Rozhovor s Miss World Krystynou Pyszkovou. Na soutěž jsem jela s vizí, že vyhraju!

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krystyna Pyszková (25) pochází z Třince a už v roce 2022 se umístila na prvním místě v národní soutěži krásy Miss Czech Republic. V modelingu ale není žádným nováčkem, v módní branži je už přes deset let. Na světovou soutěž Miss World vyjela o dva roky později - termín se posouval kvůli covidu. O to víc měla času na přípravu, kterou tahle pětadvacetiletá blondýnka nenechala náhodě.

S Krystynou jsme se potkali při líčení na event, který pořádala značka Dermacol. Na plavbě lodí centrem Prahy se s Miss World setkala spousta českých i zahraničních beauty influencerů. Naživo je Krystyna velmi přirozená, milá, cítíte z ní cílevědomost, ale zároveň noblesu a klid. Jak probíhala příprava na světovou soutěž krásy a jak vypadá její jídelníček?

Jak vypadá klasický den Miss World?

Každý den je úplně jiný, protože hodně cestujeme. Začala nám světová tour a klasický den tedy vypadá asi tak, že jsem někde na cestách v zahraničí. Máme různé tiskové konference a teď také natáčíme seriál. Je to novinka, je to tajné, takže o tom nemohu ještě moc mluvit. Teď je před námi tour po Africe, potom Asie a příští týden také návštěva britské královské rodiny, na to se těším.

Četla jsem, že studujete dvě vysoké školy. To se asi s cestováním úplně neslučuje.

Máte pravdu. Už před soutěží jsem školu musela omezit, protože stíhat všechno nejde. Viděla jsem, že do všeho dávám jen trochu, takže jsem se rozhodla, že studium na chvilku přeruším a dám všechno miss, což se mi vyplatilo. Ke studiu práv a k mé druhé škole se ale plánuji po reprezentaci vrátit.

Jak jste se připravovala před soutěží, co se zevnějšku týče?

Já bych ráda řekla, že jsem chodila hodně cvičit, na různé procedury, ale opak je pravdou: Vzhledem k tomu, že se musí předem posílat různá videa, připravuje se spousta materiálů a dokumentů, tak jsem vůbec nestíhala. Samozřejmě se celkově snažím jíst zdravě, hýbat se, ale před soutěží jsem nestíhala nic a byla jsem ráda, že jsem spala pět hodin denně. Pro mě to tedy bylo spíš o mentální a vědomostní přípravě.

Co všechno si pod tím můžeme představit ?

Člověk tam musí jet s tím, že ví, co ho čeká, mít soutěž nastudovanou. Také je důležité mít vítězný mindset, být nastavena na vítězství. Chodila jsem na hodiny komunikačních dovedností v angličtině, protože hodně důležitá část soutěže je takzvaná head to head challenge, kde se konverzuje o různých světových tématech.

Pak hrají velkou roli i projekty, které daná dívka má. Já mám už několik let vlastní projekt v Tanzanii, kam jezdím učit děti pod záštitou neziskové organizace Sonta. Součástí je pak i talentová část, já měla hru na housle a národní tanec. Také není žádná legrace se na soutěž sbalit, vezla jsem si s sebou na ten měsíc přes 100 kilo oblečení. (smích)

Jak se staráte o pleť? Zajímá mě celá vaše skincare rutina.

Můj den často končí pozdě večer, takže na nějakou desetikrokovou rutinu nemám kapacitu. Je to spíš taková klasika. Odlíčím pleť, vyčistím ji, nanesu sérum, krém a to je vše. Občas použiju sérum na řasy a balzám na rty.

V jednom rozhovoru jste řekla, že jste byla mezi favoritkami soutěže, tzv. front runners. Jak se poznají?

Front runners jsou potenciální adeptky na vítězství. Dlouho před soutěží se dělají různé predikce, kdy fanoušci dívky hodně sledují. Dávali mě na první místo, pak se začaly holky snažit, ale stále jsem byla v první desítce. I tak jsem ale nechtěla brát predikce moc vážně, protože by se člověk mohl nechat unést.

Ale muselo to být hezké povzbuzení.

Když jsem viděla poprvé nějakou predikci na YouTube, kde mě dali na první místo, měla jsem velkou radost a motivovalo mě to ještě více pracovat. Když člověk vidí, že mu někdo věří, je to hezký pocit.

