Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
I dvojčata, natož pak vícerčata se rodí především v případech, kdy maminka podstoupila umělé oplodnění. Kvůli zvýšení šancí na úspěch bývalo totiž běžnou praxí, že lékaři zaváděli do dělohy ženy více embryí současně. I od toho se ale dnes ustupuje a většinou se zavádí už jen jedno embryo, protože vícečetné těhotenství je spojeno s řadou rizik pro matku i děti.
Počít tedy víc než jedno dítko přirozenou cestou lze pokládat za takový malý zázrak. Růže a Markovi z Tábora se ale podařil přímo obrovský zázrak – přirozenou cestou počali rovnou trojčata, a to jednovaječná! Lékaři říkají, že pravděpodobnost tohoto „zázraku“ je asi 1 : 200 000 000.
Maminko, miminek bude víc
Donedávna na nich nebylo nic unikátního, prostě mladý pár s jedním hezkým okatým chlapečkem. Ani na nápadu pořídit malému Markovi sourozence nebylo nic ojedinělého, jenže vše se změnilo po pár týdnech těhotenství. „Že čekám trojčata a ještě ke všemu jednovaječná, nám řekli asi v jedenáctém týdnu těhotenství. Samozřejmě jsme to nikdo nečekal, byl to strašlivý šok,“ vzpomíná dnes už čtyřnásobná maminka.
Tvrdit ale, že Růža a Marek cítili jen radost a štěstí, by byla lež. Přišly totiž zcela oprávněné obavy a strach. Nejdřív z toho, zda vše dopadne dobře. „Nikdo nám samozřejmě nezaručil, že budou miminka zdravá a v pořádku, naopak nás spíš všude strašili, jak rizikové a těžké to bude,“ popisuje Růža. Těhotenství ale probíhalo nad očekávání dobře, miminka prospívala, maminka se cítila dobře. Až ve 29. týdnu těhotenství začala Růža cítit slabší bolesti, a tak radši jela do nemocnice. A tam už kromě krátké pauzy v podstatě zůstala až do porodu. Císařský řez byl sice plánovaný na 1. března, ale kontrakce nakonec přišly dřív a tři malí kluci přišli na svět už ke konci února. Růža je pod srdcem nosila bez jednoho dne 33 týdnů.
Všechno třikrát
Už několik týdnů před narozením Štěpánka, Davídka a Adámka samozřejmě přišly na řadu i ryze praktické obavy a starosti. Naprosto jasné bylo to, že se rodina s třemi miminky a jedním čtyřleťákem určitě nevejde do jejich tehdejšího bytu o velikosti 2+1. „Tam nebyla absolutně žádná šance, že by se vešly tři postýlky. Natož další věci, které jsou potřeba,“ vzpomíná Růža.
To se ale tatínku Markovi podařilo vyřešit a v době, kdy byla nastávající maminka v nemocnici, vyměnil pronájem malého bytu za pronájem bytu o jeden pokoj většího. Rodina zvládla pořídit i trojnásobnou výbavu včetně postýlek, peřinek, oblečení a podobně. Největším oříškem bylo sehnat kočárek pro tři miminka, ale i to se nakonec podařilo.
A to nedostali ani porodné, protože to je příjmově testovaná dávka a má na ni nárok jen rodina, jejíž čistý měsíční příjem tři měsíce před narozením dítěte (či dětí) je nižší než 2,7 násobek životního minima rodiny. V případě Růži a Marka s jedním synem a třemi očekávanými bylo tímto měsíčním minimem zhruba 50 tisíc.
Nestěžujeme si
Je jasné, že náklady na chod rodiny nejsou rozhodně malé. Třeba za pleny vydají něco mezi pěti až šesti tisíci měsíčně, ještě větší náklady pak představuje kojenecké mléko. „Kluci potřebují speciální protiblinkací mléko, jedna krabice stojí 650 korun a my jich spotřebujeme minimálně 14, to vychází na dalších asi devět tisíc. Teď jsou kluci malincí a pijí málo, ale výdaje samozřejmě porostou,“ říká Růža.
Ta je nyní na mateřské, jejíž výše je u vícerčat úplně stejná, jako když se vám narodí jedno miminko, jen netrvá 28 týdnů, ale je prodloužena na 37. Její výše se vypočítává z platu, který měla maminka posledních 12 měsíců před nástupem na mateřskou. Pak ji čeká tříletá rodičovská dovolená, kde stát rodiče vícerčat také nijak extra nezvýhodňuje. Rodiče jednoho dítěte narozeného od 1. ledna 2024 dostanou 350 tisíc korun, které lze čerpat postupně až čtyři roky. U vícerčat je to pak 525 tisíc, jež se ale mohou čerpat maximálně tři roky. To, jestli máte dvojčata, trojčata nebo ještě vícerčata, už pak nikdo nerozlišuje.
Pomozte rodině k většímu autu
Přesto si rodina nestěžuje, ale zároveň přiznává, že s jednou věcí by pomoc nutně potřebovala. Vše si ufinancují sami, nepobírají žádné speciální dávky, Růža pečuje o všechny čtyři děti a domácnost, její partner Marek pracuje a živí rodinu.
Ale nutně potřebují větší auto, jejich staré je jen pětimístné a jich je nečekaně šest. Téměř každý týden dojíždí do 70 km vzdálené nemocnice na kontroly s miminky, čeká je vyšetření na neurologii, kardiologii a podobně. Takže teď buď jezdí na dvě party, kdy jedna jede starým autem a druhá autobusem, nebo jim jejich prvorozeného synka hlídá babička. „Jenže ta je ve třetím stupni invalidního důchodu, trpí silnými bolestmi zad a někdy musí zůstat na lůžku. Nejde jí Marečka pořád dávat na hlídání,“ vysvětluje Růža.
Ta se tak se svým partnerem rozhodla zkusit poprosit o pomoc veřejnost, a to prostřednictvím sbírky na Donio.cz.