Hlavní obsah

Designérka Anna Marešová: Proslavil ji vibrátor, navrhla menstruační kalíšek a na Petřín pojede její lanovka

Foto: Martin Tiso

Foto: Martin Tiso

Oceňovaná designérka Anna Marešová je nekorunovanou královnou vibrátorů. Pod svou značkou navrhuje a vyrábí nejen produkty způsobující slast, ale i ryze praktické věci: třeba menstruační kalíšek. Protipólem k jejímu zájmu o intimitu a sexualitu jsou pak její návrhy tramvají a lanovek.

Článek

Během čekání jsem si v jejím studiu prohlížela vibrátory, Venušiny kuličky a menstruační kalíšky. Na první pohled mě zaujaly elegantním, čistým designem – působí jako krásný doplněk, který si chcete vystavit na nočním stolku nebo poličce v koupelně. A hrdě tak dát najevo, že menstruujete a jste zdravá žena, která má ráda své tělo a nestydí se za své touhy a přání.

Pak proti mně usedla křehká žena plná energie a začala mi s láskou a vášní vyprávět svůj životní příběh. O dívce, která ráda šila, po střední škole pracovala jako produkční a nakonec vystudovala produktový design. V rámci bakalářské práce navrhla tramvaj pro Prahu, v rámci diplomové práce pak intimní pomůcky pro ženy, které dnes vyrábí pod svou značkou Whoop·de·doo.

Její výletní tramvaj T3 Coupé už brázdí Prahu a v minulosti získala řadu ocenění. Už brzy získáme možnost užívat její další dílo: do dvou let začne jezdit na Petřín lanovka podle jejího návrhu – a i ten vyhrál designérskou soutěž. A třebaže je ve světě designu jméno Anna Marešová pojem, ona je stále stejná: dělá vše poctivě a zůstala věrná sama sobě.

Termín jsme hledaly komplikovaně, což beru jako známku toho, že se vám daří. I když design patří v době krize k ohroženým, jelikož zbytným, oblastem. Je to tak?

Chování uživatele se určitě změnilo, hodně to ovlivnil covid, změny se děly ze dne na den. Do toho začala válka, přišla inflace a zdražování, lidé začali šetřit a celkově změnili ekonomické chování i priority.

Co vás zachránilo?

Nevím, jestli zachránilo, ale byla jsem ráda, že jsem v prvním covidovém roce přišla s novým produktem, kterým byl menstruační kalíšek. Není to zbytný produkt, takže jsem v tom bláznivém období měla pocit, že dělám něco smysluplného.

Orgasmus a masturbaci si lidé možná odepřou, ale menstruace přijde pravidelně každý měsíc. Kalíšek je navíc i způsob, jak ušetřit…

Ano, je zcela udržitelný, nemusíte každý měsíc nakupovat hygienické potřeby nebo jich kupujete výrazně méně, takže z dlouhodobého hlediska i šetříte.

Hromadné dopravní prostředky nejsou trendy. Je to věc, která musí být praktická, milá a musí dobře fungovat pro lidi i konkrétní prostředí…

Máte pocit, že vás mohly neustálé změny i posílit a posunout, lidsky nebo v byznysu?

Byla jsem zvyklá už předtím, že jsem kolem sebe neměla bavlnku, všechno jsem si jela sama, byla jsem zvyklá reagovat na nejrůznější situace a musela si umět poradit, ať už se jednalo o výrobu, nebo o finance.

Ale už jsem se posunula a teď jsem si spíš říkala, že to žití na hraně nechci zase zažít. Vlivem vnějších okolností jsem se opět dostala do velké nejistoty, do takové, kterou nemůžu mít zcela pod kontrolou, protože ty nečekané zvraty přicházejí zvenčí a bez varování. Ať už to byl covid, nebo válka, uvědomila jsem si, jak je firma a vůbec naše pohodové žití křehké. Byly i chvíle, kdy jsem si říkala, jestli to vůbec má smysl, jestli firmu udržím.

Foto: Matin Tiso

Čistý a elegantní design je pro erotické pomůcky Anny Marešové typickýFoto: Matin Tiso

Na jedné straně jsou tady vaše návrhy tramvají a lanovek, tedy gigantické projekty, prostředky, do kterých se vejde spousta lidí. A na druhé straně jsou vibrátory, kuličky, kalíšky a lubrikační gely, tedy věci opravdu intimní, které se používají za zavřenými dveřmi. Jak došlo k tomu, že se věnujete dvěma takto odlišným oblastem?

Já ty projekty vnímám komplexně – jako téma, které mě musí bavit. Hromadná doprava mě zajímá a přijde mi jako důležité odvětví, které má smysl. Kdybych designovala auta, tak si nedovedu představit, že by mě to bavilo. Já mám ráda věci s dlouhou životností. Facelift se dělá tak, aby každý rok bylo nové auto, a já nechápu proč. Sama mám auto 16 let, slouží mi.

