Zmrazit vajíčka by si měla nechat každá žena, která neplánuje dítě do třicítky, říká lékařka

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

První dítě ze zkumavky se u nás narodilo v roce 1982. Chlapec přišel na svět ve Fakultní nemocnici v Brně a letos v listopadu mu bude 42 let. Za tu dobu reprodukční medicína pokročila a nabízí úspěšnější i šetrnější metody. O možnostech asistovaného početí jsme si povídali s doktorkou Miladou Brandejskou z kliniky reprodukční medicíny Europe IVF.

První dítě ze zkumavky se u nás narodilo v roce 1982, jak pozadu jsme byli za světem?

Moc ne, Louisa Brownová, celosvětově první dítě ze zkumavky, se narodila jen o čtyři roky dříve! Byli jsme úplně první ve východním bloku. Na tomto úspěchu se podílel velkou měrou profesor Ladislav Pilka, tehdejší přednosta gynekologicko-porodnické kliniky na Obilním trhu v Brně, ale i celý tým odborníků, hlavně embryologů.

Dřív bylo umělé oplodnění spíš výjimečná možnost, dnes s ní počítají mnohé ženy automaticky. Například některé celebrity si nechávají zmrazit vajíčka pro budoucí použití…

To je pravda a doporučuji, aby o tom uvažovala každá žena, která neplánuje děti do třicítky nebo v tu dobu nemá partnera, s nímž by založila rodinu. Vím, že to může znít jako snaha si sehnat klienty a vydělávat na tom, ale tak to opravdu není. Věřte mi, že existují vážné a velmi rozumné důvody. Neustále se posouvá věk, kdy mají ženy děti, a neuvědomují si, že ideální reprodukční věk je 20 až 25 let, maximálně do třiceti. Uvažovat o zmrazení vajíček by rozhodně měly, pokud mají v rodinné anamnéze předčasnou menopauzu, endometriózu, benigní nádory vaječníků, cysty a podobně. A určitě před každou onkologickou léčbou.

A stejně tak muži, pokud zvažují, že jednou budou chtít děti, by si měli nechat vyšetřit spermiogram a zjistit, jak na tom jsou. A samozřejmě si mohou nechat zamrazit spermie. Je to investice do budoucna, sázka na jistotu.

Proč je věk zásadní argument v úvahách o zmrazení vajíček?

Protože s věkem ženy se snižuje ovariální rezerva (zásoba vajíček ve vaječníku, pozn. red.) a také se zhoršuje jejich kvalita. A pokud pak žena nemůže otěhotnět přirozeně, počet a kvalita vajíček jsou to hlavní, aby se povedla asistovaná reprodukce. Ovariální rezerva se u dívky tvoří ještě před narozením, již v šestém týdnu těhotenství. Od první menstruace začíná vajíček ubývat již pravidelně, a ne po jednom, ale po desítkách.

Kolik je optimální získat při odběru vajíček?

Za optimální se považuje zisk deseti oplození schopných vajíček. Jen asi třetina po oplození dospěje do pátého dne vývoje, kdy embryo většinou transferujeme. Zbývající embrya se dají zamrazit a transferovat v případě neúspěchu nebo pokud by si pár přál druhé a další dítě.

Proč se embryo do dělohy přenáší právě po pěti dnech?

Je to doba, po kterou umíme embryu vytvořit optimální podmínky, které k vývoji potřebuje, úspěšnost transferů pětidenních embryí je nejvyšší. Už jsou ve vývoji látky, které by to dovedly do sedmého dne, ale plošně k dispozici nejsou. Pro další růst bychom potřebovali umělou dělohu.

A ta ve vývoji není?

Jednou možná, ale teď to rozhodně není aktuální možnost.

Vraťme se k optimálnímu věku pro přirozené početí. Je to tedy zhruba do třicítky?

Optimální reprodukční věk ženy je 23–25 let. Po 30. roce klesá počet i kvalita vajíček, nad 35 let je jejich pokles již statisticky významný, a stejně tak pokles kvality. Tato skutečnost odpovídá nárůstu vrozených vad a potratů.

Platí to i u spermií?

Na pány nesmíme zapomínat, protože mají stejné problémy. V roce 1990 byla podle Světové zdravotnické organizace (WHO) norma při hodnocení spermiogramu 40 milionů spermií v jednom mililitru ejakulátu, v roce 2000 byla norma snížena na 20 milionů a v roce 2010 na 15 milionů. Tento 60% pokles během 20 let se jeví jako katastrofální. Kromě numerického úbytku se zhoršuje i kvalita spermií, klesá pohyblivost, zhoršuje se morfologie. I to je důvod, proč stále více párů musí spoléhat na umělé oplodnění.

.

Ale ideální reprodukční věk u mužů je asi delší, ne?

U mužů je lomítkem čtyřicítka. Podle studií je muž nad 40 let již reprodukčně nevýznamný.

Před odběrem vajíček ženy procházejí náročnou hormonální léčbou, která není zrovna příjemná. Změnilo se něco i v této oblasti?

Velkým zlomem bylo objevení antimülleriánského hormonu. Podle jeho koncentrace v krvi lze odhadnout ovariální rezervu a vlastně biologický věk vaječníků, což je zásadní pro stanovení ideálního procesu stimulace, tedy i dávky stimulačního preparátu. Snažíme se vždy o takový postup, který uchrání pacientku komplikací. Nová farmaka jsou šetrnější, máme kvalitnější zobrazovací metody, nová monitorovací zařízení vývoje embryí a mnoho dalšího.

