Katastrofální dopad sociálních sítí na děti. Lžou, propadají depresím… Prospěl by jim tvrdý zákaz jako v Austrálii?

Rodiče australských dětí přísný zákon, který dětem mladším 16 let zakazuje jakékoli sociální sítě, vesměs vítají. Opravdu to totiž vypadá, že udrží mladistvé z dosahu sítí, protože provozovatelům, kteří nebudou opravdu důsledně hlídat věk svých uživatelů (a těm mladým nezamezí v přístupu), čekají drsné pokuty až 50 australských milionů dolarů (v přepočtu asi 780 milionů korun).

A ačkoli se samozřejmě ozývají i kritické hlasy, vypadá to, že chránit děti před sociálními sítěmi je potřeba.

Od roku 2018 platí nařízení EU o ochraně dat, které říká, že souhlas s použitím online služeb se smí udělit pouze starším 16 let s tím, že jednotlivé členské státy mají možnost limity upravovat. ČR jej tedy snížila o rok. „V České republice je zákonem o zpracování osobních údajů stanoveno, že dítě je způsobilé samostatně používat sociální sítě dovršením patnácti let. Před tímto věkem musí souhlas vyjádřit zákonný zástupce dítěte, rodič nebo poručník,“ píše se na webu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

K tomu mají sociální sítě samozřejmě svá interní pravidla, většina z nich stanovuje věkový limit pro své uživatele na 13 let. Mladší děti by na nich podle těchto předpisů být neměly, ale že je praxe úplně jiná, víme všichni. Skutečný věk uživatelů se příliš nekontroluje, chybí postihy, a tak na sítích řádí leckdy už prvostupňové děti. V tom lepším případě s vědomím rodičů, v tom horším bez něj.

Že jsou sociální sítě pro děti spíš rizikem než něčím, co by jim prospívalo, se také už dávno ví. Životní koučka Lenka Procházka třeba říká, že by sama byla za podobný zákon, jaký platí v Austrálii, ráda i u nás. „Dopady sociálních sítí na děti jsou katastrofální, navíc je v podstatě nemožné je mimo ně udržet, protože jsou na nich všichni jejich vrstevníci,“ říká.

Sítě podle ní děti ohrožují v mnoha směrech, okrádají je o kreativitu (obecně digitální svět dětem vše servíruje, nemusí nic vymýšlet a samy se nějak snažit o vlastní zábavu), navíc se v digitálním prostoru až příliš dobře daří šikaně, která se tam velmi těžce odhaluje, a obecně čas strávený na sociálních sítích snižuje schopnost dětí fungovat ve světě reálném (mají problémy s běžnou komunikací, seznamováním se a podobně). „K tomu přidejte riziko emoční závislosti, kdy děti neustále kontrolují, zda jim přišlo nějaké oznámení a kolik mají lajků. A samozřejmě nezdravé srovnávání, kdy jsou na sítích konfrontovány s idealizovanými a realitě neodpovídajícími statusy, fotkami a podobně. To může vést k pocitům méněcennosti a úzkosti či depresím,“ varuje Procházka. Ta v neposlední řadě upozorňuje i na to, že přes sociální sítě a digitální svět jako takový je na děti vyvíjen obrovský tlak konzumu. „Reklamy a influenceři často propagují konzumní životní styl, který může vytvářet u dětí nerealistická očekávání,“ upřesňuje Procházka.

Navíc nejde jen o obavy odborníků, veškerá rizika spojená se sociálními sítěmi potvrzují nejrůznější studie. Jednu z nich v květnu 2023 představil ve spolupráci s Úřadem vlády ČR i výzkumný tým Univerzity Palackého v Olomouci. Mezinárodní studie byla prováděna mezi žáky základních škol v 50 zemích a  výsledkem je, že počet dětí, jejichž virtuální život vykazuje problematické rysy, roste. V ČR do kategorie takzvaných problematických uživatelů sociálních sítí patří každý dvanáctý školák ve věku 11 až 15 let (více jsou pak ohroženy dívky). „Jsou to děti, které se neúspěšně pokoušejí omezit čas strávený na sítích, zanedbávají své koníčky, lžou svému okolí o množství času stráveném na sítích nebo se kvůli němu dostávají do konfliktu s rodiči či kamarády. Problémy se sítěmi jdou ruku v ruce s dalšími aspekty životního stylu: Častěji se u těchto dětí objevují depresivní příznaky, konzumace energetických nápojů, problémy se spánkem a životní nuda,“ upozorňuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC.

Je pravda, že ve srovnání s jinými státy na tom české děti nejsou zdaleka tak špatně, mezi padesátkou sledovaných států jim patří poměrně lichotivá osmá příčka. Přesto je jasné, že situace nemá tendenci se zlepšovat, ale naopak zhoršovat, tudíž není asi od věci minimálně přemýšlet, co s tím.

Děti a dospívající je potřeba chránit. Deprese, sebepoškozování, úzkosti: Dnešní dospívající trpí psychickými potížemi víc než kdy jindy