Hromadné dopravní prostředky se naopak dělají s plánem, že budou sloužit několik dekád, a tomu se musí přizpůsobit i design. Není to trendy věc, ale věc, která musí být praktická, zároveň milá, musí dobře fungovat pro lidi i konkrétní prostředí. Já vždycky říkám, že design je dobrý, když ani po letech nevadí a funguje. Tramvaje T3 přesně takové jsou – absolutně nadčasové.

A oblast intimity?

K té jsem se dostala přes svoji diplomku. Není to ale „jen“ tvorba intimních pomůcek, je to velmi komplexní. Zahrnuje to i témata od posilování pánevního dnainkontinence až po menstruaci a podobně. A mně dává i smysl, že můžeme ženám poskytnout background a příjemný zákaznický servis v podobě blogů, poradny po telefonu s lékařkou…

Baví mě dělat příjemný i nákup. U nás v showroomu to chceme mít příjemné, aby se člověk dozvěděl informace a odcházel s fajn pocitem, že udělal něco pro sebe, pro svoji partnerku, a dostal kvalitní produkt s kvalitní službou.

Menstruace rozhodně není něco špinavého, naopak je to moje menstruace, moje krev…

Co bylo primárním cílem práce na vibrátorech: jednoduchý a krásný design, nebo už jste přemýšlela i nad tím, aby to mělo větší smysl, aby to přispělo k detabuizaci některých aspektů ženské sexuality?

Bylo to spojené. Přišlo mi zajímavé, že se díky hezkému designu možná prolomí ta bariéra. Chtěla jsem udělat špičkový produkt, který bude splňovat všechny hygienické normy, a zároveň oslavit intimitu. Aby to bylo čisté, hygienické a lidé věděli, že mají v šuplíku něco, za co se nemusí stydět, a budou to chtít použít.

Je to jako se sexem: může mít mnoho podob, může být krásný i šílený nebo příšerný. A já chci to hezké, chci, aby to ženy chtěly, toužily po tom.

Mluví se o vás jako o královně vibrátorů. A už dlouho vás z trůnu, vás a vaše vibrátory, není nikdo schopný sesadit. Co mají vaše vibrátory, čím jsou jiné a specifické, že nemají konkurenci?

Světově je na trhu podobných produktů hodně, ale nenarazila jsem na případ, kdy by to designér i vyráběl. To je totiž další level a neděje se to moc ani u jiných produktů.

Náš vibrátor je fakt poctivý. Je totiž celosilikonový, je výrazně těžší než ty ostatní, ohebný, jsou v něm tři motory, je voděodolný. Na první pohled je to jednoduchá věc, bez zbytečností, snadno se ovládá i poslepu.

Foto: Adam Dovařák

Elegantní intimní pomůcky pro ženy ozdobí každý noční stolekFoto: Adam Dovařák

Když jsem se dívala na váš blog, moc se mi líbil článek, proč je prospěšná masturbace. Že nejde jen o to, udělat si dobře, ale pozitivně to ovlivní i duševní rozpoložení, náladu i sexuální život komplexně. Je masturbace stále tabu?

Myslím, že na masturbaci je nejhorší právě to slovo. To pojmenování z toho dělá jakoby nepříjemnou činnost, podobně jako nezní zrovna lákavě sousloví erotické pomůcky.

Přitom vy to posouváte výrazně dál za hranice erotiky.

Právě, já tomu říkám intimní pomůcky pro ženy.

Vaše značka se jmenuje Whoop·de·doo. Jak jste na takový název přišla?

Chtěla jsem zvukomalebný výraz a zjistila jsem, že se říká whoop-de-doo, když je někde nějaké pozdvižení. Američané se vždycky smějou, že to perfektně sedí. Pravda je, že Češi mají někdy potíž to vyslovit, ale i když to komolí, tak si to zafixují…

Můžete s klidem odjet na dovolenou a nemusíte řešit hygienické potřeby, stačí vám jeden menstruační kalíšek. A vydrží vám i několik let…

Už jsme se zmínily o vašem nejnovějším produktu – o menstruačním kalíšku. A menstruace je další téma, o kterém se moc nemluví. Špitá se o tom, jak kdyby to bylo něco špinavého, za co by se snad měly holky stydět… Teprve se otevírá téma vlivu menstruačního cyklu třeba na sportovní výkony. Vy na toto téma ale máte dokonce podcast Přiznej barvu.

Když jsme šli v roce 2020 na trh s kalíškem, oslovil mě Martin Hůla alias Bonus, talentovaný muzikant, který stál u zrodu podcastu Vinohradská 12. A řekl mi, že by rád dělal podcast o intimitě a že já jsem jediná, kdo by to uměl pojmout. A já jsem mu řekla, že on je jediný, který by to mohl dělat zvukově…

A takhle vznikla série věnovaná menstruaci, kdy jsem se holek – našich ambasadorek - ptala třeba na první menstruaci, řešily jsme potíže a mně přišlo skvělé to říct nahlas. Řešíme to přece všechny.

