Nejlepší svíčková v Praze? Ochutnali jsme ji za vás a víme, kam na ni zajít!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V první řadě je důležité ujasnit si, proč a jak jsme vybírali testované restaurace. Odpověď je jednoduchá. Zahráli jsme si na turisty a prozkoumali, kde se návštěvníci Prahy pohybují a kam chodí na oběd. A nemyslíme jen zahraniční turisty vedené průvodcem s vlaječkou na tyčce, ale i ty české, kteří si udělali výlet do našeho hlavního města. Teď už se ale vydejme na ochutnávku. Přidejte se na náš gastronomický výlet a nebojte se poté v komentářích pochlubit, kde jste nejlepší svíčkovou jedli vy a jaké jsou vaše zkušenosti z tuzemských restaurací.

Restaurace U Pinkasů je vyhlášená svým pivem a tradiční českou kuchyní. Když si zde objednáte staročeskou svíčkovou, kromě půllitru zlatavého moku vám během chvíle na stole přistane talíř s omáčkou. Kvůli vytíženosti personálu však nečekejte žádné honosné servírování, na chuť to ovšem nemá vliv. Omáčka je příjemně vyvážená a nic extrémně nedominuje. Na nás byla sice trochu řidší, ale ani to nebylo na škodu. Díky této konzistenci se krásně vsákne do knedlíků, ať už karlovarských nebo houskových. Dostanete totiž obě varianty. Co se týče masa, bylo bohatě špikované špekem, i když malinko tužší. Porce brusinek dokonale vystačila po celou dobu hodování, jediné, co nám trochu chybělo, byla šlehačka.

Kolkoven je po Praze mnoho. My zvolili tu poblíž Petřínské rozhleny, protože mnoho turistů se jde podívat na „malou Eiffelovku“ a po cestě míjejí Hladovou zeď. To si úplně říká o zastávku na oběd! V této Kolkovně vás přivítá příjemný personál a prakticky hned po usednutí máte na stole jídelní lístek. Stejnou rychlostí vám přinesou také zvolený pokrm. Rádi bychom řekli, že to není na úkor kvality, ale opak je pravdou. Bohužel, knedlíky byly vlažné, až studené, a houskové dokonce okoralé. Co se týče omáčky, nejspíš jsme měli štěstí na „čerstvou várku“, protože chutě nebyly kompaktní. Omáčka působila slaněji a kyseleji zároveň, zasloužila by si trochu odležet. Naopak maso se jen rozpadalo a bylo příjemně prošpikované slaninou. Celkový dojem nebyl špatný, jen ne ideální. Nechyběl klasický brusinkový terč i se šlehačkou, který omáčku příjemně zjemnil.

Vzpomínáte na školní jídelny? Havelská Koruna může na první pohled působit jako místo, kde vám nandají UHO s rýží. Po příchodu vyfasujete tác, příbor s ubrouskem a místo ve frontě. Pokud jste se zrovna lekli, nemějte strach! Tato „táckovna“ nám naservírovala naprostý skvost. Jejich omáčka byla dokonalá, vyvážená, a co se týče knedlíků, je jen na vás, jaké a kolik si zvolíte. Maso se také jen rozplývalo a dámy za pultem si pohledem vysloveně říkaly o legendární větu: „Prosím, přidat.“ Co se týče obsluhy, rádi vám se vším poradí a jejich familiární přístup vás přesune zpět do školních let – jen v tom dobrém! Když bychom měli zůstat u školní terminologie, Havelská Koruna od nás dostává za 1. Aby si však vysloužila ještě hvězdičku, porce brusinek by mohla být trochu větší a zase ta chybějící šlehačka.

Další sítí restaurací, kterých v Praze najdete hned několik, je Lokál. My zavítali do toho v Dlouhé ulici, protože co by to bylo za výlet do české metropole, kdybyste nenavštívili Staroměstské náměstí a přilehlé uličky, z nichž jedna je právě ta dlouhá Dlouhá. Atmosféra v této „klasické“ hospodě vás okouzlí. Všude to bouří, sklenice cinkají a jídla? Na lístku najdete i taková, která jste už z dětství dávno zapomněli. Když si objednáte svíčkovou na smetaně, na první pohled může naservírovaný talíř vypadat chudě. Kde je terč? Brusinky žádné. A šlehačka? Nikde nic! Jenže v Lokálu na to šli fikaně. Brusinky rovnou smíchali s domácí šlehačkou, a směs vám podají zvlášť. Vy si tak můžete sami zvolit, kolik si do omáčky přidáte a zda vůbec. Omáčka je sama o sobě velmi jemná, ale chutě skvěle ladí. Pokud se vám jí zdá málo, stačí obsluhu požádat o nášup a stejně jako knedlíky vám zdarma přidají. Co bychom však vytkli, je, že maso bylo nešpikované. Na chuti mu to sice neubralo, ale milovníci slaniny zde budou i ten malý kousek uzeniny hledat marně.

Restaurace, o které asi slyšel každý Čech, je U Vejvodů. Klasická hospoda s kachnou, kolenem, pivem a svíčkovou na smetaně. Denně sem zavítají stovky turistů a tomu odpovídá i tamní obsluha. Moc se s vámi nemažou a jídla na stůl nosí rychlostí blesku. Vždy teplá a jako právě sundaná z plotny. Když ochutnáte svíčkovou, je dobrá. Nemůžete jí vlastně nic vytknout, ale chybí vám tam takové to něco navíc. A to je plátek citronu! Omáčce chyběla kyselejší chuť, který by ji přivedla k dokonalosti. Co se týče masa, zprvu jsme byli zklamáni malou porcí, protože bylo delikátní, ale jeden prošpikovaný plátek se schovával pod knedlíky. To vám na závěr vyčaruje úsměv i bez citronu. Co však může hosty překvapit, je placení účtu, který si nemůžete rozdělit. Takže pokud tuto restauraci navštívíte ve více lidech a chcete si zaplatit každý sám za sebe, požadujte každý svůj vlastní konzumační lístek.

Pokud se vydáte z centra Prahy a dostanete chuť na svíčkovou na smetaně, zavítejte do vršovické restaurace Waldeska. Pro nás to byl náhodný objev a o to větší překvapení. Dostanete zde tři „bowlingové“ koule místo knedlíků, které jsou nadýchané jako obláček. Omáčka je velmi příjemná, krémová a trošku sladší, než byly předešlé varianty. Co ještě můžeme vyzdvihnout, je maso špikované uzeným špekem a nechybí ani šlehačka. Jen brusinek by na takovou porci mohlo být víc a možná by mohli přidat i pár lžic omáčky. Ty luxusní knedlíky by si ji totiž zasloužily.

Chcete si přece jen svíčkovou na smetaně připravit v pohodlí domova? Zkuste ji podle našeho receptu.