Článek
Úspěšná scenáristka, spisovatelka, ale i stand up komička. Byla partnerkou Karla Gotta († 80) a jejím manželem byl oscarový režisér Miloš Forman († 86), se kterým má 24letá dvojčata Jima a Andyho.
Sympatická Martina Formanová (57) byla hostem videopodcastu Bubliny a prozradila, proč jí psaní knihy sloužilo po smrti muže jako terapie, i proč se v době, kdy se všichni po revoluci radovali z nových možností, cítila v panice a chtěla prát lidem prádlo.
Jak poznala Miloše Formana
Martina Zbořilová se narodila v Brně a svět umění ji lákal. Mimo jiné proto, že se jí zdálo, že by jako umělkyně nemusela brzy vstávat. Do světa showbyznysu a umění nakonec pronikla, studovala scenáristiku na FAMU, tančila v company Jiřího Korna a chodila s Karlem Gottem.
Jak se ale dostala do Spojených států a seznámila s Milošem Formanem? Její odpověď překvapila, zaujala ho totiž mnohem dřív! „Miloše jsem potkala poprvé na besedě pro studenty scenáristiky u nás na FAMU. A mně už tehdy přišlo, že se po mně dívá, ale nebyla jsem si jistá…“
Do Ameriky se vydala po revoluci s plánem naučit se pořádně anglicky a dopsat diplomovou práci. A do té chtěla mít Formanovu citaci. Nakonec získala jeho lásku.
Knížky jako terapie
Na svém spisovatelském kontě má už osm knížek, ta poslední Nalakuj to narůžovo vznikla po smrti milovaného muže a její psaní bylo pro Martinu terapií: „Skládat pocity do vět, aby to nebyl blábol, ale dávalo to smysl, vracet se do dob, kdy jsme zažívali krásné věci, mi pomáhalo. A změnilo mi to optiku. Není to jen ten smutný konec, ale bylo to 24 let, které jsme spolu prožili a které byly báječné.“
Boj s rakovinou kůže
Vždy stála pevně po boku svému muži, byla mu oporou ve chvíli, kdy si neuměl poradit s chytrým telefonem, nebo nedokázal najít sportovní televizní kanál, láskyplně o něj pečovala v posledních letech života, kdy už mu zdraví nesloužilo, jak by si přál.
Ale i ona si zažila strach o život. Diagnostikovali jí rakovinu kůže? „Trochu se ostýchám o sobě mluvit jako o někom, kdo měl rakovinu kůže. Měla jsem totiž velké štěstí a znaménko jsme chytli v prvním stadiu. Ale bylo to velké varování a uvědomění, že kůže je největší tělesný orgán. Moc mi pomáhala sestra, v ní mám opravdu skvělé zázemí.“
A se sestrou mají tak těsný vztah, že si volají i několikrát denně! Někdy jen proto, aby si řekly, že teď nemohou mluvit a zavolají za chvíli…