Článek
Uvést v osobním dotazníku do kolonky „koníčky“ cestování, je běžný společenský standard. Kdo by rád necestoval, nechtěl vidět svět za hranicemi a poznat jiné země a kultury? No, najdou se tací, ale hodně lidí vyrazí na dovolenou aspoň jednou ročně.
Zuzana Zvěřová má ve svých 24 letech procestovaný kus světa a ráda by ho viděla celý. Právě se chystá znovu do svého milovaného Izraele a na čtyřměsíční cestu po Asii. O svých cestách napsala knížku Letem světem za pár korun: Historky a tipy z cest, která jí nedávno vyšla. Pravidelně vše sdílí s půl milionem lidí, již ji na Instagramu, Facebooku a TikToku sledují, a plánovaním dovolených se i živí.
Cestování a inspiraci na cesty sdílí na sítích kde kdo. Vám se ale podařilo zaujmout a z koníčku se stala práce. Čím to?
Měla jsem štěstí, protože jsem díky práci v marketingové agentuře měla zkušenost s tvorbou videí a začala jsem je tvořit i ze svých cest, kam jsem navíc přidávala i nejrůznější praktické tipy. Zároveň jsem věděla, že je potřeba pravidelnost. Od začátku se sledujícími hodně komunikuju, snažím se vždy odpovědět na jejich otázky a dohledávám jim informace, které zásadně ověřuju ze tří zdrojů.
Teď už lidem plánujete dovolenou na míru. Co všechno nabízíte?
Lidé mi od začátku psali, jestli bych jim nenašla levné letenky, poradila, co kde vidět a zažít, a já nad tím trávila čím dál víc času. I když jsem zjistila, že se někdy ptají jen ze zvědavosti a nakonec nikam ani neletí… Založila jsem crowdfundingovou stránku, kde si můžou za symbolických 15 euro měsíčně předplatit 150 pravidelných tipů na levné letenky i vypracované itineráře dovolených, a zároveň mě můžou oslovit a já jim naplánuju dovolenou podle jejich zadání, včetně víz, ubytování, půjčení auta až po denní harmonogram, tipů na restaurace, kavárny nebo muzea.
Kdo vás oslovuje nejčastěji?
Asi nejpočetnější skupinou jsou mladší rodiny s dětmi, nemají čas plánovat a nechtějí dát spoustu peněz za dovolenou s cestovkou. Těm ráda doporučuju třeba dovolenou v Egyptě, kde je teplé moře, hotely se skvělým jídlem i animačními programy a krásné výlety za historií. Hodně mě oslovují i mladé páry okolo 25 let, které bez cestovky ještě necestovaly a vidí, že vyrazit na vlastní pěst je současný trend, protože tak jde vidět krásná místa a neutratit přitom moc. Ty ráda pošlu například do Španělska, kde to žije, nebo do Skandinávie, kde je bezpečno, a navíc polární záře, nebo Island stojí fakt zato.
A co starší?
Ti zase rádi cestují se skupinou kamarádů, chtějí na túry, na kola a ocení, že to mají bez velkého plánování a stresu, jen si nadefinují svoje požadavky. Pro ty je skvělé například Jordánsko, kde poznají poušť i nádherné památky, nebo Slovinsko s kouzelnou přírodou, kde jde podnikat pěší i cyklovýlety.
Vzpomenete si na svou první samostatnou cestu?
Úplně poprvé jsem sama jela do Francie na jazykový pobyt, ale tam na mě na letišti čekal člověk z agentury. Obtížná byla tehdy jazyková bariéra, kdy jsem se sice francouzsky učila, ale mluvit jsem moc neuměla a přízvuk rodilých mluvčí mi dělal problémy. První samostatná cesta byla pak v 18 letech do Izraele. To jsem si opravdu zařídila všechno sama, a navíc jsem se na letišti setkala s řadou výslechů, což mě opravdu zocelilo. Sebrali mi pas, poslali mě do imigračního centra a čtyři hodiny mi nikdo ani neřekl, co se děje.
Tak to si vůbec nedovedu v 18 letech představit. Izrael opravdu není žádné Bibione. Proč jste jela právě tam?
Jela jsem navštívit kamarády a ani mě nenapadlo, že by to mohl být problém. Ale to, že jsou kamarádi Arabové, se jako problém ukázalo. Navíc jsem neměla zpáteční letenku, takže se asi báli, jestli tam nechci zůstat.
Je nějaká země, ve které byste si dovedla představit, že zůstanete?
Hrozně se mi líbilo ve Finsku, kde jsem byla na podzim, a ta příroda je kouzelná. Chodila jsem na houby, borůvky, užívala si čistý vzduch i to, jak tam všechno funguje, lidé jsou k sobě přátelští a ohleduplní. Pak v prosinci mi přítel splnil sen a vzal mě do Rovaniemi, do finského vánočního městečka. A teď tam plánujeme cestu do národních parků.
