Chcete poctivé materiály? Zkuste sekáče! radí návrhářka Jana Horejšová. Její „přešité“ originály obdivovali i v Paříži

Od čtyř let šila oblečky na panenky, později přešívala oblečení po babičce a mamince. Ve dvanácti letech tak měla jasno, kam její kroky povedou. Jana Horejšová vystudovala Střední průmyslovou školu textilní v Liberci a později obor tradiční čínské medicíny, jíž se pak pár let věnovala.

Po mateřské dovolené jí ale chyběla kreativita, a rozhodla se proto před sedmi lety založit značku On the Boat, která staví na upcyklaci. „Přešívám svetry, saka, cokoliv, co najdu v second handu. Upcyklované oblečení mi v dnešní době dává největší smysl.“ První tři roky podporovala neziskové organizace. „Vyráběli jsme merch v podobě organických triček a mikin. Od té doby se značka hodně proměnila,“ vypráví Jana Horejšová.

Svou práci představila loni na jarním MBPFW, a dokonce i na pařížském fashion weeku v rámci doprovodného programu. Aktuálně připravuje módní show Layers ve spolupráci se značkou Ploom, jíž se stala ambasadorkou. Nová kolekce zahrnuje pohodlné a zároveň unikátní domácí kousky v odstínech růžové. Povídání o módě jsme si s Janou Horejšovou opravdu užily. Prošly jsme společně aktuální trendy, její tvorbu a také možnosti, jak se chovat v módě víc udržitelně.

Povězte mi, jak se česká módní návrhářka dostane na pařížský fashion week?

Funguje to tak, že vám přijde e-mail. A nejenom vám, ale i dalším návrhářům. Chvíli přemýšlíte, zda nejde o podvod. V dnešní záplavě informací si člověk musí prověřit, s kým bude spolupracovat. Když jsem si to ověřila, potvrdila jsem svůj zájem a následoval konkurz. Na základě výběrových kol mi pak dali vědět, že z oslovených designérů vybírají mě. Není to však zadarmo, všechno si to člověk musí platit. Celkově těch pár dnů stálo 400 tisíc, ale naprosto to splnilo moje očekávání.

Upcycling je gros vaší značky. Jsou všechny modely vytvořené ze starších kousků oblečení, které různě přešíváte?

Z osmdesáti procent ano. Upcycling mi dává největší smysl a nejvíc mě baví. Odmalička mě bavila móda a přešívání starých věcí, které jsem našla u mamky nebo babičky na půdě. Studovala jsem textilní průmyslovku, pracovala jsem v obchodech s oblečením, takže vím, jak to chodí s kousky, které se neprodají. Je to šílený objem věcí. Kdyby se přestaly vyrábět veškeré oděvy, měla by celá planeta co nosit ještě 150 let. Proto jsem si řekla, že jestli budu mít někdy svoji značku, chci ji dělat ve stylu upcyclingu.

Co děláte, když se při navrhování nedostavuje inspirace a máte tvůrčí blok?

Musím počkat na období PMS. Jsem přecitlivělá, což je nevýhoda pro manžela, ale výhoda pro mě – pomáhá mi to tvořit. Člověk je sám sobě protivný, nelíbím se sama sobě, všechno ostatní mi trvá, ale extrémní citlivost je pro mě to nejlepší období na kreativitu. V tomhle čase toho ze sebe vydoluju nejvíc a vím, že v tom týdnu budu tvořit kolekci. A počítání výdajů za materiály zase nechám najindy.

Co mám podle vás dělat, abych si mohla říct, že se chovám v oblasti módy udržitelně?

Jde o kvalitu, nikoliv o kvantitu. Nicméně nechci říkat, aby si každý kupoval oblečení za tisíce, protože ne každý na to má prostor v rozpočtu. Je skvělé podpořit lokální designéry, ale ne každý si to může dovolit. Já říkám: Klidně si kupte tričko v konfekci, ale opravdu ho noste a zacházejte s ním, jako by to byl dražší kousek. Vyvarujte se impulzivních nákupů, přemýšlejte, zda danou věc potřebujete, a nenechte se zbytečně zlákat výprodeji. Pokud do módy můžete investovat trochu víc, šla bych po organických materiálech a lokálních značkách.

Často se jako dobrý návod, jak být v nakupování oblečení střídmější, radí vytvořit si kapsulový šatník o několika klíčových kouscích a ty pak mezi sebou „nekonečně“ kombinovat. Funguje to?

Určitě! Já ale musím říct, že jsem do módy blázen a šatník mám opravdu pestrý. Jsem v postavení fashion osobnosti a chci svými outfity té pověsti dostát. Mám tudíž opravdu hodně kousků. Oblékám se podle nálady a svým outfitem vyjadřuju nějaké svoje rozpoložení. Někdy se potřebuju zahalit, někdy obléct jako Catwoman. My ženy to tak prostě máme, protože jsme cyklické.