Velký pokrok nastal i v uchování pohlavních buněk, tedy v mražení vajíček a spermií. Proč to je zásadní?

Dřív bylo zamrazování pomalejší a v buňkách, které jsou plné vody, vznikaly krystaly. Při následném rozmrazování byly právě tyto krystaly důvodem porušení buněk a tím pádem menší úspěšnosti. Dnes používaná vitrifikace, tedy vlastně zesklovatění, je velmi rychlá a mráz obsaženou vodu v podstatě vysuší, takže krystaly nevznikají.

Na jak dlouho si lze nechat zmrazit vajíčka?

Maximálně na dobu jedné generace, takže asi na dvacet let. U nás je základní dobou jeden rok, ale dá se to prodloužit.

Nedochází dlouholetým mražením k nějakým změnám, které by ovlivnily narozené dítě?

Ne, tyto děti opravdu nejsou chladnější ani nemají místo nosu mrkev jako sněhulák! Ale vážně – nic nenasvědčuje tomu, že by děti narozené po kryotransferech byly jiné. Možnost kryokonzervace rozšiřuje léčebné možnosti páru, umožňuje určit dobu pro narození dalšího dítěte a šetří výdaje za další cyklus.

I po úspěšném transferu může dojít k tomu, že embryo zanikne a těhotenství nepokračuje. Proč, když vybíráte ta nejkvalitnější?

Když vkládáme embryo v pátém dni vývoje, v tu chvíli ho kontrolujeme. Embryo se ale dělí dál a každé další dělení může být zdrojem chyby, která mu může být osudová.

Jak dlouho se pár musí snažit o dítě přirozenou cestou, než by měl přijít k vám a uvažovat o umělém oplodnění? Dřív se říkalo, že po roce.

Ano, většinou se říká po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Ale páry mohou přijít dřív. Řekla bych, že ideálně v době, kdy ženu začne stresovat termín každé blížící se menstruace. Pár může přijít na doporučení registrujícího gynekologa ženy, ale i bez doporučení. Konzultace je zdarma. Vstupní vyšetření může problém vyloučit, nebo se při odhalení problému mohou zvážit léčebné možnosti, které s párem lékař prodiskutuje.

Co rozhodne o tom, že pár potřebuje k početí někoho dalšího, tedy dárce vajíček nebo spermatu?

Jsou to především genetické důvody, vyčerpaná vaječníková rezerva, nekvalitní vajíčka… U mužů je to podobné. Dárcovství je u nás anonymní a dárci i dárkyně musí splňovat zákonem daná kritéria.

Jak výběr dárců a dárkyň probíhá?

Pár uvede požadavky, které jsou zaměřené na vizáž, výšku, váhu, profesi, koníčky, krevní skupinu. Podle požadavků klientů koordinátorka vybere vhodného dárce nebo dárkyni, klienti ho nebo ji odsouhlasí a naplánujeme léčbu. V případě dárců to je jednoduché – spermie jsou zamrazené. U dárkyň je to složitější, u nich je třeba synchronizovat menstruační cyklus s příjemkyní. V den odběru se pak vajíčko dárkyně oplodní spermiemi partnera a v léčbě pokračuje příjemkyně, které se následně provede transfer.

Nedá se využít jako dárců příbuzných, aby pokračovala genetická linie?

To není možné, darování je anonymní, takže bychom porušovali zákon.

Jak je to u nás s náhradními matkami, lze je využít?

Náhradní mateřství je stále hodně diskutované a vlastně není zakázané, ale ani povolené. Tento postup může být uplatněn jen z medicínské indikace. Například u žen, jež nemají dělohu, ať už z důvodu vrozené vady, nebo ze zdravotních důvodů, a u těch, pro které by těhotenství bylo velkým zdravotním rizikem.

Dá se vyčíslit, kolik stojí počít dítě pomocí umělého oplodnění?

Není to levná léčba, ale není to ani byznys, jak si mnozí myslí. Pacienti platí za metody, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, a částečně i za léky, pokud spotřeba pacientky převyšuje množství hrazené pojišťovnou.

Kolik z toho uhradí pojišťovny?

V současné době hradí pojišťovny čtyři léčebné cykly do 39 let + 364 dnů věku klientky. Podmínkou je transfer jednoho embrya během prvních dvou cyklů. Hradí určité množství jednotek hormonálních přípravků, ultrazvuková a gynekologická vyšetření během stimulace, anestezii k odběru vajíček a 48 hodin kultivace embryí. Je třeba dodat, že léčbu může podstoupit jen heterosexuální pár.

Jaká doba většinou uběhne mezi první konzultací a chvílí, kdy se narodí dítě z umělého oplodnění?

Někdy se to podaří hned po prvním cyklu, někdo čeká déle, ale úspěšnost ze 4 cyklů bývá 95-98 %.

Pokud žena podstoupí umělé oplodnění, může otěhotnět následně přirozenou cestou?

Ano. Mnohdy má problémy s početím na svědomí psychogenní faktor. Jsou případy, kdy žena otěhotněla poté, co dítě adoptovala.

Vzpomínali jsme na dobu před čtyřiceti lety, podívejme se i do budoucnosti. Jak se podle vás tento obor změní třeba za deset let?

Netroufnu si dělat dlouhodobé prognózy. Zlomové objevy jsou většinou dílem náhody, tak věřme, že nám náhoda bude přát. Zatím bychom měli o problému více hovořit, vzdělávat dnešní populaci a zdůrazňovat možnosti prevence, protože mít děti už dávno není samozřejmost.

Těhotenství je peklo a první rok života dítěte očistec. Rozhovor s Na.ranou mámou