Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zůstat sám s dětmi není bohužel nic ojedinělého. V České republice je odhadem 200 tisíc samoživitelek a samoživitelů, kteří zůstali z nejrůznějších důvodů na své potomky sami. Do této kategorie se řadí ti, jimž partner (otec nebo matka potomka) finančně ani emocionálně s výchovou nepomáhá. Je to hrozivé číslo, protože z jednoho platu utáhnout bydlení, šacení a stravu, byť jen pro jedno dítě, je náročné. Natož pro pět.
Vzít si půjčku byla chyba
Začalo to idylicky. „S mou bývalou partnerkou, jejich mámou, jsme se do sebe zamilovali a deset let žili spokojený život. Narodilo se nám pět dětí - Matyas (12), Tereza (8), Milan (7), Samuel (5) a Tobiáš (3). Vždycky jsem chtěl velkou rodinu,“ vypráví Milan. Aby děti i partnerku zabezpečil, jezdil pracovat do Německa a přivydělával si na brigádách. I když neměli peněz na rozhazování, na základní potřeby to stačilo. „Žena si ale začala stěžovat, že máme málo a že je potřeba stále něco doplácet. Přišla proto s nápadem, že si vezmeme půjčku. Souhlasil jsem a vzal si ji na sebe. Vím, že to byla chyba, ale tenkrát jsem si nedokázal představit, že by to mohlo dopadnout až tak špatně.“
Hádky o děti
Milan ví, že za dluh, který se vyšplhal až na 300 tisíc korun, si může sám. Nechce na nikoho přenášet zodpovědnost a své závazky se snaží splácet. Jen u tohoto problému ale nezůstalo. Z práce jezdil domů jen na víkendy. „Když jsem ale přijel, ona šla za zábavou. Nechtěl jsem jí to upírat, protože mi bylo jasné, že toho má za celý týden nad hlavu. Postupně mi ale došlo, že máme problém,“ svěřuje se otec samoživitel. Také zjistil, že dcera má v první třídě přes sto neomluvených hodin, a celkově dospěl k přesvědčení, že o děti není dobře postaráno. Následovalo kolečko soudních tahanic, kdy jeden rodič očerňoval druhého. Děti byly v péči matky. „Chtěl jsem střídavou péči, ale na tu nepřistoupila. Pomáhal jsem ale, jak jsem mohl, platil jsem dětem obědy, šatil je a dával ženě každý měsíc alimenty,“ tvrdí otec.
Děti byly svěřeny do péče otce
Matku začala prověřovat sociálka a dospěla k názoru, že děti výrazně zanedbává. Všechny byly proto svěřeny do péče otce. „Od té doby se s dětmi jejich matka nestýká ani na ně neplatí soudem nařízené alimenty,“ říká Milan.
Bydlí v bytě s dispozicí 2+kk, za který platí 25 tisíc měsíčně. Majitel mu ale odmítl prodloužit smlouvu a nové bydlení nemůže najít ani si ho dovolit. „Vím, že všechno zvládneme. Musím se hodně ohánět. Nikdo mě ale kvůli počtu dětí a jejich častým nemocem nechce zaměstnat, ale vlastně se tomu ani nedivím,“ zní jeho slova. Přivydělává si na brigádách. S žádostí o pomoc se obrátil i na město Teplice, které však nemá v současné době dostatek sociálních bytů. „Nejlepší by bylo, kdyby se mi podařilo nastoupit třeba do nějaké továrny, která by nám poskytla byt. Práce se nebojím, jsem manuálně zdatný, jen ta příležitost mi chybí.“
Pomohl by dům na kolečkách
Po výpovědi z bytu, která ho čeká, už Milan nevěděl kudy kam. Obrátil se proto s žádostí o pomoc na Nadační fond Terezy Pergnerové. Potřeboval by přibližně 260 tisíc na mobilheim, kde by mohl se svými pěti dětmi jakž takž pohodlně bydlet. „Po večerech se dívám na ty použité, klidně by mohly být i bez zařízení. Nežádám o milodary, ale o pomoc. Nechci přijít o děti, mají jen mě,“ apeluje Milan Polák na veřejnost.
Pomoct můžete i vy!
- Pokud byste chtěli Milana Poláka podpořit, můžete tak učinit na stránkách Nadačního fondu Terezy Pergnerové zde.
Článek je součástí našeho projektu Rok pro dobro, v rámci kterého chce redakce Proženy.cz podpořit neziskové organizace, jež si daly za cíl pomáhat druhým.