Jak proměňujete svůj šatník vzhledem k trendům?

Podívám se na to, co se aktuálně nosí. Co se nenosí, dám ze skříně do pytle, uložím na půdu a za pár let se k tomu vrátím. Módní trendy cirkulují a vrací se. Spoustu věcí proto ukládám, mám na to prostor. Minulé léto třeba bodovaly upnuté capri kalhoty, tak jsem našla na půdě moje staré slimfit bokovky a ustřihla je pod koleny. Stejně tak se vrací ve velkém styl boho – takové kousky také vlastním. Jen k tomu pak obměním doplňky a je z toho hot trend. Než si jdu něco koupit, zamyslím se, jestli to náhodou neschovávám na půdě.

Takže základem je mít půdu, šicí stroj a zručnost.

Ano, a vystačíte si!

Jaký je váš aktuálně oblíbený módní trend, kromě boho?

Miluju trend no pants. Oblečete si na sebe všechno, jen vynecháte kalhoty. Geniální, tenhle trend mě naprosto uchvátil. Kalhotky můžou být všelijaké – flitrové, kožešinové, pletené… Prostě je to úlet. Když se to ale dobře uchopí, tak to může být cool. Těším se na příležitost, kdy se budu moct takhle obléct!

Co byste poradila pořídit do šatníku ještě na tuto zimní sezonu?

Neměl by vám chybět kvalitní vlněný kabát, ideálně ve vínovém nebo koňakově hnědém odstínu. Opět ale nenabádám, abyste běželi do obchodů, nějaký pěkný kabát seženete i v sekáčích. Nemusíte se omezovat na střih, protože se nosí různé délky, oversized i vypasované. Zaměřte se také na roláky, midisukně a dámské obleky v kancelářském stylu (trend office siren). Co se týče potisků a vzorů, vládnou kostky.

Na jaké materiály se zaměřit při pořizování oděvů na běžné nošení?

Co nejvíce volte přírodní materiály, jako je bavlna, vlna nebo kašmír. Spousta věcí je příměsových, například vlna a polyester, jenže u toho je recyklace horší. Na druhou stranu polyester má také své výhody – oblečení vám o to déle vydrží.

Když si ale pak pořídíte tričko z organické bavlny, tak uvidíte, že se v něm budete cítit prostě lépe. Nebudou se vám překrucovat švy, nebude to napuštěné chemikáliemi… Pokud si ale opravdu chcete pořídit dražší kousek, kontrolujte si certifikaci GOTS, aby se vám to vyplatilo. A zkuste sekáče – právě tam často najdete poctivé materiály.

Co je vaše nejoblíbenější módní uniforma, když se chcete cítit dobře a reprezentativně?

Nejlépe se cítím v dlouhých šatech, které nemají výstřih a mají dlouhé rukávy. Jsou jednoduché, padnou mi, mám je v různých barvách a vím, že do nich jen vpluju a můžu vyrazit. Cítím se v nich hezky, žensky a obměňuju k nim jen boty podle příležitosti – nosím k nim žabky i podpatky. Podzimní ani zimní uniformu moc nemám, protože nesnáším vrstvení. Aby to vypadalo dobře, ladilo – to je už vyšší dívčí. I já na to potřebuju čas, takže si ty looky často fotím, abych měla inspiraci po ruce.

To není vůbec špatný nápad, asi si také vytvořím podobnou složku v telefonu.

No jasně! A potom člověk zjistí, co má vlastně ve skříni. Já jsem totiž typ, který se umí zaseknout na třech outfitech a nosit je pořád dokola. A pak mi vadí, že mám ve skříni spoustu nevyužitých kousků. Na ně ale platí pravidlo jednoho roku: pokud danou věc ani jednou během roku neobleču, vyřazuju na půdu.

V rámci módy se často mluví o nalezení svého osobního stylu. Jenže já ráda střídám různé styly a nálady. Je to podle vás prohřešek, když je někdo ve svém módním stylu nekonzistentní?

Určitě ne. Sama taková jsem, jako chameleon! Záleží na náladě, rozpoložení, ale také na tom, kolik mám času. Módu miluju a přijde mi škoda nevyjádřit všechny svoje potřeby.

Co považujete za největší módní faux pas?

V dnešní době se nosí všechno, když je to dobře uchopené. Ale vadí mi, když je někdo pozvaný na určitou akci a přijde nevhodně oblečený. Prostě se na to vykašle, ignoruje dress code a dorazí někam v teplákách a s mastnou hlavou. Outfit je pro mě také forma vyjádření respektu, že pro mě někdo něco chystal a dal si s tím práci.

Upcyklace se nemusí týkat pouze módy, ale třeba i interiérového designu