Foto: Whoop·de·doo

I díky menstruačnímu kalíšku zažila Anna Marešová návrat k vlastnímu těluFoto: Whoop·de·doo

Kdy vás poprvé napadlo, že byste ráda vytvořila právě menstruační kalíšek?

Před pár lety jsem si začala říkat, že mi tampony už nevyhovují, že cítím, jak mi vysušují sliznici. A začala jsem hledat, jestli neexistují alternativy. Menstruační kalíšek jsem našla na Wikipedii a u nás ho tenkrát prodával jen Country Life. Byl dost drahý, průhledný, bylo třeba si zastřihnout tu šťopičku. Začala jsem je testovat a velmi brzy jsem měla jasno, jak by měl vypadat podle mě. Mezitím jsem ale udělala diplomku, kuličky, vibrátory a čas plynul…

Byl konec roku 2019 a já jsem si řekla, že ho prostě musíme udělat. Výroba se nezastavila ani během covidu a podařilo se.

Četla jsem, že vaši práci kladně hodnotí i gynekoložky nebo sexuoložky. Jaké jsou hlavní benefity kalíšku – je s ním třeba menstruace méně bolestivá?

Kalíšek určitě nemusí sednout každé ženě a člověk se s ním musí naučit pracovat. Ale zabraňuje vysušování sliznice, je výhodou při koupání, kdy brání vniknutí bakterií, nezapáchá to, protože se krev nerozkládá. Je tam i praktické hledisko, kdy můžete s klidem odjet na dovolenou a nemusíte řešit hygienické potřeby, stačí vám jeden kalíšek. A vydrží vám i několik let.

A přišlo mi zajímavé, že od té doby, co jej používám, vím, jak je moje krev zabarvená, podle barvy poznáte, jestli jste zdravá.

Je to vlastně takový návrat ke svému tělu.

Ano. A navíc i vidíte, kolik té krve je. Z tamponu to nepoznáte. Teď jsem víc ve spojení sama se sebou a podporuje to i pocit, že menstruace rozhodně není něco špinavého, naopak je to moje menstruace, moje krev. Možná to zní trochu ezo, ale je pravda, že jsem začala svoje tělo víc poslouchat.

Začala jsem se víc zajímat o své rozpoložení během měsíce, přečetla jsem dokonce Cyklickou ženu, starám se o sebe. Je podle mě skvělé sledovat, jak hladina hormonů během měsíce kolísá, porozumět sobě samotné, svým náladám, výkyvům energie a pracovat s nimi, být k sobě láskyplná. Pak i ta perioda má něco do sebe.

Nebála jste se otevřít ani své osobní trápení a mimo jiné mluvíte o syndromu vyhoření, který vás dostihl na dovolené na Kostarice, kde jste měla být pár týdnů a zůstala měsíce. Začala jste od té doby dbát víc na to, abyste měla uklizeno i v sobě, nejen na ploše počítače?

Určitě mi právě tam došlo, že se o sebe nestarám. Ne že bych se nemyla, ale jestli dobře jím a spím, jak pracuji se stresem… Obvykle jsem na dovolené rychle nabrala energii a mohla jet dál. A tentokrát ne. Bylo mi pořád špatně, bolelo mě v krku, bojovala jsem s vyčerpáním. A tehdy mi kamarádka řekla, že tam musím zůstat, dokud mi nebude dobře.

Dala jsem se dohromady, šla k doktorovi, zjistili mi reflux, nedostatek železa. Strávila jsem tam čtyři měsíce, srovnala jsem si spánek, učila se zdravě a výživně jíst, učit se nové věci. Neustále na sobě pracuju a konečně cítím, že se mi po dvou letech trochu vrací energie. Blbý je, že to zničení je vždycky rychlejší než návrat.

Byl součástí uzdravování i rozchod s životním partnerem, který jste sdílela na sociální síti?

Určitě. Spousta problémů je způsobena stresem. A vztahy můžou být toxické, i když se máte vzájemně rádi.

Rozchod s člověkem, kterého máte ráda, ale víte, že to nefunguje, není snadný…

Bylo to těžké a dlouho jsem to zpracovávala a učila se jít dál, necyklit se, jak mám obvykle ve zvyku. Snažím se od té doby učit i další věc: nemusím všechno dělat perfektně. Stačí si vzpomenout, jak mi bylo před rokem a půl, a vím, že bude ještě lépe. Život je proces.

Z čeho máte dobrý pocit nebo na co jste pyšná? Umíte se pochválit?

Moc ne. Na komplimenty neumím reagovat, ale učím se to. Ale za co bych se pochválila, je, že jsem pořád stejná. Možná jsem ve dvaceti letech nosila crazy oblečení, ale podstatu jsem měla stejnou. Vždy jsem vše dělala poctivě a zůstala věrná sama sobě.

Načítám