Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pro rodiče i odborníky je statistika Národního ústavu duševního zdraví docela šok. Zveřejnění výsledků odkrylo velký problém, který je nejvyšší čas začít řešit. Jak to ale udělat, když na škole není v osnovách místo na práci s psychikou dětí, rodina na to mnohdy nestačí a na odborníka často čekáte měsíce, než se k němu dostanete? O důvodech, proč jsou na tom děti a dospívající takhle, o možné prevenci, ale i o tom, kdo a jak může pomoci, jsme si povídali s psycholožkou Annou Frombergerovou.
Také vás tyto výsledky šokovaly? A co za nimi stojí, proč to je s psychikou školáků a dospívajících tak špatné?
Signály, že na tom dospívající nejsou dobře, už nějakou dobu přicházejí od psychologů, kteří pracují ve školských poradenských zařízeních, od klinických psychologů, psychiatrů a psychoterapeutů. Počty hospitalizovaných dětí, pokusů o sebevraždu, zájemců o psychologické či psychiatrické vyšetření nebo hovorů na krizových linkách jednoznačně rostou od doby covidu. Také se stále častěji řeší akutní psychické stavy přímo ve školách.
Proč to tak je?
Je těžké určit jednu příčinu. Dle mého názoru se jedná o souhru mnoha faktorů. Jedním z těch výrazných je právě pandemie covidu. Vstoupila do života dospívajících v době, kdy se měli zaměřovat na prohlubování vztahů, na budování vlastní identity a sebepojetí ve skupině vrstevníků, a místo toho je obrátila do online prostředí, což mohlo mít na jejich psychický vývoj také výrazný vliv.
Varovné jsou výraznější úzkosti či depresivní projevy spojené s velkou ztrátou energie.
Teď na ně dopadá to, co hýbe celou společností – válka, klima, ekonomika, diskuze o vzdělávání, nejistota budoucího uplatnění na trhu práce… Významnou roli v tom hraje rodina, která může dospívajícímu pomáhat vhodně se vyrovnávat s těžkostmi, nebo naopak přispívat ke zhoršení psychiky.
Psychické problémy nejsou vidět, co by tedy mělo rodiče varovat?
Měli by být pozorní a všímat si případných změn v chování. Může se jednat o výraznější změny nálady, útlumy aktivity, agresivní projevy, ale i změny spánku nebo stravování. Malé, krátkodobé změny mohou přirozeně provázet dospívání. Ale výraznější úzkosti či depresivní projevy spojené s velkou ztrátou energie jsou už opravdu varovné a je třeba zpozornět.
Pokud mám nějaké pochybnosti, zda je moje dítě v pořádku, kam se obrátit? A existuje něco jako domácí první pomoc?
Abyste mohli dítěti pomoci, musíte s ním mít dobrý vztah – a to může být v době dospívání docela náročné. Obrátit se na odborníka je žádoucí a doporučujeme to, ale vyžaduje si to i od dospělého odvahu. Rodiče mohou mít pocit vlastního selhání, nechce se jim zveřejňovat, že má dítě problémy, aby nedostalo nálepku psychicky nemocného.
A co může sám rodič udělat? Je možné domluvit se na konzultaci ve škole. Tam znají dítě zase z jiné strany. Každá škola má výchovného poradce, na kterého se lze obrátit o pomoc. Nebo můžete využít anonymní pomoc, různé organizace nabízí možnosti konzultací (osobních, e-mailových, telefonických) na svých stránkách. Například Twisten Foundation nabízí online setkávání pro rodiče zdarma, kde se snažíme pomoci s nasměrováním a prvními kroky při řešení problémů.
Existuje prevence, ochrana dítěte před psychickými obtížemi, nebo jim zabránit nejde?
Prevencí je zdravý životní styl, otevřená komunikace a dost prostoru pro vyjadřování pocitů a emocí. V rodině stejně jako ve škole. Na některé psychické problémy má zásadní vliv prostředí, ve kterém dítě žije, a to, že neumí pracovat se svými emocemi, neumí je usměrnit, prožívat a pojmenovat. Ale to nedovedou ani mnozí dospělí, nemohou to tedy děti naučit. Pro ně je to však zásadní. Velkým tématem je také zvládání stresu a nervozity.
Mohou za horší psychický stav dětí počítače, online prostředí a technika vůbec?
