Prozkoumávají opuštěné budovy, často na hraně zákona. Seznamte se s fenoménem jménem urbex

Proč urbexerů, jak se nazývají ti, kdo se vydávají prozkoumávat a fotit tajemná, opuštěná místa, stále přibývá? Důvodů je celá řada. Tím hlavním ale je, že objevování chátrajících objektů má jakousi příchuť zakázaného ovoce. Urbex představuje dobrodružství, adrenalin, mnohdy je dokonce na hraně zákona. Přesto o urbexu je a určitě ještě bude slyšet.

Název je odvozen z anglických slov urban a exploration, což se dá přeložit jako městský průzkum. Urbexeři objevují různé objekty, od bývalých továren, nemocnic a sanatorií přes rezidenční oblasti až po vojenské objekty nebo podzemní prostory. Uvádí se, že první urbexeři fungovali v Paříži, kde prozkoumávali robustní síť zdejších katakomb. Dnes je cílem průzkumníků jednak si užít genia loci opuštěného místa, ale také pořídit jedinečné, tajemné, často až bizarní fotografie. Vzhledem k tomu, že mnoho těchto opuštěných míst není přístupných, při překonávání překážek se urbexeři musí nezřídka dopustit nezákonné činnosti.

Jestli jste se o urbex už někdy zajímali, určitě jste zaznamenali nejčastěji skloňované heslo: „Take only photographs, leave only footprints.“ Ve volném překladu to znamená, že po sobě smíte zanechat jen stopy a odnést si pouze fotografie. Nic jiného, byť lákadel v podobě nejrůznějších vysloužilých předmětů bývá na takových místech spousta. Hlavní roli zde hraje především osobní odpovědnost. Urbexeři se běžně sdružují jak na speciálních stránkách, tak zejména na sociálních sítích. Na českém facebooku existuje hned několik početných skupin, kde členové sdílejí své fotografické úlovky. Sama komunita ale lpí na dodržování pravidel. Zároveň by uživatelé měli sdílet fotky bez uvedení lokací, aby tam nezačaly proudit davy.

Není urbex jako urbex. Průkopníci těchto aktivit mají velmi propracované metody a jejich objevování je často výsledkem pečlivých rešerší. Stále se ale nejčastěji pracuje s online mapami v satelitním nebo 3D zobrazení. Nicméně běžný je i terénní průzkum. Kdo rád chodí na procházky ve městě i v přírodě, nezřídka narazí na opuštěný objekt. Byť je to třeba jen bývalé trafo, už i takové objevování lze klasifikovat jako urbex. Možná jste tedy už dávno objevovat začali.

Prohlédnout si opuštěná místa, která často měla i důležitý historický význam, zláká kdekoho. Zdaleka ne každý však stojí o potyčky se zákonem. Lze na to ale jít i legální cestou. Dlouhou dobu byl za Mekku urbexu považovaný Černobyl. I když konflikt na Ukrajině tento typ turistiky nyní zmrazil, běžně se jezdilo do Černobylu, kde jste si mohli opuštěné město Pripjať projít s průvodcem. Takových míst je ale po světě mnohem více. Americkou svatyní urbexu je Detroit, kde se řada objektů dá taktéž navštívit legálně. Za zmínku stojí ale i speciální akce jako třeba festival otevřených budov Open House Praha, který vždy na několik dní v roce nabídne možnost prohlédnout si jindy veřejnosti uzavřené objekty.

Přečtěte si rozhovor se zkušeným urbexerem.