Článek
Každý člověk se cítí svěží a plný síly v jinou denní či noční dobu a jindy potřebuje odpočívat. Lidé patří k různým chronotypům, nejčastěji vedle sebe žijí takzvaní skřivani, kteří se ráno probouzejí na vrcholu sil, a sovy, které ožívají až v druhé polovině dne. Bohužel společnost je lépe nastavena právě pro skřivany.
Sovy mají smůlu
Podle různých výzkumů má mnoho lidí potíže s tím, jak je konvenčně nastaveno, kdy by se mělo pracovat a kdy relaxovat. Určitě znáte pojem jet lag, stav, kdy má člověk posunuté střídání denního a nočního rytmu v důsledku cesty do odlišného časového pásma. Sociální jet lag funguje podobně, jen ho nezpůsobuje cestování, ale společenské normy.
Výuka začíná na většině škol v osm hodin, kancelářský život a úřady také, směny ve výrobě či v obchodech mnohem dříve. Nemnoho lidí tak vstává v době, kdy má podle vnitřních hodin nastavenu půlnoc. První polovinu pracovního dne se jen rozkoukávají, ospalost často řeší přemírou cukrů, kávy či energetických nápojů. A večer, kdy by měli jít spát, nedokážou zabrat.
Život v jiném časovém pásmu
O víkendech si do pozdních nočních hodin užívají svého přirozeného naturelu a pak sladce dospávají celá dopoledne. To jim ale režim vstávání a chození spát ještě více rozhodí. „Tím, že v pátek a sobotu večer zůstáváte ještě déle vzhůru a v obou dnech poté dospáváte, v podstatě přesouváte své tělo do jiného časového pásma,“ vysvětluje Dr. Raj Dasgupta, odborný asistent klinické medicíny na Keck School of Medicine z University of Southern California.
Hrozí nesoustředěnost i alzheimer
Sociální jet lag pak způsobuje, že tělo i mozek ztrácí kontrolu nad tím, kdy jít spát a kdy vstávat. Důsledkem jsou pak potíže s usínáním, nekvalitní spánek, ospalost během dne, nesoustředěnost a snížená výkonnost, bolesti hlavy i trávicí potíže. Dlouhodobý stres vám pak může zadělat na řadu dalších zdravotních problémů.
„Z dlouhodobého hlediska je nesoulad mezi časem prostředí a vnitřním časem těla spojen s vyšším rizikem rozvoje obezity, vysokého krevního tlaku, abnormálních zánětlivých stavů, cukrovky, metabolického syndromu, rakoviny, onemocnění srdce a cév, kognitivních poruch a Alzheimerovy choroby,“ dodává profesorka Inês Chaves z Ústavu molekulární genetiky z Erasmus University Medical Center.
Milovníci obrazovek
Social jet leg se týká i lidí, kteří pracují na směny nebo v noci, dále těch, kteří těsně před spaním sledují display mobilu či televize. U nich se totiž mnozí dokážou nekontrolovatelně zaseknout i na několik hodin, spánku navíc škodí i tzv. modré světlo.
To se ve velkém týká teenagerů a právě ti pak mají tendenci řešit nedostatek spánku tím nejméně vhodným způsobem, tedy dospáváním se o víkendu, kofeinovými a energetickými nápoji, sladkostmi. To jen přispívá k rozvoji dalších zdravotních problémů.
Pomůže režim i partner
Čekat, že se společenské nastavení více přizpůsobí sovám, by bylo trochu naivní. Snažte se proto přizpůsobit vy, pomůže pravidelný denní režim bez ohledu na den v týdnu i relaxace. Hledejte ale i cesty, jak si ulevit. Zkuste si s partnerem rozdělit povinnosti a jemu přenechat ty časně ranní (příprava snídaně, odvoz dětí do školy). Je-li to možné, domluvte si v práci flexibilní úvazek a pracujte, kdy to nejlépe vyhovuje vám.
Co pomůže
- Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu, bez ohledu na to, zda je volno či pracovní den.
- Nepoužívejte před spaním elektronická zařízení.
- Spěte ve tmě, čas těsně před spaním se snažte kvůli tvorbě spánkového hormonu melatoninu trávit v šeru.
- Omezte cukr a kofeinové nápoje.
- Únavu během dne se naučte řešit jinak než jídlem, otevřete okno, jděte se projít, zacvičte si.
- Snažte se rozložit jídlo do celého dne a ve večerních hodinách volte raději bílkoviny než sacharidy (např. tvaroh, šunku, nízkotučné sýry).