Margita Skřenková: Líčení vnímám jako něco, co vám pomáhá být hezčí, ale musíte to být stále vy

Margita Skřenková se věnuje líčení a hairstylingu už pětadvacet let. Začínala v době, kdy vizážistka nebyla ani pořádné zaměstnání, ale krok za krokem se jí podařilo dostat až na pomyslný vrchol. Líčí modelky pro módní magazíny i slavné ženy a je národní make-up artist Maybelline NY pro Česko a Slovensko. Jaké nešvary dělají české ženy v líčení a jak se celý pohled na make-up proměnil?

Jste 25 let v oboru. Změnilo se za tu dobu nějak zásadně líčení?

Proměnil se celkový přístup. Dřív to bylo: musím nanést, co můžu, tedy co nejvíc vrstev, aby byla odvedená práce vidět. Kdežto teď vnímáme líčení jako něco velmi individuálního, ne každému sluší výrazné líčení a ani není nutné líčení přehánět, spíše jen podtrhnout krásu konkrétního člověka. Větší důraz je určitě na skincare a také se víc pracuje s různými texturami produktů.

Mám pocit, že dřív byl make-up takový individuálnější. Buďto se člověk opravdu nalíčil tak, aby se udělal hezčí, anebo chtěl být extravagantní, být jiný a být viděn. Teď je situace odlišná…. Valí se na nás ze všech stran spoustu vizuálů, informací, těch zaručeně nejlepších produktů, bez kterých se neobejdeme. Podle sociálních sítí by měl člověk mít doma minimálně jednu velkou skříň všemožných produktů a líčení by mělo trvat dvě hodiny, mít tisíce různých kroků a fází, protože jinak make-up nebude dokonalý neboli v jejich překladu my nebudeme tak dokonalí. Pak ztrácíme sami sebe a všichni vypadají stejně.

Co technika líčení, je dnes jiná než tehdy?

Dřív bylo dané, jak mají vypadat kouřové stíny - od nejsvětlejšího odstínu v koutku oka, pak to přechází přes tmavší a vnější víčko má být úplně nejtmavší a jinak to nejde. To ale není pravda, někomu, kdo má oči blízko u sebe, tahle technika vůbec nebude lichotit. Myslím, že důležité je se vrátit k tomu základu, k podstatě líčení, a to je pochopit, co dělá světlo a co stín a naučit se s tím pracovat. To je ten základ a dost to ulehčí práci.

V čem děláme my Češky nejčastější chybu?

Co se týká běžného líčení na den, make-up není o tom, že pomocí produktů ze sebe vytvořím někoho jiného. A to si myslím, že je největší chyba. Ženy zakrývají samy sebe make-upem a to není cesta, kterou považuju za správnou. Líčení vnímám jako něco, co vám pomáhá být hezčí, ale měla byste to být pořád vy.

Jaké jsou podle vás teď největší trendy v líčení?

Trendy se teď mění strašně rychle. Příklad za všechny bude asi „instagramové obočí“, které se začalo nosit hodně silně vykreslené, nebo tzv. baking pudrem, to znamená fixace líčení pomocí velkých vrstev pudru, a vůbec více těchto v uvozovkách skvělých nápadů. Na kameře a před ostrým světlem se může zdát, že líčení vypadá dobře, ale na denní nošení to není.

Také je potřeba si uvědomit, že ne všechny typy líčení sluší všem. Musíme brát v úvahu i etnologii a její estetiku. Něco jiného sluší Afroameričanům, něco jiného Asiatům a něco jiného slovanským tvářím. Abych to shrnula, je skvělé sledovat trendy a nechat se jimi inspirovat, ale pojďme u toho i přemýšlet, jestli to také sluší mně a hodí se to celkově k mému stylu.

5 chyb v úpravě obočí, které dělají ženy zbytečně starší

Co já vnímám jako největší trend je, že se hodně hýbe s tvářenkou. Dřív se dávala na jablíčka tváří, pak byl zase trend z Francie, kde se tvářenky dávaly níže. Teď se všechno zase aplikuje hrozně vysoko, v podstatě až nad lícní kosti. To jde zase trošku ruku v ruce s plastickou chirurgií a trendem, že všichni chtějí být vyliftovaní a všechno je zvednuté nahoru. Takže, logicky se to odrazí i v líčení. Dřív bychom nedali třeba tvářenku i na nos, ale dává to logiku, líčení je pak hezky propojené. Kolikrát si sama říkám, že mě to nenapadlo dřív. A v neposlední řadě je mnohem větší důraz na skincare. Je velmi důležité, aby pleť byla v pořádku, v dobré kondici, správně hydratovaná a vyživená.

