Proč v IT oborech nepracuje více žen? Je potřeba bořit stereotypy, říká Klára Šimáčková Laurenčíková

Slovní spojení „ženy v IT“ bohužel stále vyvolává překvapivé reakce. Právě to je hnacím motorem neziskové nadace Czechitas a nadačního fondu Czechitas Báry Bühnové. Ženám pomáhají překonat finanční bariéru, získat přístup ke kvalitnímu vzdělávání a následně odstartovat slibnou kariéru. Také se snaží svět IT přiblížit širší veřejnosti.

Pomáhají jim v tom nejrůznější partneři díky finanční pomoci, dárci z řad veřejnosti a mimo jiné také jejich ambasadorka Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Povídaly jsme si o tom, proč ženy nejsou v technologických oborech více zastoupeny a jak zlepšit balanc mezi profesním a osobním životem.

Jak vzniklo vaše propojení s Czechitas?

Jejich práci sleduji už několik let. Do bližšího kontaktu jsme vešly asi před rokem a půl. Bylo mi ctí vystoupit na jejich desátých narozeninách na konci roku 2024 a zároveň se stát ambasadorkou aktivit, které Czechitas dělá na podporu žen v IT prostředí.

Co vás na jejich práci nejvíce oslovilo?

Velmi oceňuji záměr zahrnout do prostředí IT ženy, které potřebují větší míru podpory. Můžou to být třeba ženy se zdravotním znevýhodněním, ženy, jež mají za sebou zkušenost s vyrůstáním v ústavním prostředí, nebo ženy, které mají ztížené socioekonomické rodinné zázemí - vychovávají samy děti nebo čelí jiným překážkám.

Proč zrovna IT obory?

Podíl žen v tomto sektoru je v Česku pořád relativně nízký. Je to pouze 12,4 % žen a jde o nejnižší zastoupení v rámci celé Evropské unie. Záleží nám na tom, aby se poměr měnil, zlepšoval, a víme, že právě vzdělávací programy, které Czechitas realizuje, můžou podpořit motivaci žen do tohoto oboru vstupovat.

Co dalšího může ženy motivovat v tom, aby rozjely kariéru v IT?

Například flexibilita této práce, což může podpořit i zaměstnávání matek malých dětí díky práci z domova. Zároveň víme, že jsou ženy častěji zaměstnány v hůře placených odvětvích a jejich příjmy jsou obecně ve srovnání s mužskými kolegy nižší. Právě zapojení do IT oboru je jeden z výborných nástrojů, který může tuto situaci proměňovat.

Co je hlavní bariérou, která ženám brání vstoupit do pracovního světa IT?

Je to z velké části problém stereotypizace. Tedy ve velmi raném věku získané přesvědčení, že se tyto obory pro ženy tolik nehodí a že by měly své profesní sny upínat k jiným typům zaměstnání. Chybí také dostatek vzorů, které by ženy mohly inspirovat, a zároveň může hrát roli i nižší informovanost - o možnostech práce v IT třeba vůbec nevědí a neodvažují se do těchto oborů vstupovat.

Stereotypy začínají už asi na základní škole.

Právě, a proto je potřeba už na základních i středních školách seznamovat děti naprosto stejnou měrou s tím, co jsou výhody profese zakotvené v ICT technologiích (informační a komunikační technologie). Z výzkumů navíc víme, že úroveň digitálních kompetencí se v raném stadiu vzdělávání u dívek a chlapců nijak zásadně neliší. Tudíž je zjevné, že mnohem větší roli hrají kulturní stereotypy a zajetá přesvědčení, které ICT prostředí dívkám uzavírají.

Jako jednu z výhod práce v IT jste zmiňovala flexibilitu. Právě balanc mezi pracovním a osobním životem spousta žen řeší. Jak se to daří vám s vaším postem?

Nemluvila bych pravdu, kdybych nepřiznala, že je to permanentní výzva. Člověk se pořád snaží žonglovat se všemi míčky tak, aby jich na zem moc nespadlo. Někdy mám pocit, že se to daří a někdy naopak vůbec. Pochybuji, zda jsem dobrou mámou pro svoje děti, jestli dělám dost, zda to vůbec svedu lépe. S nějakou pokorou ale můžu říct, že hektičtější období se dají lépe zvládnout, když jsou dobře vyživené základy vztahů. Mám pocit, že to se nám snad podařilo. S dětmi máme dobrý, silný vztah.

Jak konkrétně se snažíte vztahy vyživovat?

Vždycky se snažím pečovat o vzájemný kontakt. To znamená, že i když třeba musím být déle v práci, s dětmi jsme v kontaktu. Voláme si, ptám se, jak to zvládly ve škole, zajímám se, jaký mají den. Také se snažím hlídat volné víkendy a nedávat si tam žádné pracovní povinnosti, když to jen trošku jde. Snažím se také, abychom měli v každém dni nějakou hezkou chvilku, společné zastavení nebo legraci.

Ve vaší práci se potýkáte mnohdy s velmi těžkými tématy. Neberete si potom práci takzvaně domů?

Je pravda, že dny jsou teď náročné a zdá se mi, že obecně pro všechny je velkou výzvou udržet si v životě rovnováhu a všímat si i dobrého. A že se toho děje spousta! Je potřeba hledat kromě těžkých a negativních věcí, které nám nabízí média, i to pozitivní a vědomě si to připomínat. Také mi pomáhá nešidit rodinné rituály. Ale samozřejmě bych si přála, aby klidu bylo trochu víc.

Jaké rodinné rituály máte na mysli?

Třeba o víkendu spolu všichni snídáme v klidu, slavíme spolu všechny důležité milníky a máme svoje tradice, které se snažíme držet. Nebo si pustíme Přátele nebo Teorii velkého třesku a u toho něco dobrého jíme.

Na co jste za vaše dosavadní působení na postu zmocněnkyně nejvíce pyšná?

Je mi ctí, že na této pozici můžu být už téměř třetím rokem. Mám radost, že se nám podařilo připravit a schválit zákon o dětském ombudsmanovi a zákon o domácím násilí. Jsem ráda, že se podařilo rozhýbat podporu lidí se zdravotním postižením a také těch, kteří dlouhodobě o někoho handicapovaného pečují - budou mít důstojnější důchod. Také jsem se podílela na integraci příchozích uprchlíků z Ukrajiny. Všechno je ale o týmové spolupráci mnoha partnerů, za což jsem vděčná. Zároveň pociťuji trochu frustraci z toho, že leží ještě spousta práce před námi.

Právě, zdá se mi, že záběr máte opravdu široký. Necítíte se občas zavalená?

Máte pravdu, že někdy je toho hodně, protože člověk pořád vidí, co ještě by bylo potřeba proměnit a posunout. Učím se ale žít víc v přítomnosti, být trpělivá a vděčná za to, co se daří, protože každá změna má smysl. Také vím, že tento mandát je časově omezený a zmocněnec většinou přichází a odchází s vládou, takže se snažím udělat maximum. Na začátku mi bylo doporučováno, ať si vyberu pouze některá témata a do ostatních vkládám méně energie. Nicméně mi přijde důležité, aby člověk tuhle roli vykonával spravedlivě a žádná zásadní témata úplně nevynechal.

Přispějte libovolnou částku prostřednictvím tohoto QR kódu nebo bankovního účtu:

2202326673/2010

Rok pro dobro: V lednu jsme vám představili spolek Dobrodějna, který založila Lenka Helena Koenigsmark