Článek
Každý den tělo vypne a spí. Stav, který je přirozený a potřebný, však vyvolává množství otázek. Co se v tu dobu s člověkem děje, proč se nám zdají sny a proč jsou někdy tak děsivé? Jde případný spánkový deficit „dospat“ o víkendu a proč škodí, pokud trpíte nespavostí…
Proč se nám (ne)zdají sny
Máte pocit, že se vám nic nezdá? Omyl, sny se zdají každému a každou noc, jen si je nepamatujete. Šanci si je vybavit máte do pěti minut po probuzení, do deseti jsou většinou zcela ztraceny. Abyste si je zapamatovali, musíte se vzbudit v REM fázi spánku, kdy se zdají, ale to nebývá často.
Proč jsou daleko běžnější sny nepříjemné, až děsivé? Prý tak mozek připravuje „svého člověka“ na nebezpečí, která mohou číhat v reálném životě. Ale také se zjistilo, že čím později jdete spát, tím spíš se vám bude zdát něco ošklivého. Velký rozdíl je ovšem mezi nepříliš optimistickým snem a noční můrou, tedy děsivým zážitkem. Noční děsy mohou provázet migrénu či deprese a ukazovat na srdeční choroby.
Zajímavosti o snech
- Sny se zdají i nevidomým, ovšem neskládají se z obrazů, ale z emocí, vůní, dotyků a dalších smyslových zážitků.
- Živé barvy ve snech mají prý souvislost s tím, že lidé sledují barevné filmy a obklopuje je velmi barevný svět. V dobách, kdy byly filmy a televize jen černobílé, zdály se lidem víc jen černobílé sny.
- Co spáči ve snech nedokážou? Určovat a sledovat čas. Ve snu si také prý nelze kýchnout, a protože jsou vypnuté příslušné oblasti mozku, není možné číst a vidět se v zrcadle nezkresleně.
I když si své sny nepamatujete, jistě se i vám zdají, a to každou nocFoto: Leszek Glasner, Shutterstock.com
Jak dlouho spát, abyste byli fit
Kolik hodin denně spát? Potřeba spánku se mění s věkem: kojenci mohou prospat i dvacet hodin denně, školáci kolem dvanácti a seniorům postačí třeba jen pět. Jako ideální doba se pro dospělé často uvádí osm hodin, ale vhodnější je tento údaj rozšířit na interval šest až osm. Kdo spí dlouhodobě méně než pět či šest hodin, u toho roste riziko mozkové mrtvice, cukrovky, obezity i srdečního infarktu. A kdo si rád často pospí víc než osm nebo devět hodin, i ten může být víc ohrožen mrtvicí či infarktem, a ještě navíc demencí.
Ovšem vždy to je individuální a stále častěji se mluví o tom, že někteří lidé mají spánkový režim nastavený trochu jinak, takže jim stačí kratší doba odpočinku.
- Osm hodin spánku jste nikdy nepotřebovali? Rozhodně v tom nejste sami! Říká se, že Leonardo da Vinci spal jen hodinu a půl až dvě a během dne si každé čtyři hodiny dal dvacetiminutového šlofíka. Jedná se o polyfázický spánek. Velmi málo spal i Nikola Tesla, Thomas Alva Edison, Napoleon nebo Winston Churchill a o čtyřech hodinách spánku mluvila také Madonna či Margaret Thatcher.
Délka spánku je důležitá, ale zásadní je také hodina, kdy uléháte: Kdy jít spát, abyste ochránili srdce i mozek?
Kolik spánku je tak akorát? Pro většinu lidí je to šest až osm hodinFoto: TinnaPong, Shutterstock.com
Možná stačí i méně spánku…
Někteří spánkoví odborníci uvádějí, že zásadní není celková délka spaní, ale především bazální či základní spánek, který souvisí s fázemi spánku a spánkovým cyklem. Pro regeneraci je nejdůležitější fáze hlubokého spánku, za níž následuje již zmíněná fáze REM, kdy se zdají sny. A právě tyto dva na sebe navazující úseky společně tvoří zásadní bazální spánek. Zbytek je lehké spaní, které není pro organismus považováno za tak důležité.
A i člověk, který spí pět hodin, může mít stejně dlouhý bazální spánek jako ten, kdo toho naspí mnohem víc. Záleží, jak má nastavený spánkový cyklus. I proto se objevuje názor, že by měl každý spát tak dlouho, jak si jeho tělo řekne. Rozhodující je, abyste se po probuzení cítili odpočatí a plní energie.
- Jak dohnat spánkový deficit? Spíte během pracovního týdne méně, než potřebujete? Nechtějte to dohnat o víkendu – nepodaří se vám to. Nejde se „dospat“, spánková deprivace se takhle smáznout nedá. A i když bude spánek delší, neprojeví se to podle studií ani na soustředěnosti, ani na pocitu, že jste víc odpočatí.
Jak dlouho lze vydržet bez spánku
Kvalita a délka spánku určují, jak bude organismus během dne výkonný. Proto je důležité spát každý den alespoň pár hodin. Experimenty prokázaly, že běžný člověk vydrží bez spánku až pět dní, ale to už trpí halucinacemi a je zcela vyčerpán, proto patří odpírání spánku k nejběžnějším formám mučení. Světový rekord je 11 dní bez spánku.