Jak dosahujete toho šťavnatého dewy efektu pleti, který je také velmi trendy?

Znovu je to o péči, kterou pleti dopřejete. Základ je, že pokožku prokrvím jemnou masáží, hydratuju. Odstín pleti koriguju více odstíny jak make-upu, tak korektoru. Postupuji spíše jemně, rozhodně nepoužívám jednu souvislou tlustou vrstvu. Používám highlightery, ale pozor, tam je rozdíl mezi rozjasňovačem, který je pudrový a má v sobě třpytky, anebo jestli má mastnou texturu, která je jakoby průhledná. Pudrové rozjasňovače jsou fajn na umělá světla, ale na denní líčení bych doporučovala spíš ty mastnější.

A jak se o pleť staráte vy?

Já jsem se po čtyřicítce začala pleti věnovat o něco víc. O důležitosti důkladného odličování nikoho už nemusím přesvědčovat. Používám séra, krémy, velmi často oleje a spíše než kvantitě dávám přednost kvalitě. Protože jsem začala trpět na pigmentové skvrny, je součástí mojí každodenní přípravy také krém s SPF 50. Také mě začaly hodně bavit masáže obličeje, krku a dekoltu, ať už manuální nebo s guashou, rollerem nebo baňkami. A objevila jsem kouzlo LED terapie, ultrazvukového vodního peeleru, galvanických žehliček a podobných vychytávek, které už dávno nejsou doménou jen kosmetických salonů.

Jak jste se vůbec k povolání vizážistky dostala?

Pro mě byl zásadní moment satelit a MTV. Já na to koukala snad pořád, strašně mě to bavilo, chtěla jsem být součástí toho světa. Shodou okolností pak začala moje maminka pracovat ve firmě, která školila kosmetičky a kadeřníky, a měli tam kurz líčení tehdy jedné z nejprestižnějších francouzských make-upových škol. Tak mě přihlásila. Před těmi 25 lety nebylo tak rozšířené, že by někdo jen líčil a česal. Já byla tímto světem úplně pohlcená a chtěla jsem ze sebe vymáčknout jen to nejlepší. Jezdila jsem do zahraničí, jen abych si nakoupila kosmetiku, kterou jsem potřebovala, jezdívala jsem na své náklady někomu asistovat k focení, chtěla jsem být u toho.

Jak u vás vypadá tvůrčí líčící proces? 

Když pracujete na focení módy do časopisu, musíte vždycky spolupracovat s daným týmem, stylistou, fotografem a brát v úvahu, pro jaký časopis fotíte. Na finálním vzhledu modelky je zásadní práce stylisty, ale také na něj má vliv hodně věcí, třeba jaké zvolí fotograf světlo, výběr lokace nebo jestli se jedná o ateliérové fotky. Výsledek je práce celého týmu.

Jak docílit toho, aby make-up vydržel celý den?

Na to je snadné pravidlo. Když chcete dlouhodržící make-up, musíte dělat několik velmi jemných vrstev, vše dobře vpracovat do pleti, případně použít pod make-up třeba i primer, podkladovou bázi, kterou používám při líčení do televize nebo u klientek, které mají mastnější pórovitou kůži. Na fashion foceních ale tolik vrstev nepoužívám, tam je potřeba, aby pleť byla živá. Lesk se dá ubrat, ale do fotky ho potom už nepřidáte. Na televizní kameru zase pleť musí být trochu zmatněná, aby nevypadala mastně. Je to hlavně o zkušenostech a konkrétních situacích, klientech a různorodých projektech, kdy a jak vybrat tu správnou techniku.

Často líčíte slavné ženy. Zajímalo by mě, jakou osobnost jste si užila v poslední době nejvíc.

Baví mě to třeba s Darou Rolins, kterou jsem líčila i na její velký koncert v O2 areně. Známe se strašně dlouho, takže máme nejen pracovní historii, ale i tu soukromou, kamarádskou, což naší spolupráci dává samozřejmě jinou dimenzi. Ale jinak těch skvělých žen a mužů, se kterými jsem se mohla setkat a tvořit, je opravdu hodně a nechci je tady vyjmenovávat, protože bych na někoho zapomněla a pak by mě to mrzelo.