Cestujete podle svých slov za pár kaček. Na čem lze nejvíc ušetřit?
Určitě bych doporučila cestovat mimo sezonu, v září je moře ještě teplé a ceny za letenky, ubytování nebo půjčení auta mnohem nižší. Pak určitě doporučuju řešit, jak se dostanete z letiště do ubytování, abyste nezjistili, že máte super levné letenky, ale transfer pak velmi drahý, protože je letiště daleko od centra města. To se děje, například když chcete do Disneylandu. Na Letiště Charlese de Gaulla to sice stojí o pár stovek víc, ale je blíž k zábavnímu parku a nemusíte se v noci trmácet se zavazadly a dětmi, přesedat a podobně. Chce to víc plánovat, ale vyplatí se.
Ještě na něčem se dá ušetřit?
Vždy se dívám na recenze restaurací, jestli neměli hosté zkušenost, že je chtěl restauratér nalákat a pak platili něco navíc, třeba 50 euro za servis. Vyhýbám se pouličním prodejcům, kteří prodávají předražené suvenýry. Při půjčování auta si dávám pozor, jestli neúčtují poplatky navíc, a vždy si auto předem fotím, aby následně nemohla půjčovna účtovat za poškození, které jsem neudělala.
Procestovala jste okolo 40 zemí. Odkud jste si přivezla nejhezčí zážitky a odkud naopak zkušenost, kterou byste oželela?
Za jeden z největších cestovatelských úspěchů považuju to, že jsem se na tom jazykovém kurzu seznámila s kamarády z Izraele a po letech je beru jako svou druhou rodinu a Izrael za druhý domov. A negativní zkušenost? To bývají spíš drobnosti a už se jimi nenechám rozhodit. Hezký pocit z dovolené ale dokázalo zkazit třeba to, že po návštěvě kavárny v Černé Hoře, kde se nám nikdo pořádně nevěnoval, jídlo nebylo podle objednávky a nebylo dobré, jsem napsala do recenze naši zkušenost a servírka si mě našla na sociální síti a začala mi psát sprosté zprávy.
Na sítích vás sleduje přes půl milionu lidí. Lze ještě ve vašem postavení cestovat a užívat si tady a teď, neřešit, jaký obsah vytvoříte a co nesmíte zapomenout natočit?
Během cest samozřejmě často přemýšlím, odkud bude nej záběr a jestli je ve videích zachyceno vše podstatné, ale mě to hrozně baví a naplňuje. Teď se chystám na čtyřměsíční cestu po Asii a nemůžu se dočkat, jaká inspirace ke mně přijde.
Češi určitě mají svoje oblíbené destinace. Co byste ale doporučila těm, kteří chtějí mimo davy turistů?
Černou Horu nebo Rumunsko. Černá Hora, to jsou túry po horách i krásné pláže a hezká městečka, navíc je to tam hodně levné a je tu mnohem méně turistů než v Chorvatsku. Rumunsko je sice dál, ale tam jsou fakt nádherné hory a také mnohem méně turistů, i když je už trochu dražší. A není třeba se bát, že by to tam bylo nebezpečné. Samozřejmě jsou někde v lesích medvědi, to určitě nebrat na lehkou váhu. Ale rozhodně nehrozí například to, že vás tu hned okradou.
Nedávno vám vyšla knížka a krásně se prodává. Koho vlastně napadlo, že by váš blog zasloužil knižní podobu?
Mě vůbec. I když hrozně ráda píšu už od dětství. Přesto jsem nejdřív nabídku z Euromedia odmítla, pochybovala jsem, že na napsání cestovatelské knížky mám. Se vším mi ale slíbili pomoct, od konceptu po grafiku, a zároveň mi bylo řečeno, že pokud by to nebylo dobré, vydávat se knížka za každou cenu nebude. Když jsem pak našla fotky, posbírala dojmy z našich cest od rodiny a přátel a napsala si osnovu, psalo se mi to vlastně úplně samo.
Pro koho knížka je?
Je záměrně lehká a skladná, aby si ji člověk mohl vzít do letadla, nezabírala moc místa. Řekla bych, že je pro každého, koho cestování láká a baví, chce zajímavé tipy a inspiraci, nebo pro ty, kdo si chtějí udělat obrázek o tom, jak mladší generace cestuje.
Všude dobře, ale co doma? Děláte si někdy dovolenou nebo výlet i po Česku?
O víkendech a na jednodenní výlety moc ráda, ale říkám si, když je možnost poznat svět, chci toho využít.
Co vám cestování dává?
Inspiruji se a přebírám, co se mi líbí na obyvatelích cizích zemí, je mi blízká třeba finská ohleduplnost nebo španělská komunikativnost. Ale díky poznávání světa si moc vážím i domova a ráda se domů vracím. Uvědomuju si, jak u nás spousta věcí skvěle funguje. Vždyť vlak na Srí Lance ani neměl dveře!