Článek
Vyrůstala obklopená tradicí krejčovského řemesla a šití spodního prádla. Není se čemu divit, maminka pracovala v litoměřické Triole a Terezie sem chodila na brigády. Když došlo začátkem 90. let k privatizaci, stala se brzy kreativní a následně generální ředitelkou nově vzniklé firmy Timo (kde byla její matka jedním z vlastníků). Před pár lety ale podíl ve firmě prodala a loni založila vlastní značku, kterou provozuje pod svým jménem Terezie Trusinová.
Je tak trochu světoběžnice. Spolupracuje s italskými partnery a její muž, se kterým má dva dospělé syny, žije v Americe. Jsou ale v denním kontaktu a takový vztah jim vyhovuje. Jak sama říká: „Nemusíme se neustále vidět, ale stát při sobě a vědět o sobě.“ V práci si zakládá na individuálním přístupu k zákaznicím. Jak vypadají podle ní dokonalé plavky a co miluje na italském pojetí módy?
Kolikery plavky máte vy osobně doma?
Teď jsem na dovolené v Itálii měla šestery a ani jedny jsem si neoblékla, protože byla zima.
Nosíte výhradně ty ze své dílny?
Nejčastěji ano, ale nosím i cizí značky. Na sobě si testuju nové materiály, technologie šití, střihy. Je mojí prací najít pro ženy to nejlepší.
Asi nejsem jediná žena, která se na to, až obleče plavky, moc netěší. Necítím se v nich, málokdy jsem spokojená. Existují podle vás ideální a dokonalé plavky pro každou ženu?
Já si třeba myslím, že všechny plavky z mé kolekce sedí a sluší. Ale je to i tím, že jsem se zákaznicemi v úzkém kontaktu, a můj osobní dojem je, že je to o hlavě. Vidím například velký rozdíl u Italek a Češek.
V čem?
Česká zákaznice má jinou konstituci a tomu se musí podřídit střih. Z Itálie přebírám styl la dolce vita, tedy sladký život. Móda je tam více ženská, s erotickým nádechem, hravější, barevnější, veselejší. Italky se nebojí odvážnějších střihů, menšího pokrytí, vůbec neřeší disproporci těla, jeho stáří nebo kila navíc. Některé z nás to naopak řešíme až příliš a je to velká škoda. Teď mi jedna zákaznice psala, že dělám plavky pro modelky, jestli bych nemohla udělat i nějaké pro ni. A já jsem si říkala, na co se mě ptá, vždyť ona je určitě, jako každá žena, také krásná. Myslím, že bychom si měly víc uvědomovat, jak jsme nádherné a věřit si.
Na rozdíl od Češek se Italky nebojí odvážnějších střihů a menšího pokrytí, neřeší disproporci těla, jeho stáří ani kila navíc
Co děláte u nás a co v Itálií?
Doma v Čechách mám dílnu, kde ušiju prototyp kolekce. V Itálii pak dolaďujeme jednotlivé detaily a kolekce prochází řadou schvalování, musejí se například vyzkoušet všechny velikosti. Posléze kolekci fotím a než přejde do výroby, prochází ještě několika úpravami. Trvá bezmála rok, než má finální podobu.
Co musí splňovat opravdu perfektní plavky?
Často se mi stává, že si vezmu plavky od konkurence a není to ono. Tlačí mě kostice, škrábe šití, zapínání nebo materiál celkově, košíky jsou tvrdé, jako kdyby byly z umakartu. Dejte hodně na první pocit, a když je nepříjemný, hledejte dál.
Dobré znamení a jakýsi bonus je, když vám plavky postavu zkrášlí: tvar košíčků pomůže k ženštějším proporcím, kalhotky vás lépe vytvarují, nikde se nezařezávají, gumičky vás neškrtí. Materiál by měl být rychleschnoucí a měl by navozovat pocit druhé kůže. Důležitý je střih, ale každé ženě vyhovuje něco jiného. Některé mají rády střídmější střihy, jiné na sebe rády upozorní něčím výraznějším.
Existují v oblasti plavkové módy trendy? Jak se to odvětví proměňuje?
Za posledních 30 let jsou v kolekcích výrobců v nabídce divoké tisky, typicky zvířecí motivy, leopardi, gepardi, hadi. Pak jsou zastoupeny květinové vzory s tropickými motivy, jako jsou ibišky nebo palmové listy, motýli, kolibříci. Velmi oblíbené jsou geometrické motivy, například proužky, které jsou notorickou záležitostí.
V poslední době jsou ale tisky na ústupu a trendem jsou jednobarevné plavky, kdy se spíš hledají strukturované materiály. Pokud designér zvolí tisk, pak je to jeho vlastní tvorba, ilustrace. Za posledních pět let byl také zaznamenám obrovský pokrok v technologii materiálu. Velký důraz se klade na pohodlí a komfort. Měla jsem možnost nahlédnout do samotné výroby. Plavky jsou daleko více otěru rezistentní a stálobarevné a chrání před UV zářením. Velký důraz se klade na ekologické zpracování.
V poslední době jsou tisky na ústupu a trendem jsou jednobarevné plavky
Kde hledáte inspiraci pro vaše kolekce?
