Hlavní obsah

Sanitka splněných snů je tu pro ty, kterým došly síly a čas na to, aby si je splnili sami

Foto: Sanitka splněných snů

Foto: Sanitka splněných snů

Pořád si říkáte, že byste se někdy rádi podívali do míst vašeho mládí, potkali se s bráchou, který se odstěhoval na druhý konec republiky, viděli oblíbené místo… Ale všední dny a starosti tohle přání odsouvají, a pak se může stát, že kvůli nemoci už není dost času nebo sil si tenhle sen splnit. A právě v tuto chvíli může s pomocí dorazit Sanitka splněných snů.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nic, co si opravdu přejete, byste neměli zbytečně odkládat na dobu, až… Ona ta vhodná doba také nemusí přijít a najednou může být pozdě. Bohužel život někdy není spravedlivý a může vám hodit do cesty nemoc, která vám všechny plány překazí. Naštěstí je vždy šance si sen splnit – pomoci může projekt Sanitka splněných snů. Povídali jsme si o něm se zakladatelkou a koordinátorkou Petrou Homolovou v rámci našeho projektu Rok pro dobro.

Kdy a jak vznikla myšlenka umožnit i těžce nemocným lidem splnit si sny, které by bez vaší sanitky neměli šanci uskutečnit?

Pracuji jako tisková mluvčí a záchranářka u Samaritánů, kteří působí i v zahraničí, a právě při výměně zkušeností s kolegy po Evropě jsem zjistila, že třeba v Holandsku projekt funguje už deset let. Prvním popudem byl ale telefonát paní, která volala k nám na záchranku a zjišťovala, zda by nebyla jakákoli šance dovézt jejího nemocného manžela na ochutnávku vína. Byl opravdu těžce nemocný, ale jako celoživotní milovník vína měl právě tohle přání a ona mu to chtěla splnit. Jejich příběh nás zaujal, vedení souhlasilo, a tak jsme to začali připravovat. Bohužel pán zemřel dřív, než se to podařilo, ale myšlenka zůstala.

Protože při běžném provozu záchranky není moc prostoru na podobné iniciativy, začala jsem přemýšlet o tom, jak to zrealizovat, a v roce 2023 jsme s několika kolegy založili Sanitku splněných snů.

Foto: Sanitka splněných snů

Petra Homolová pracuje 17 let jako záchranářka a nyní je i tiskovou mluvčí Asociace Samaritánů ČR.V roce 2013 „rozjela“ Sanitku splněných snů a koordinuje vše tak, aby klienti prožili vysněné chvíle. Kromě toho ještě pečuje o dvě děti, takže jak přiznává, vše pro sanitku dělá hlavně po nocích a ve chvílích volna.Foto: Sanitka splněných snů

Jaké byly začátky?

Raději třetí porod než to celé absolvovat znovu. Je s tím spousta zařizování, papírování a povolení. Ono není jednoduché jen tak koupit a provozovat sanitku – má to své zákonem dané náležitosti. Sanitka se musí registrovat a splňovat mnoho věcí, aby mohla přepravovat nemocné. Na tu první jsme se složili, koupili ji a upravili z vlastních zdrojů. Až když byla připravená a měli jsme i potřebné stanoviště, oslovili jsme hospice, paliativní týmy, sociální pracovníky a dali jim vědět, že jsme tu a můžeme začít plnit přání jejich klientů.

Plníte sny těžce nemocným, kteří by se bez asistence zdravotníků a vaší sanitky už nikam nedostali. Znamená to tedy, že i sanitka snů musí mít výbavu jako ty, které jezdí u záchranné služby?

Ano, musí být plně funkční, protože naši klienti jsou lidé vážně nemocní a jejich zdravotní stav se může kdykoli zhoršit a vyžadovat zásah zdravotníka. Navíc je v ní to, co dělá cestování pohodlnější – lepší lůžko, polštář a peřina… Přece jen to není rychlý a akutní převoz do nemocnice, ale výlet, na který se člověk těšil a měl by si ho užít.

