Hlavní obsah

Sociální jet lag: Budete-li v něm dlouho, hrozí vám rakovina, alzheimer i cukrovka. Koho se týká?

Foto: Lia Koltyrina, Shutterstock.com

Foto: Lia Koltyrina, Shutterstock.com

Budík není váš nejlepší kamarád. Tento týden jste zase přišli do práce pozdě, navíc vám dopoledne nejde nic od ruky. Jenže večer se vám zas nechce do peřin. A víkend byste pak nejradši prospali. Víte, co je sociální jet lag a jak s ním naložit?

Článek

Každý člověk se cítí svěží a plný síly v jinou denní či noční dobu a jindy potřebuje odpočívat. Lidé patří k různým chronotypům, nejčastěji vedle sebe žijí takzvaní skřivani, kteří se ráno probouzejí na vrcholu sil, a sovy, které ožívají až v druhé polovině dne. Bohužel společnost je lépe nastavena právě pro skřivany.

Sovy mají smůlu

Podle různých výzkumů má mnoho lidí potíže s tím, jak je konvenčně nastaveno, kdy by se mělo pracovat a kdy relaxovat. Určitě znáte pojem jet lag, stav, kdy má člověk posunuté střídání denního a nočního rytmu v důsledku cesty do odlišného časového pásma. Sociální jet lag funguje podobně, jen ho nezpůsobuje cestování, ale společenské normy.

Výuka začíná na většině škol v osm hodin, kancelářský život a úřady také, směny ve výrobě či v obchodech mnohem dříve. Nemnoho lidí tak vstává v době, kdy má podle vnitřních hodin nastavenu půlnoc. První polovinu pracovního dne se jen rozkoukávají, ospalost často řeší přemírou cukrů, kávy či energetických nápojů. A večer, kdy by měli jít spát, nedokážou zabrat.

Život v jiném časovém pásmu

O víkendech si do pozdních nočních hodin užívají svého přirozeného naturelu a pak sladce dospávají celá dopoledne. To jim ale režim vstávání a chození spát ještě více rozhodí. „Tím, že v pátek a sobotu večer zůstáváte ještě déle vzhůru a v obou dnech poté dospáváte, v podstatě přesouváte své tělo do jiného časového pásma,“ vysvětluje Dr. Raj Dasgupta, odborný asistent klinické medicíny na Keck School of Medicine z University of Southern California.

Foto: MilanMarkovic78, Shutterstock.com

Musí-li sova ráno navzdory své přirozenosti vstávat, neobejde se bez kávy, sladkostí a jiných nezdravých pomocníkůFoto: MilanMarkovic78, Shutterstock.com

Hrozí nesoustředěnost i alzheimer

Sociální jet lag pak způsobuje, že tělo i mozek ztrácí kontrolu nad tím, kdy jít spát a kdy vstávat. Důsledkem jsou pak potíže s usínáním, nekvalitní spánek, ospalost během dne, nesoustředěnost a snížená výkonnost, bolesti hlavy i trávicí potíže. Dlouhodobý stres vám pak může zadělat na řadu dalších zdravotních problémů.

„Z dlouhodobého hlediska je nesoulad mezi časem prostředí a vnitřním časem těla spojen s vyšším rizikem rozvoje obezity, vysokého krevního tlaku, abnormálních zánětlivých stavů, cukrovky, metabolického syndromu, rakoviny, onemocnění srdce a cév, kognitivních poruch a Alzheimerovy choroby,“ dodává profesorka Inês Chaves z Ústavu molekulární genetiky z Erasmus University Medical Center.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Rozhozené vnitřní hodiny mají dopad na celkové zdraví, souvisí s tloustnutím, nemocemi srdce i rakovinouFoto: New Africa, Shutterstock.com

Milovníci obrazovek

Social jet leg se týká i lidí, kteří pracují na směny nebo v noci, dále těch, kteří těsně před spaním sledují display mobilu či televize. U nich se totiž mnozí dokážou nekontrolovatelně zaseknout i na několik hodin, spánku navíc škodí i tzv. modré světlo.

To se ve velkém týká teenagerů a právě ti pak mají tendenci řešit nedostatek spánku tím nejméně vhodným způsobem, tedy dospáváním se o víkendu, kofeinovými a energetickými nápoji, sladkostmi. To jen přispívá k rozvoji dalších zdravotních problémů.

Pomůže režim i partner

Čekat, že se společenské nastavení více přizpůsobí sovám, by bylo trochu naivní. Snažte se proto přizpůsobit vy, pomůže pravidelný denní režim bez ohledu na den v týdnu i relaxace. Hledejte ale i cesty, jak si ulevit. Zkuste si s partnerem rozdělit povinnosti a jemu přenechat ty časně ranní (příprava snídaně, odvoz dětí do školy). Je-li to možné, domluvte si v práci flexibilní úvazek a pracujte, kdy to nejlépe vyhovuje vám.

Co pomůže

  • Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu, bez ohledu na to, zda je volno či pracovní den.
  • Nepoužívejte před spaním elektronická zařízení.
  • Spěte ve tmě, čas těsně před spaním se snažte kvůli tvorbě spánkového hormonu melatoninu trávit v šeru.
  • Omezte cukr a kofeinové nápoje.
  • Únavu během dne se naučte řešit jinak než jídlem, otevřete okno, jděte se projít, zacvičte si.
  • Snažte se rozložit jídlo do celého dne a ve večerních hodinách volte raději bílkoviny než sacharidy (např. tvaroh, šunku, nízkotučné sýry).
Související témata:

Načítám