Jaké nás čeká počasí? Extrémně horkých dní je už teď trojnásobek. Může být ale i hůř, říká klimatolog

Zima měnící se skoro ze dne na den v léto, následně kotrmelec zpátky do mrazů a sněžení, záplavy v poušti, tornáda na místech, kde nikdy nebyla… Zbláznilo se počasí, nebo přišla změna klimatu, před kterou nás léta varovali, že nastane, pokud se nezačneme k planetě chovat jinak?

Spousta otázek, na něž právě letos spousta lidí hledá odpovědi. Některé z nich jsme položili klimatologovi Pavlu Zahradníčkovi z Oddělení klimatických služeb Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Letos jsme svědky opravdu velkých teplotních výkyvů a rekordů. Opravdu se počasí náhle tak změnilo, nebo jen máme krátkou paměť?

Výkyvy jsou standardní projev počasí a je vždy nutné se dívat na dlouhodobé trendy a také velikost těch výkyvů. No a z dlouhodobého hlediska se nám klima v České republice otepluje, a proto jsou i extrémy častější. Dokonce se nám například poslední dekáda oteplovala dvakrát rychleji než ty předešlé, což poukazuje na zrychlování oteplování. Nebývale teplý byl například únor, který by patřil i mezi nejteplejší březny, což je celkem nevídané.

Vzhledem ke všemu, co se s počasím děje – záplavy v místech, kde prší výjimečně, obrovské bouřky, nečekaná tornáda - se objevují konspirační teorie o tom, že počasí je „řízeno“ či ovlivňováno člověkem záměrně. Co na to říkáte?

Prvním problémem je naše paměť. Vnímáme jen počasí posledních týdnů či maximálně roků, takže nám některé jevy přijdou neobvyklé, ale my je z minulosti známe. Například první tornádo, které máme na našem území zaznamenáno, už popisoval Kosmas ve své kronice a podle tohoto svědectví se také jednalo o velmi silné. Takže většina toho, co se děje, není novinka. Jen se bohužel objevují stále častěji a intenzivněji a způsobují větší škody. Je rozdíl, pokud přijde sucho jednou za 20 let anebo každý druhý rok. Člověk samozřejmě ovlivňuje klima, ale ne tím způsobem, jak některé dezinformační teorie říkají. Opravdu nikdo počasí neřídí, nemáme žádné kouzelné tlačítko, kterým přivoláme déšť.

Predikce ohledně oteplování a změn klimatu počítaly s pozvolnějším vývojem – co je důvodem, že to jde daleko rychleji?

Jedním z důvodů je, že emise skleníkových plynů prostě dále rostou. Jediné období, kdy se aspoň na chvíli zastavily, bylo covidové období. A také mají svou setrvačnost, takže i kdybychom nyní produkci skleníkových plynů úplně zastavili, projeví se to se zpožděním. Navíc do toho vstupují i tzv. pozitivní zpětné vazby – pokud například taje arktický ledovec, tak se mění odrazivost povrchu a ještě rychleji se tam pak otepluje, takže to způsobí další a větší tání ledovce.

Co nejvíc ovlivňuje klima? A jde s tím reálně něco udělat?

Klima ovlivňují přirozené a antropogenní faktory, které působily na planetě vždycky. Jde například o změnu oběžné dráhy nebo změny v množství slunečního záření. Jenže tyto faktory mění klima velmi pozvolna (i statisíce let), ale v současné době mají spíše ochlazující vliv. Takže prakticky jediným faktorem, který ovlivňuje klima, je množství skleníkových plynů anebo změna využívání zemského povrchu. Tedy vše spojené s lidskou činností.

Pokud chceme, aby se začalo klima vracet k přirozenému kolísání, je potřeba i množství skleníkových plynů vrátit na normální přirozené hodnoty. A i kdybychom to udělali teď, už to nebude mít příliš vliv na oteplování do roku 2050, ale současně prováděné změny budou znát právě až po roce 2050. Pokud neuděláme nic, tak se oteplí u nás až o 5 °C –a jen pro představu, za posledních 60 let se oteplilo o 2 °C a nárůst horkých dnů je trojnásobný. Můžete si tedy představit, jak by to vypadalo: horkých dnů s maximem nad 30 °C by bylo ročně v průměru i okolo 40-50 a během extrémně teplého léta i podstatně více. Jestli vás to zajímá, doporučuji naši aplikaci Climrisk, kde odhady najdete – i ty velmi pesimistické.

Takže hlasy těch, podle nichž jsou současně probíhající změny jen pravidelné a planetě přirozené cykly, pravdu nemají?

Klimatické změny na naší planetě probíhaly vždycky, ale byly způsobeny právě přirozenými faktory, které, jak jsem zmiňoval, mají naopak ochlazující vliv, a i přesto se otepluje. V minulosti bylo například také teplejší období ve středověku, ale bylo to jen na části planety, teď je to na 98 %. Poté byla malá doba ledová v 16. až 18. století, která byla charakteristická nižší sluneční aktivitou a i pravděpodobně vulkanickou činností. V současnosti prostě tyto vlivy na nás v takové míře nepůsobí, a nejde tedy o přirozené změny.