Pamatujete si na prvního člověka, kterého jste vezli za jeho snem?

Ozvali se nám z nemocnice Královské Vinohrady, že mají pacienta, který by se potřeboval rozloučit se svojí manželkou, hospitalizovanou v jiném zařízení. Byli manželé přes 50 let a přáli si zůstat spolu až do konce, ale rozdělila je nemoc. Pána jsme odvezli za jeho ženou a bylo to tak nádherné, že na to nikdy nezapomenu. Drželi se za ruce a nedovedu si ani představit, co jim v takové chvíli šlo hlavou… Trvalo to asi hodinu a půl, pánovi se přitížilo a museli jsme zpátky, ale mám to pořád před očima.

Podobné přání je možná nejčastější, lidé se chtějí naposledy podívat domů, když leží v nemocnici nebo v hospicu. Chtějí být ve známém prostředí, dát si kafe u svého stolu, mít kolem sebe vnoučata a rodinu. Je to vlastně to nejobyčejnější, ale i nejdojemnější přání. Jasně ukazuje, co je v životě nejdůležitější, na čem nám na konci života nejvíc záleží.

Foto: Sanitka splněných snů

Jsou chvíle, na které se nezapomíná. Jednou z nich byl výlet s osmiletým Vilíkem a jeho rodinou. Všichni věděli, že boj se sarkomem už se vyhrát nedá…Foto: Sanitka splněných snů

Proč něco takového nemůže udělat obyčejná sanitka, když jde o převoz pacienta z nemocnice?

Klasické převozy sanitkou jsou financovány zdravotní pojišťovnou – je na to tabulka s kódy pro každou situaci, podle nichž se výjezdy proplácí. Kód na splnění takového přání není. Dokonce není ani na to, když pacient v terminálním stadiu projeví přání zemřít doma. I takový převoz jsme organizovali, protože klasickou cestou to nešlo.

Vaše služby jsou pro lidi zdarma, ale kolik takový výjezd stojí a z jakých peněz je financujete?

To záleží na mnoha okolnostech, hlavně na vzdálenosti, kterou ujedeme – někdy je to 100 kilometrů, ale už jsme najeli i 1100 kilometrů. Platí se palivo i tým záchranářů. Sice by to udělali jako dobrovolníci zdarma, ale sama jako záchranář pracuji a vím, jak časově náročné to je a jak vzácný je volný čas – tak chci, aby to měli proplacené jako dobu v práci.

Abych odpověděla na vaši otázku – jedno přání v průměru vyjde na 10 až 25 tisíc. Je v tom vše, včetně toho, že pokud je toho klient schopen, rádi ho pozveme třeba někam na oběd. Chceme, aby si ten den prostě užil se vším všudy. Počítáme do toho i vstupné, ale musím říct, že ho velmi často neplatíme – jakmile se ohlásíme a vysvětlíme, proč přijedeme, většinou nabídnou vstup zdarma…

Splněný sen by nebyl kompletní, kdyby si o něm nemohl člověk s někým povídat – mohou do vaší sanitky i příbuzní nebo kamarádi klienta?

No samozřejmě! U nás je doprovod nikoli jen tolerovaný, ale žádoucí! Velmi často si cestou pouštíme hudbu, klient s doprovodem si povídají… Je to úplně jiná atmosféra.

Kdo vás může oslovit a požádat o splnění snu?

Většinou nás kontaktují lidé, kteří už nemají moc času a jsou ve stavu, kdy se bez zdravotního doprovodu nikam vydat nemohou. Obrací se na nás i personál hospiců, sociální pracovníci, prostě ti, kteří s nemocnými mluví a vědí, co si přejí. Většinou vozíme lidi v paliativní péči, onkologicky nemocné a dlouhodobě imobilní. Málokdo si uvědomí, že třeba někteří lidé po mrtvici leží léta v nějakém zařízení a je jasné, že z něj už nikdy nevyjdou a nikam se nepodívají… Zrovna jsem koordinovala výjezd s paní, která už sedm let jen leží a může být přepravována jen na lůžku – moc si přeje být na svatbě vnučky, tak jí to splníme.

