S vydavatelem erotických knih: Roste poptávka po gay románech, ale lesbická láska ženy moc nebaví

Bývají to knížky plné té nejryzejší romantiky, ale občas jsou také pěkně žhavé a při jejich čtení se začervená i zkušená žena. Jednoduše baronetky. Najdete v nich všechno, co ženy rády čtou – romantické pohádky pro dospělé, mírně žhavé tituly pro holky, co mají k romantice rády i trochu toho sexu, ale i knihy, které jsou nadupané erotikou tak, že i legendárních 50 odstínů šedi se rázem mění v tak trochu slabý čajíček.

Kdo je všechny přečte, než se dostanou do tiskárny a na pulty knihkupectví? Kdo rozhoduje o tom, co se čtenářkám bude a nebude líbit? Kdo je jakýmsi nepsaným králem romantické a erotické literatury pro ženy? Michal Kolezsar, ženatý muž, dvojnásobný otec a šéfredaktor nakladatelství Baronet.

První otázka vás asi nepřekvapí, ale nelze ji nepoložit. Jak se chlap dostane k tomu, že šéfuje nakladatelství, které se specializuje na ženy?

V knižním prostředí se pohybuju v podstatě celý život a před Baronetem jsem asi deset nebo jedenáct let šéfoval nakladatelství, které vydává literaturu young adult, tedy pro mládež. A pak se vyskytla tahle možnost a já byl rád za změnu. A víte, ono to sice tak na první pohled nevypadá, ale ten skok mezi literaturou pro dospívající a literaturou pro ženy není zas tak obrovský. Protože čtenářky nejdřív čtou knížky pro ty dvanácti- třináctileté dívky, pak přejdou k literatuře pro patnácti- až osmnáctileté a pak už jsme v literatuře pro ženy.

Takže takové ty vtípky, že romantickou či erotickou literaturu čtou staré panny nebo ženy ve středním věku, které žijí v nudných manželstvích bez sexu, jsou liché?

Tahle představa je opravdu rozšířená a i já jsem si to dřív myslel. Ale pak jsem se dostal k přesnějším informacím a lze říct, že nás čtou ženy bez ohledu na věk. Jedna skupina jsou zkušenější čtenářky, které mají rády třeba historickou literaturu, takže romány z historie s nějakou řekněme romantickou zápletkou. Pak je hodně početná skupina žen ve věku 35+, jež z téhle oblasti čtou tak nějak všechno. Ale velmi početnou a na sociálních sítích aktivní a hlasitou skupinou jsou mladé ženy kolem 25 let, které dávají přednost knihám ze současnosti, ze sportovního prostředí, z prostředí vysokých škol či fantasy.

Fantasy v romantické a erotické literatuře?

To je teď velký trend - kombinace fantasy s romantikou a erotikou.

Takže teenagerky čtou fantasy pro mládež, a když pak vyrostou, tak si k té fantasy přidají trochu té erotiky a to už je vaše parketa?

Je to trošku složitější, ale víceméně ano. Už v literatuře pro náctileté se samozřejmě téma první lásky objevuje, jsou to ty první polibky a podobně. A pak to v naší sekci přejde, řekněme, třeba k prvnímu sexu. Samozřejmě záleží na autorovi, jak explicitně a detailně to popíše, ale autoři, kteří píší knihy pro teenagery, nebývají o moc starší než jejich čtenáři. Takže jak autoři stárnou, získávají další a další zkušenosti právě i v oblasti lásky, vztahů a sexu. Takže vlastně tak nějak plynule a přirozeně se od psaní knih pro dospívající dívky dostanou k psaní knih pro mladé ženy, a stejně tak se k tomu propracovávají i čtenářky.

Zjistila jsem, že v rámci své pracovní náplně všechny ty knihy čtete a pak rozhodujete, co se vydá a co ne. Ale jak může chlap vědět, co se bude líbit ženám?

Čtu je, ale ne úplně všechny, to bych nezvládl časově. A ano, asi nikdy nebudu mít ten vhled ženské čtenářky, ale vzhledem k tomu, že jsem za život přečetl stovky knih, dokážu odhadnout, co by mohlo zapůsobit.

