Článek
Mnozí z nás mají cukrárny spojené s babičkami. Ne jedno dítko s ní zašlo na sladký dezert do podniku, kde to vonělo čerstvě mletou kávou a za sklem se usmívaly zákusky. „Babička mě vodila do hudebky, a když jsme šly z hodiny klavíru, vždycky jsme se zastavily v cukrárně. Byl to takový náš rituál,“ vzpomíná Karla z Karlových Varů. I když dnes najdeme v cukrárnách zcela jiné zákusky, některé možná „zdravější“, čas od času nás přepadne chuť na ty, které jsme mlsali v dětství. Pojďte zavzpomínat s námi.
Klasický punčák: Snad nejbarevnější dezert
Mezi nejoblíbenější zákusky patřil nejen za minulého režimu, ale už za první republiky. Kde se vzaly punčové řezy, nikdo neví. Jako jiné retro dezerty také punčák nezná svůj původ. Dodnes není jasné, koho napadlo obarvit piškotové těsto, slepit ho marmeládou a přelít cukrovo-rumovým přelivem. A ty barvy! Růžová, žlutá, červená… Vděčí za ně potravinářskému barvivu. Zákusek byl velmi oblíbený, přestože byl tak sladký, až se skoro nedal dojíst. Punčové řezy se začaly péct na začátku 20. století s objevením barviva.
Indiánek: Jméno nedostal podle Indiánů
Za jménem tohoto zákusku nestojí Indiáni, ale Indové. Na začátku 19. století pozval maďarský vévoda a intendant Pálfy do svého divadla ve Vídni indického kouzelníka. Na závěr představení nechal vévoda kouzelníka pohostit novým dezertem, který pro něj připravil dvorní kuchař. Původní vzhled byl ovšem zcela jiný. Indiánek měl dvě čokoládou polité části spojené šlehačkou. Z ní se pak vyvinul klasický indiánek.
A víte, že piškotu ve spodní části indiánku se říká boler? Anebo že indiánky obsahují velké množství cukru, aby byl sníh v nich pevnější a stabilnější? Proto až ho budete mlsat, mějte na paměti, že sice vypadá nadýchaně, ale v kaloriích je mezi dezerty na předním místě.
Indiánky se jmenují podle indického kouzelníka, který kdysi okouzlil vídeňský dvůrFoto: Jaromir Klein, Shutterstock.com
Větrník, nebo věneček? Původ hledejme ve Francii
Víte, jaký je zásadní rozdíl mezi těmito dvěma dobrotami, které vládly snad každé cukrárně nebo mléčnému baru? Odpověď je jednoduchá: skoro žádný. Oba zákusky jsou z odpalovaného těsta plněné žloutkovým krémem. Zatímco do věnečku se ale přidává ještě šlehačka, větrník je naplněn kromě žloutkového krému také krémem karamelovým. Karamelem je pak větrník i přelitý. Věneček má bílou polevu, tzv. fondán.
Původ obou zákusků vede do Francie. Mezi jejich předky patří francouzské profiterolky - malé věnečky plněné krémem a přelité čokoládou, karamelem nebo jen pocukrované. Navíc Francouzi tvrdí, že odpalované těsto je jejich vynálezem.
Rakvička se šlehačkou: Podobnost čistě náhodná?
Sladká napodobenina lidské rakve… To je rakvička, která se plnila šlehačkou, ale prodávala se i suchá. Kromě Česka se nikde jinde nevyskytuje a naši cukráři ji poprvé vyrobili v první polovině 20. století. Morbidní zákusek má své místo i na filmovém plátně, kde se Rudolf Hrušínský ve filmu Spalovač mrtvol ptá: „Je libo rakvičku, nebo věneček?“ Tento jednoduchý zákusek platil za rychlovku, kterou jste vykouzlili snadno i doma během několika minut. Do šlehačkové láhve jste nalili šlehačku a zašroubovali bombičku. Pak už jen stačilo vyndat z pytlíku suchou rakvičku a nastříkat na ní šlehačku.
Rakvičky jsou česká specialita, ve světě je neznajíFoto: Jaromir Klein, Shutterstock.com
Sněhové kremrole: Původ mají ve Francii, nebo v Rakousku?
O původu tohoto zákusku se vedou spory. Někteří považují kremrole za příbuzné francouzských cornets, kornoutů plněných šlehačkou. Jiní je zase považují za nástupce rakouských kremschnitte, tedy trubiček, které se pečou z listového nebo odpalovaného těsta. A podle názvu zákusku by tomu tak mohlo i být.
Ovocný košíček: Dobře utajená kalorická bomba
Dodnes vás ve vitríně cukráren ovocné košíčky upoutají na první pohled. Vypadají nevinně. Svým ovocným zdobením a malým rozměrem působí zdravým dojmem. Nenechte se ale zmást, pořád je to sladkost, která obsahuje těsto a krém plný másla a cukru. Ovocný košíček s jahodou a hroznovým vínem je dodnes zákuskem, který se neomrzí. Tak proč si ho neupéct.