V dnešní době je počítačová gramotnost nutnost a fungování dětí na sociálních sítích je realitou. Technologie mohou mít pozitivní i negativní vliv na psychiku dětí a i tady platí rčení „dobrý sluha, ale zlý pán“. Pokud technologii využívám efektivně a ku prospěchu, proč se jí vyhýbat. Nikdy by ale hraní her nebo fungování na sociálních sítích nemělo narušovat nebo omezovat další činnosti, tedy přípravu do školy, kroužky a podobně. Pokud je čas na sítích nebo online hraní jednou z mnoha dalších aktivit dítěte, pak je to podle mě v pořádku. A rodiče by to neměli jen zavrhovat, ale snažit se to pochopit a tím se přiblížit zájmům svého dítěte. Ale nemyslím si, že problémy v kontaktu s vrstevníky či dospělými jsou primárně způsobeny fungováním v online prostředí.
Kam se obrátit v případě psychických potíží dítěte?
Kromě zmíněných aktivit nadačního fondu Twisten a organizace Endlessly s.r.o. jsou k dispozici i další možnosti:
- Krizové centrum RIAPS: 222 586 768. Centrum poskytuje pomoc formou: nonstop pohotovostní služby, ambulantní konzultace a podobně.
- Centrum krizové intervence Bohnice: 284 016 666 (nonstop) psychiatrická a psychologická pomoc lidem 18+ s akutními obtížemi.
- Dětské krizové centrum: 241 480 511, 777 664 672
- Linka bezpečí: 116 111 (nonstop, zdarma) pro děti a mládež do 26 let.
- Rodičovská linka: 606 021 021 (není nonstop, viz web) pro rodiče a další rodinné příslušníky nebo jiné dospělé, kteří mají o dítě starost.
- Linka pro rodinu a školu: 116 000 (zdarma, nonstop) pomoc ohledně dítěte, které se ztratilo, je šikanováno nebo je v ohrožení.
- Linka důvěry - jsou po celé republice, kontakty najdete na jejich webu.
Pokud je situace tak alarmující, neměla by na psychické hygieně pracovat i škola v rámci osnov?
Ano, školy mohou hrát v oblasti psychického zdraví dětí klíčovou roli. O vytvoření předmětu, který by to řešil, se zatím jedná. Aktuálně se tomu lze věnovat v různých předmětech, ale je otázka, nakolik této možnosti učitelé využívají. Většinou jde jen o jednorázové programy, které nemusí být moc efektivní. Pokud ve škole funguje školní psycholog, je možné se na toto téma zaměřit intenzivněji právě s jeho podporou. Mnoho škol ale takové možnosti nemá, a proto to mnoho dětí může minout.
Odborníků, kteří mohou mladistvým s psychickými problémy pomoci, je málo a dostat se k nim je nesnadné. Co hrozí, pokud dítě přijde pozdě?
Je pravda, že odborníků je málo a není reálné situaci v nejbližší době radikálně změnit. Proto je tak důležité posílit školy, aby na první varovné signály zvládly efektivně zareagovat samy. A vítána je každá pomoc. Proto jsme i my ve spolupráci s nadací Twisten Foundation založili online anonymní chat pro dospívající. Odborný tým je složen i ze studentů posledních ročníků studia psychologie, kteří kromě prakticky kompletního psychologického vzdělání mají absolvovaný výcvik v krizové intervenci. Stačí se objednat a víte, že se vám dostane pomoci.
A včasné řešení psychických obtíží je důležité. Pokud pomoc přichází pozdě nebo vůbec, pak se může z původně třeba malého problému stát opravdu velký, jehož řešení je mnohem náročnější, než by bylo na začátku. Jsou tu samozřejmě i příběhy, které skončily tragicky.
Jak může například nadační fond Twisten pomoci?
Nadační fondy jako Twisten Foundation mohou zlepšit dostupnost a kvalitu služeb v této oblasti, ale také zvýšit povědomí o významu péče o duševní zdraví obecně, pomáhat bořit mýty a stigmata spojená s vyhledáním psychologa apod. Právě příběh Twistena je velmi silný a oslovuje mnoho dospívajících. Potenciál nadačního fondu, který nese jeho jméno, je opravdu velký. O psychickém zdraví by se mělo mluvit stejně intenzivně a stejně běžně jako o zdraví fyzickém, čemuž každá takováto iniciativa napomáhá.
Pokud byste chtěli přispět na aktivity, které Twisten Foundation pomáhá organizovat, nebo na preventivní programy, jež vznikají, najdete podrobnosti ZDE.