Rozumím, čtete z profesního hlediska, vidíte za tím potenciál, prodejní čísla a podobně. Ale stejně. Fakt se ve vás při čtení těch knih neprobudí takový ten typický chlap, který si říká: „Proboha, co to ty ženský čtou za blbosti o posteli poházené růžemi, lásce na první pohled a dokonalém sexu?“

Když mi někdo říká, že je literatura pro ženy povrchní, jednoduchá a nemá nic společného s realitou, tak odpovídám, že možná ano, ale je to takový žánr. Není o nic povrchnější, než když si chlapi čtou akční knihy, kde bývalý elitní voják vyráží pomstít smrt své rodiny, umí všechno ovládat - motorovou pilou počínaje a řízením ponorky konče - a během pár dnů pomstí nejen rodinu, ale zachrání celý svět. Je to prostě žánr, který má své zákonitosti.

Má své zákonitosti, ale na druhou stranu i do něj pronikají nějaké novinky, nebo ne?

Poslední dobou se do romantické literatury dostávají gay romance, už to není čistě heterosexuální tematika. A je zajímavé, že právě gay romance bývají u našich čtenářek dost oblíbené.

Jakože si ženy kupují knihy o lásce dvou mužů?

Je to záležitost mladší věkové kategorie, ale je to tak.

Jak si to vysvětlujete?

Myslím, že je to tím, jak se stejnopohlavní vztahy normalizovaly. Třeba právě v literatuře pro dospívající je už úplně normální, že se tam vyskytují hrdinové, jejichž orientace je homosexuální. Ptal jsem se kolegyň a ty mi řekly, že jim to přijde takové roztomilé. Kupodivu ale téma lásky dvou žen tolik nefrčí, nevím proč.

Už jste to sice trochu vysvětlil, ale já se stejně nemůžu zbavit té, řekněme, stereotypní představy, že ženy, které tento typ literatury čtou, se chtějí hlavně odreagovat a možná trochu snít. Snít o tom, jak je jejich manžel zasypává růžemi a vášnivě z nich strhá oblečení.

To snění tam moc nefunguje. Ženy samy říkají, že by někoho takového doma nechtěly, že chtějí normálního chlapa, jenž je občas štve a se kterým se sem tam pohádají. Ne vyrýsovaného borce s buchtami na břiše, co má na kontě miliony. Primární je, že chtějí chvíli odpočívat a nemuset myslet. Ale samozřejmě záleží na tom, co od literatury očekávají, protože ta škála je široká – od velmi romantické a naivní linky, až po dejme tomu velmi explicitní a popisné erotické romány.

Typická čtenářka téhle literatury nejsem, ale četla jsem 50 odstínů šedi a před setkáním s vámi jsem prolítla něco málo z vaší nabídky, abych byla v obraze. A přijde mi, že je tam vždycky jako základ nějaký toxický vztah. Proč tohle ženy tak baví?

Je to pikantní, jsou tam vybičované emoce, divoké hádky, vášnivý udobřovací sex, při kterém se otřásá třicetipatrová budova, a v knížce se to všechno tak pěkně čte. Ale samozřejmě si uvědomují, že by to v normálním životě nechtěly.

O těchto knihách se občas říká, že fungují i jako taková sexuologická poradna. Jednoduše zdroj inspirace, díky které se třeba podaří zažehnout vyhasínající jiskru v ložnici letitých manželů. Je to pravda?

Částečně ano, i to je efekt romantické a erotické literatury. Něco si přečtou a řeknou si: Proč už to neděláme, proč to znovu nezkusit? Nebo tohle je celkem dobrý nápad, pojďme na to. A samozřejmě tam funguje i to, že při čtení je člověk uvolněný, takže i nálada na sex je podle mého asi větší.

Jste chlap a šéfujete vydavatelství pro ženy. Nedělají si z vás kamarádi na pivu legraci?

Samozřejmě, že dělají. Výhoda je, že mám většinu kamarádů z knižní branže, takže se tak špičkujeme navzájem. A když si ze mě utahují moc, tak jim ve vší vážnosti nabídnu, ať třeba zkusí takový hezký erotický román napsat, že když se mi bude líbit, rád jim ho vydám a budu díky jejich bestselleru v těžkém balíku. Ale zatím se do toho nikdo nepustil…

Ještě jste žádnou knihu z ranku erotická literatura pro ženy nečetly? Přečtěte si erotické romány od českých i světových autorek, ty vás jen tak neuspí!