Co myslíte, že dělá vizážistku dobrou vizážistkou?

Tak určitě základ je mít výtvarné cítění, umět se přizpůsobit v líčení konkrétní osobě. Ne všechno sluší každému. Nelíčíme jako přes kopírák všechny stejně. Ne každá technika, odstín nebo textura funguje na každém. Důležitou součástí je i schopnost umět se napojit na člověka, být tak trochu psycholog. Když třeba líčíte někoho, kdo je před koncertem nebo živým vysíláním nervózní, tak tomu nemůžete propadnout také, ale naopak se snažit udržet nějakou příjemnou atmosféru, uklidnit, povzbudit.

Také myslet o krok napřed, být připraven na všechny možné eventuality a umět případně rychle zareagovat. Každý má na place nějakou roli a tu byste měli respektovat. Nemůžete přebírat roli někoho jiného, tedy pokud vás o to nepožádají, nedejbože plést do toho svoje ego. V tu chvíli vy nejste ten, o koho jde. Když cítíte, že má klient blbou náladu, tak mu nebudete vyprávět ještě svoje trable, ale naopak ho třeba vyslechnete nebo budete jen mlčet, to je také někdy velmi důležité. 

Jste ještě někdy před prací nervózní?

Spíš ne, ale možná proto, že to beru tak, že naše práce je výtvarná záležitost a nikdo, ani největší umělci světa nenamalovali dokonalý obraz každý den. Chci tím říct, že vím, že svoji práci dělám dobře, ale také se nestydím si někdy přiznat: Tohle se mi nelíbí, tohle nefunguje, udělám to znova. Nebývám nervózní z líčení samotného, někdy mě spíš stresuje třeba nedostatek času, jaký si k práci představuju, nebo občasné nesmyslné požadavky lidí, kteří v branži nepracují běžně. Ale proces líčení je pro mě naopak velmi uklidňující, až terapeutický.

Prozradíte nám některé vaše oblíbené beauty triky?

Oblíbila jsem si pracovat s mastnějšími texturami a produkty využívat i na části tváře, ke kterým primárně určeny nebyly. Například někdy mi vyhovuje rtěnku použít místo na rty na oči nebo tváře. S voděodolnou řasenkou se skvěle dělají linky, které vydrží všechno, když je potřebujete dát zejména do vnitřních koutků nebo do waterline - vnitřní linky oka. Pak docela dobře funguje, když máte světlejší tužku na obočí a použijete ji místo konturky na rty. Jsou většinou koncipované tak, aby byly dlouhodržící, a pokud máte světle hnědý odstín do studena, tak s ním hezky zvětšíte rty, aniž by to vypadalo nepřirozeně. Baví mě využívat různé textury a kombinovat věci, které by člověka ani třeba nenapadly.

Mají české ženy nějaký nešvar, který vás štve?

Ano, určitě to, že mají pocit, že konturování rovná se, že budu mít o 5 kilo míň. Zvolí příliš tmavý odstín, špatně produkt vystínují, používají také špatný odstín make-upu, hlavně proto, aby byly „opálené“. Můžete se lehce ztmavit, ale musíte vzít v potaz i podtón pleti, abyste neskončily s oranžovou pletí a totálně bílým krkem. Potom je také častou chybou, že si ženy vykreslují obočí zbytečně tmavou barvou a začnou hned u kořene nosu, lepší je začít jemnou intenzitou a jen tam, kde máte mezi obočím mezery a přidávat barvu postupně směrem ven do vnějšího konce. Obecně je lepší začít s nanášením líčidel nejdřív jemně a postupně přidávat a sledovat, co to dělá s vaším obličejem. Také není dobré dávat na tmavé kruhy pod očima co nejsvětlejší korektor. Vznikne pak taková našedlá barva, která je ještě horší. Lepší je zvolit produkt odstínově, jako je vaše pleť, a jemně vklepavát jen do linie toho tmavého kruhu.

A co by nemělo ženám chybět v beauty výbavě?

Stačí tři věci, kterými si uděláte všechno, co potřebujete: korektor, řasenka a rtěnka, kterou si můžete nalíčit i tváře a oči.

Další rozhovory: Harryho knihu si nepřečtu, říká výživářka a propagátorka přerušovaného půstu Gabriela Peacock