Už si zvykáme, že skoro nejsou „přechodová“ roční období, tedy jaro a podzim – že to z léta hupne rovnou do zimy a ze zimy pak zas do vysokých teplot. Bude to tak „normální“?

Já s tímto tvrzením příliš nesouhlasím. Stále máme čtyři roční období, jen se nám všechna oteplují, takže nám někdy přijde, že jaro už vypadá jako léto, jenže jako léto před 60 lety a ne to současné, kdy jsou teploty ještě podstatně vyšší. Na druhou stranu se nám zkracuje zimní sezona a jaro začíná dříve. Ale zima stále nezmizela a ani nikdy nezmizí.

Když vezmu výkyvy letos, tak byly opravdu náhlé a velmi rekordní, do jaké míry lze takové rychlé změny předpovídat a co je způsobuje?

K dubnu „aprílové“ počasí patří a je normální. Není ale normální, aby bylo 30 °C. Naopak vpády studeného vzduchu s teplotami pod bodem mrazu jsou v dubnu zcela typickým projevem a mívají i dopady na vegetaci.

V minulosti by vpád studeného vzduchu nevadil, protože by vegetace nebyla ještě ani pořádně rozkvetlá. Jenže letos byla příroda o 30-40 dnů v předstihu a škody jsou enormní. Varovali jsme před tím už od února, který byl také velmi teplý a bylo jasné, že mrazíky nadělají škody.

Jak moc můžeme věřit předpovědím počasí a jak moc dopředu může „dohlédnout“?

Při stabilních situacích je předpověď věrohodná zhruba na 7-10 dnů. Bohužel jsou dny, kdy nevíte, co bude za hodinu. Předpovědět teploty vzduchu je podstatně jednoduší, naopak srážky jsou hodně proměnlivé časově i prostorově a určit přesné místo výskytu bouřek, to je také složité.

Lze tedy věřit předpovědím horkého a suchého léta, které se už objevily?

Tyto odhady vycházejí ze sezonních předpovědí na 3 měsíce dopředu, jejichž spolehlivost je hlavně pro oblast střední Evropy dost špatná. Že nás čeká sezona teplotně nadprůměrná, to není v době klimatické změny a růstu teplot opravdu nic překvapujícího. Ale říci, jestli bude období srážkově podprůměrné či nadprůměrné, je prakticky nemožné.

Nedovoluji si tedy vůbec odhadnout, jak bude letošní léto vypadat, i když je více než pravděpodobné, že bude teplejší než dlouhodobý průměr.

Poslední léta byla dost horká a suchá, a když přišel déšť, tak často přívalový. Jsou oblasti, kde prší opravdu málo. Co za tím je?

Opět vás trochu překvapím, ale dlouhodobě srážky velmi mírně rostou. Sucho v České republice má v posledních 20 letech totiž jinou hlavní příčinu. A to je růst teplot vzduchu, tedy i větší výpar z krajiny. Kvůli tomu voda chybí i při normálních srážkách. Navíc, jak jste dobře poznamenala, tak v létě je hodně přívalových dešťů, které nejsou pro krajinu velkým přínosem. K rozvoji sucha také „napomáhá“ menší sněhová pokrývka během zimy a časný nástup jara, jako tomu bylo letos. Vegetace začíná dříve žít a spotřebovávat vodu, kterou by normálně doplňovalo tání sněhu. Jsme proto závislí na jarních deštích, kterých dlouhodobě ubývá, i když jsou samozřejmě roky, kdy i na jaře hodně zaprší a zachrání to celou situaci.

Klimatické předpovědi říkají, že si musíme na teplejší a suché klima zvykat, ale jak reálně bude vypadat a jak se na to připravit? Jak je to s hrozbou opravdu zásadního nedostatku vody?

Do budoucnosti to vůbec neznamená, že budeme mít stále jen sucho, zimy bez sněhu či parné léto. Výskyt takových roků bude samozřejmě podstatně častější, ale budou i roky velmi bohaté na srážky a sníh či léto bude jen příjemné. Jak se na ty špatné roky připravit? Doporučuji se podívat na to, jaké dopady mělo na vaše okolí sucho v letech 2015-2020. Pokud vám tehdy vyschla studna již počátkem června, tak musíte najít náhradní zdroj pitné vody. Společnost i jednotlivci musí hledat adaptační opatření, která pomůžou. Například propojení vodárenských soustav, retenční nádrže atd. Je nutné uskladnit vodu z doby, kdy hodně prší, pro období sucha.

Ale aby bylo možné vůbec nastavit funkční adaptační opatření, tak se nesmí klimatická změna rozjet do takových rozměrů, že žádná opatření nepomohou. Je tedy nutné hlavně snižovat množství skleníkových plynů.