Rodinný oběd: Pro jídlo se nenatahujte, ať vám ho někdo podá. První se nakládá babičce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Cílem večeře nebo oběda u přátel či v rodinném kruhu není se nacpat, ale užít si milou společnost a pohodovou atmosféru. Proto způsob servírování jídla i jeho začátek necháme zcela na hostitelce. Je několik variant, jak jídlo servírovat. Možná bude chtít všem u stolu naložit sama, nebo zvolí neformální způsob servírování doprostřed stolu, aby si nabral každý sám. Obojí je z hlediska etikety přípustné.

Nabírá-li si každý sám, je slušné nabídnout nejdříve sousedovi, případně pokud něco držíte, že mu naložíte. „Nakládejte si na talíř jen tolik jídla, kolik bezpečně sníte, je rozumnější si přidat než vracet nedojedené jídlo. Už habsburský následník trůnu František Ferdinand d´Este říkal dětem, že vzít si mohou, kolik chtějí, ale pak musí všechno sníst, i kdyby u stolu měly sedět bůhví jak dlouho,“ nabádá Ladislav Špaček.

Nikdy nejezte přímo ze společné mísy. Nejenže je to neslušné, ale také nehygienické. Zrovna tak je nevhodné sápat se přes ostatní na druhý konec stolu pro něco, co si chcete dát na talíř. Vždy slušně požádejte, ať vám pokrm podá ten, kdo sedí blíž. Není nic horšího, než když má někdo od stolu nad svým talířem cizí podpaží.

„Bude-li u stolu sedět babička a dědeček, bude jim náležet nejčestnější místo. To je vždy zády ke stěně s pohledem do prostoru nebo proti oknům. Rodiče pak sedí na straně u dveří do kuchyně (podle tradice, prý aby to měla hospodyně blízko). Rodiče však mohou sedět i naproti sobě a mít po pravici dědečka a babičku. Děti sedí na bočních stranách stolu,“ přibližuje zasedací pořádek Ladislav Špaček.

Možná vám to přijde nespravedlivé, ale podle etikety je to správně. „Maminka, hostitelka, nalévá polévku nebo servíruje pokrm nejdříve tatínkovi a pak teprve dětem, jsou společensky méně významné než dospělí. Jsou-li u stolu prarodiče, pak je pořadí: babička, dědeček, otec, dcera, syn (nebo starší a mladší dítě) a nakonec hostitelka, ta se obslouží jako poslední,“ přibližuje hierarchii servírování pokrmů u jednoho stolu odborník na etiketu a zároveň dodává: „Nikdo se ničeho nedotýká, všichni sedí a čekají, až budou mít naservírováno všichni. První bere do ruky lžíci nebo příbor hostitelka, pak všichni ostatní a začínáme jíst. Stolování vždy zahajuje hostitelka, v případě rodiny je to maminka, i když je přítomna babička s dědečkem, ti jsou hlavní hosté,“ říká Ladislav Špaček.

Podle Ladislava Špačka by si měla hostitelka připravit postup servírování tak, aby odbíhala od stolu co nejméně a nerušila pohodu oběda nebo večeře. „Je na hostitelce, aby se rozhodla, jestli si hosté budou nabírat pokrmy sami, nebo jim je připraví na talíř ona. Polévka se může nabízet z teriny, tedy speciální polévkové mísy, další chody z mís, které lze mít připraveny na příručním stolku. Nejčastěji servíruje maminka nebo tatínek, zvláště jsou-li u stolu děti,“ míní Špaček.

Dost možná se vám stalo, že děti u společného stolu šermují příborem, naklánějí se do společných mís, ze kterých ukrádají a jejich rodiče se tomu usmívají. To ale není úplně to pravé ořechové. Podle Ladislava Špačka by se mělo domácího stolování využívat také k tomu, aby si děti osvojily správné návyky co nejdřív. „Takové nesprávné držení příborů se potom odnaučuje velmi obtížně,“ přibližuje konkrétní návyk Špaček.

Také v případě, že se jídlo nosí na talířích už z kuchyně, dostávají první talíře a nápoje starší a společensky významnější lidé. Hostitelce je vhodné nabídnout pomoc. Záleží na ní, jestli ji příjme, či nikoliv. Muži by pak neměli zapomínat dodržovat také gentlemanské pravidlo ladies first, tedy dámy první. Bohužel není výjimkou, že jako první vesele hmátnou po nabízené skleničce, zatímco jejich ženský doprovod zaraženě čeká!