Například na veletrhu v Cannes, kde se sejde tým odborníků a diskutujeme nad tím, jaké budou nadcházející trendy. Pak také často cestuju, pozoruju, co lidé nosí na ulici. Jedna věc jsou trendy a moje vlastní invence, mnohem důležitější je to, co ženy skutečně nosí, v čem se cítí pohodlně.
Vaše kolekce ale neobsahuje jen plavky. Jsou tam i různé doplňky k nim a další věci. Jaké třeba?
Nabízím také kabelky, vlastní kolekci šperků a chci jít ještě dál. Mám připravenou i kolekci loungewear - volnočasovou, odpočinkovou.
V módním průmyslu jste 30 let. Jaká byla cesta k vlastní kolekci? Co máte za sebou a co byly hlavní milníky?
Za svůj profesní život jsem prošla všemi úrovněmi vývoje a výroby plavek. Byla jsem vedoucí modelárny, šéfkou výroby, pak jsem měla na starosti celou firmu, včetně ekonomiky, marketingu a obchodního oddělení. A životní milníky? Největší byl asi můj odchod z rodinné firmy. Po odchodu jsem si dopřála chvilku klidu. Od vysoké školy jsem byla neustále na vrcholových pozicích a to vyžadovalo vysoké pracovní nasazení.
Byla jsem vedoucí modelárny, šéfkou výroby, pak jsem měla na starosti celou firmu, včetně ekonomiky, marketingu a obchodního oddělení
Po chvíli mi ale práce začala scházet. Pak mě oslovili Italové a v Cannes jsem se potkala s Pierrou, majitelkou velké italské firmy na výrobu plavek, která na mě měla výborné reference a hned mě chtěla zaměstnat. Ale já chtěla víc. Aby mě neztratila, udělala to nejlepší, co mohla. Ve snu mít vlastní kolekci mě podpořila a obrovsky mi pomohla.
Zažila jste práci v módním průmyslu za doby končícího socialismu a byla i u toho, když sem vstoupily západní trendy. Na co nikdy nezapomenete?
Vzpomínám, jak se tehdy zboží vyváželo především do Ruska a celý jeden vlak obsahoval jen jeden střih podprsenky. Když přišly devadesátky, chtěli jsme rychle dohnat Západ. Otevřel se trh, firmy ztratily monopolní postavení, do Čech přišla konkurence z celého světa, která měla dlouholeté zkušenosti s tržním fungováním. V té době do našeho textilního a módního oboru vkročil nový materiál lycra, to byl přelom. Změnila se konstrukce i technologické zpracování.
Ženy, které vaše prádlo propagují, chtějí vypadat dobře a pracují na sobě. Je pro vás perfektní postava důležitá?
Je pravda, že mými ambasadorkami jsou Lucie Dvořáková a Andrea Bezděková. Nevybrala jsem si je ale kvůli perfektní postavě, to pro mne důležité není. Krása je o tom, jak žijeme, o našem vnitřním nastavení. Mám silnější kamarádky a i je ráda oblékám a těší mě pomáhat jim s výběrem. Problém mám se ženami, které na sebe rezignovaly. Nemám vůbec problém udělat kampaň se silnějšími modelkami, ale nechci propagovat tloušťku, která vznikla nesprávnou životosprávou, špatnou péčí o sebe sama a pohodlným stylem života.
Jak vypadá váš den, den módní návrhářky?
Vstávám v pět ráno, do oběda řeším běžnou operativu a pak se nadechnu a začne to být kreativnější. Přitom jsem vždy razila teorii, že návrháři mají mít klid na práci, nemají být zatížení provozními problémy. A to je teď trochu moje úskalí. Tím, že mám zatím na starosti úplně všechno, mám méně času na kreativu samotnou. Mám sice externí lidi na obchod, ale všichni se obrací nakonec na mě.
Umíte si dopřát čas pro sebe a opravdu odpočívat?
Padesátka mi nadělila jednu úžasnou věc: Už vím, co chci. A především, co nechci. Mrzí mě, že jsem to nevěděla ve dvaceti. A už vím, že je důležité věnovat se sama sobě a ten čas si najít a dopřát. I když vypnout úplně neumím. Ale zároveň mi to nevadí, práce je mým koníčkem.
V čem je vaše tvorba jedinečná a proč by ženy měly jít nakupovat právě k vám?
Největší výhodou je to, že žena si plavky pod mojí značkou může libovolně kombinovat ve střihu, velikosti, v barvě. Může si svůj model postavit na míru a vytvořit si svůj vlastní styl. Pro příští rok se ve vzorování mimo jiné zaměřuji na zákaznice s velikostí koše G a H. Na to se moc těším.
Vypnout úplně neumím. Ale zároveň mi to nevadí, práce je mým koníčkem
Jste na trhu necelý rok. To znamená, že jste na něj se svojí prémiovou značkou vstoupila v extrémně těžké době, ne?
Vymlouvat se na krizi by bylo neobchodní. Čísla ukazují, že je česká ekonomika obecně spořivá. A to současné situaci nenahrává, protože peníze dělají peníze. Je potřeba utrácet. Já věřím, že se ekonomika zase roztočí.
Na závěr se zeptám - co byste ženám ohledně plavek vzkázala?
Myslete na to, že se tělo v průběhu času mění a dlouho oblíbený střih najednou nemusí sedět.