí především v možnosti dostat přes média k lidem více informací o problematice alkoholové závislosti. „Z hlediska dlouhodobosti je Vlhký rok za mě určitě lepší varianta, protože pokud člověk pije vědomě a přemýšlí nad tím, je daleko menší riziko, že se mu to vymkne. V podstatě mluvíme o kontrolovaném pití, které je u běžných uživatelů určitě ku prospěchu,“ říká Duffková. Navíc je podle ní opravdu dost takových, kteří sice vydrží v únoru bez alkoholu, ale březen pak v podstatě prokalí. „A to je pak celkem k ničemu,“ dodává.

Nebudeme si nic nalhávat, ideální by byla kombinace obou variant. V únoru si dopřát totální detox a alkoholu se ani nedotknout a zbytek roku držet ve vlhkém módu.

Na druhou stranu, obě varianty mají jakýsi signalizační charakter, mohou vás vyvarovat. Jakmile zjistíte, že nevydržíte měsíc bez pití, nebo že nedokážete dlouhodobě držet pití v sebou nastavených mezích, značí to, že máte s alkoholem větší či menší problém.

Největší problém je v tom, že lidé si svou závislost uvědomí až příliš pozdě. Otázka tedy zní: Ráda víno, nebo už jste alkoholička? Příznaky a varování