Pamatujete na Besipky? Stály 70 haléřů. Původně byly vyrobené pro řidiče, děti je milují dodnes

Už název dává tušit, kdo za výrobou stojí. BESIP vznikl jako výkonný orgán koordinační meziministerské komise pro bezpečnost silničního provozu v roce 1967. Nehodovost na českých silnicích se v té době zvyšovala, a tak bylo zapotřebí začít s patřičnou osvětou.

BESIP začal tiskovinami – v 70. letech vznikají brožurky a také první plakáty zaměřené na děti a správné chování na přechodech. Distribuci dostaly na starost národní výbory a krajská dopravní střediska. Ve spolupráci s českým Ministerstvem školství se v roce 1975 zrodila první učebnice dopravní výchovy pro 3. třídu, která byla zaměřená na chodce, následuje učebnice pro 7. třídu zaměřená na cyklisty. BESIP iniciuje také výrobu omalovánek s dopravními značkami či optimální rozmístění restauračních zařízení pro motoristy na hlavních tazích.

>>>Jaká jsou pravidla silničního provozu pro chodce?

V sedmdesátých letech iniciuje BESIP také výrobu cukrovinek, které byly určené motoristům, aby neusínali za volantem. Odkazoval k tomu už jejich tvar – cukrátka s dírkou měla připomínat pneumatiky. Bonbony obsahovaly hroznový cukr (glukózu) jako zdroj rychlé energie a byly obohacené vitaminem C. Vyráběly se v pomerančové a citronové příchuti, v praktickém balení do ruličky a stály 70 haléřů. „Vybavuji si, že jsem je měl vždy u sebe, a když na mě přišla únava, pár jsem si jich vzal do pusy,“ vzpomíná na svá aktivní léta za volantem bývalý řidič autobusu Petr Hubáč.

Besipky se nakonec staly oblíbenými bonbony na cesty a bylo jedno, jestli se jelo autem, autobusem nebo vlakem. „Dalo by se říct, že takovým jejich pokračovatelem je i hroznový cukr v roličkách, který se prodává v lékárnách i v některých obchodech,“ vysvětluje magistra Dagmar Novotná.

Děti v té době milovaly Lipo. Tento ovocný komprimát byl ve tvaru typických krychliček balených do malého podlouhlého kvádru. Balení stálo 20 haléřů a chutnaly de facto stejně. Jenže nový tvar se líbil víc. Navíc se s bonbony, kromě pojídání, daly dělat i jiné věci. Kroužky prostě děti bavily. „Navlékaly jsme si je na prst místo prstýnku, velká zábava bylo jimi prostrkovat jazyk nebo jsme je navlékaly na nit a dělaly si z nich náhrdelníky,“ vzpomíná bývalá učitelka Květa Jirásková.

Besipky i klasické Lipo v podobě kvádříků z lisovaného cukru se vyráběly od počátků v Liberci. Jejich historie sahá až do roku 1902, kdy Julius Pollak v Janově Dole započal s výrobou kypřicích prášků do pečiva a jiných aromatických přísad. O pár let později s obchodníkem Eduardem Haasem rozšířil své portfolio o šuměnky a lisované cukry. A později se pustil i do výroby komprimátů (tedy cukrovinek z lisovaného cukru a dalších přísad). Po znárodnění v roce 1948 byly k firmě připojeny další závody i provozovny a byl založen národní podnik Poživatina se sídlem v Liberci. Název bonbonů Lipo tak vznikl z prvních dvou písmen obou slov, později se tak pojmenoval celý podnik.

Po revoluci podnik přešel pod společnost Nestlé. Ta v roce 2005 prodala libereckou továrnu firmě Mocca, která tu komprimáty různých barev a tvarů vyrábí dodnes. Kromě klasických cihliček mají v nabídce i roličky s kulatými bonbony či čočky. Cena se dnes pohybuje kolem 16 Kč za ruličku.

Jak vypadaly obchody za socialismu? Prázdné regály, fronty na pomeranče a podpultovky