Foto: Sanitka splněných snů

Onkologická pacientka Helenka si přála navštívit Vodní mlýn Hoslovice u Strakonic - správce jí a její rodině i mimo sezonu dopřál soukromou prohlídku a pomohl splnit její sen Foto: Sanitka splněných snů

Jsou to silné příběhy a spousta emocí. Musí to být velký nápor na psychiku.

To máte pravdu, každý nám přiroste k srdci. Nejčastěji vozíme seniory, ale bohužel v poslední době i stále mladší klienty. Už jsme vezli i dvě děti – shodou okolností dva osmileté kluky s nádorovým onemocněním. Oba krátce po splnění snu zemřeli, ale s jejich rodinami jsme stále v  kontaktu, protože tohle se do vás vryje hluboko. Zvlášť, když máte doma podobně staré dítě… Jsem moc ráda, že máme v týmu i interventku a poradkyni pro pozůstalé – s rodinou jednoho z chlapců dodnes pracuje a pomáhá jim se vyrovnat s jeho ztrátou.

Aktuálně chceme zorganizovat splnění přání třicetiletého Ondry, který otevřeně mluví na svém youtube kanálu „Kluk z hospice“. Původně si přál výlet na Karlštejn, ale pak jsem procházela právě jeho příspěvky a u jedné fotky si povzdechl, že by si ještě moc přál vidět moře. Tak uděláme maximum, aby se k němu opravdu ještě podíval.

I když plníme většinou opravdu poslední přání lidí ve vážném stavu a dřív nebo později dorazí zpráva o tom, že klient zemřel, není naše práce smutná nebo depresivní. Naopak, zažíváme spíš velkou radost, smích a dojetí. Třeba když jsme vezli paní do rodného domu na Slovensku, kde žil její bratr, kterého léta neviděla. Nebylo jasné, jak a jestli paní cestu zvládne, tak jsme mu to nemohli dopředu říct a prostě jsme zazvonili u dveří. Otevřel a hrozně dlouho se na sebe jen dívali a mlčeli, než přišly slzy radosti a dojetí. Vzpomínali nad fotografiemi, na cestě zpátky jsme se zastavili u hrobu jejích rodičů. Paní byla šťastná, protože už nevěřila, že se tam někdy podívá, že ještě uvidí svého bratra. Takové chvíle v nás zůstávají.

Abyste mohli plnit sny nemocným lidem, potřebujete na to peníze. Kdo jsou vaši hlavní dárci?

Velká část příspěvků chodí z okolí těch, kterým jsme plnili poslední sen. Vědí, že to děláme zdarma, ale mají zkušenost, jakou radost to dotyčnému udělalo, a chtějí k tomu dopomoci i někomu dalšímu. Nejenže na náš transparentní účet pošlou peníze, ale už se stalo, že zorganizovali charitativní ples a výtěžek nám věnovali. Vlnu solidarity přinášejí i fotky splněných snů, které dáváme na sociální sítě. Jsme rádi, že díky tomu jsme nemuseli nikomu říct, že na splnění jeho snů nemáme peníze. Měli jsme velké štěstí a díky podpoře několika firem si budeme moci dovolit i novější sanitku. Ta stará už má své odslouženo a půjde na odpočinek. Nová bude modernější a pro klienty i pohodlnější.

Lidé jsou velmi ochotní pomoci – nedávno jsme požádali o tip na farmu nebo stáj, kde by mohla být jedna z klientek chvíli ve společnosti koní a přišly desítky nabídek. Jsme za každou pomoc vděční a moc děkujeme!

Jak můžete pomoci?

Pokud chcete i vy podpořit Sanitku splněných snů na její cestě, pak můžete poslat peníze na transparentní účet, nebo přes QR kód.

Foto: Sanitka splněných snů

Každá pomoc se cení a pomůže splnit sen někomu, kdo už by ho nestihl uskutečnitFoto: Sanitka splněných snů

Načítám