Mně se líbilo, jak jste řekla, že jste jela na soutěž s vizí, že ji prostě vyhrajete.

Když člověk věří, že to klapne, je schopný to pak nějak i přitáhnout. Já se neumím vzdávat a do všeho dávám 120 %, takže myslím, že se to projevilo. Celou soutěž jsem si dopředu nastudovala, abych věděla, co mě bude čekat, koho vlastně hledají. Jela jsem připravená a s dostatečnými zkušenostmi, abych zvládla to, co po získání titulu následuje.

Když jste vyhrála, Taťána Kuchařová, která získala titul Miss World v roce 2006, řekla, že jde o „privilegium a závazek na celý život“. Jak to vnímáte vy?

Určitě stejně. Je to velká zodpovědnost, jedinečná šance a chci s ní naložit co nejlépe. Chci, aby bylo Česko vidět, protože to otevírá dveře ke spoustě možnostem. Ať už se to týká nějaké filantropické aktivity, modelingu nebo herectví. Taťána jezdí stále zasedat do OSN, což mi přijde skvělé, protože studuji práva a je to něco, co by mě také zajímalo.

Jestli to dobře chápu, povinnosti Miss World modeling až tolik nezahrnují.

Miss World neznamená modeling, je to jen velmi malá část. Měla by to být styčná osoba, která chodí na různé eventy, reprezentuje hodnoty soutěže, věnuje se nejrůznějším projektům a je lídrem.

Z dostupných rozhovorů jste na mě působila cílevědomě, ambiciózně. Jak byste se ještě popsala?

Tyhle dvě vlastnosti mě vystihují asi nejvíce. Od malička jsem měla hrozně vysoké cíle, podle mě je důležité to mít takto nastavené, protože to člověka posouvá dopředu. Kromě toho si myslím, že jsem i dobrosrdečná a autentická, na nic si nehraju.

Vzniklo na soutěži mezi vámi a ostatními dívkami nějaké větší přátelství? Nebo šlo o velmi soutěživé prostředí?

Na soutěži jsou slečny rozdělené podle kontinentů, takže mám spoustu kamarádek právě z Evropy. Trávily jsme spolu hodně času na různých aktivitách. Hodně k srdci mi přirostly reprezentantky Francie, Belgie, Slovenska, Polska a Anglie. Všechny holky jsou skvělé, vybudovaly jsme si tam hezké vztahy. Nebylo to tak, jak jsem čekala, že by tam někdo lámal podpatky, trhal šaty a dělal intriky. Mně se tam sice šaty nějakou náhodou roztrhly, ale nemyslím si, že by to udělal někdo naschvál. (smích)

Byl na soutěži někdy moment, kdy jste sama o sobě pochybovala?

Měla jsem krizi den před finále, protože mi nedorazily finálové šaty. Měly přijít do Indie hned první týden, ale ztratily se někde po cestě a zadrželi je na celnici. K tomu jsem měla ještě horečku, nějak to tam na mě padlo a musela jsem se jít na chvilku zavřít na toalety a uklidnit se. Pak jsem si řekla, že jdu bojovat dál.

Slíbili mi, že budu mít čas navštěvovat i rodinu, takže nějaký prostor tam bude, ale samozřejmě hodně času zabírá cestování. Je to ale něco, co jsem chtěla dělat, s tím jsem počítala. Mě to baví, naplňuje.

Jaká je vaše vize, až tento rok skončí? Co byste si přála, aby přišlo potom?

Já výhru beru jako takovou vstupní bránu k něčemu ještě většímu, takže doufám, že to za rok neskončí, ale že se díky tomu ještě otevřou další dveře. Co se týká plánů do budoucna, tak bych chtěla ještě více rozjet nadační fond, věnovat se herectví a modelingu. Uvidíme, co čas přinese.

Na závěr bych ještě chtěla vyvrátit přežitý mýtus, že modelky nejedí. Prý si ráda dáte škvarky a řízek.

No, určitě to není tak, že nejíme. Já si myslím, že člověk by nikdy neměl jít proti svému tělu. Takže u mě je to tak, že se snažím nějak zdravě balancovat, dopřeju si něco dobrého, ale také cvičím. Třeba dneska jsem si dala burger.

Více VIP rozhovorů: Pusťte si nejnovější podcast Bubliny se zpěvačkou a herečkou Evou Burešovou!