Měsíc do Vánoc v naší redakci: Těšíme se na smích, světýlka, prosecco a možná i trochu chaosu

Advent je pomalu tu a spolu s ním přichází i typické otázky: Máte už dárky? Pečete cukroví? A co světýlka, už svítíte jak Las Vegas? U nás v redakci se odpovědi různí, ale jedno máme společné – Vánoce prožíváme naplno. Někdo s playlistem Sinatry, někdo s krmením zvířátek, někdo na sjezdovce a někdo u zoufalého lovu dárků na e-shopech. Prostě adventní mozaika, jak má být!

Šéfredaktorka Monika: Já jsem ortodoxní slavič Vánoc. Vánoce miluju! V půlce listopadu už začnu vytahovat světýlka, svítící koule, skandinávské domečky nebo hvězdy, před adventem se sestrami motáme věnce, zdobím dům a domácnost včetně větviček ve váze v koupelně, a i když pečení vánočního cukroví opravdu nemusím, ta vůně vanilky je prostě potřeba. Moje Vánoce jsou o krásných perníčcích od mé sestry, svíčkách vonících po pomerančích se skořicí, českých ozdobách na stromeček - nejvíc se těším na ty památeční z mého dětství - třeba kouli s eskymáčkem. A miluju květiny! Nesmí chybět brambořík, který kupovala moje máma, ale i amarelys, vánoční hvězda a na svátečním stole bílé lilie. Celá rodina pak vytáhneme vánoční svetry, pustíme Sinatru, namícháme bramborový salát s jablkem a můžeme začít!

Redaktorka Jitka: Přiznám se, že nejsem úplně vánoční typ, Popelku, vanilkové rohlíčky a dárečky mám sice ráda, ale úplně nejvíc je vyrazit ještě během adventu na hory. Miluju lyžování v Itálii, kde sezona ve většině středisek začíná zhruba v půlce prosince - za výhodnější ceny a na téměř prázdných sjezdovkách. Pokud můžu doporučit byť jen jedno místo, tak je to rozhodně ve Val di Fiemme Alpe Cermis a pod ním městečko Cavalese, kde najdete tu pravou adventní atmosféru a super lyžování.

Editorka Hanka: Po dlouhém období, kdy jsem prožívala „vánoční krizi“ a na svátky se skoro vůbec netěšila (vlastně jsem nechápala, proč bych měla), konečně opět prožívám Vánoce se vším všudy. Asi není těžké uhodnout, co tu změnu způsobilo. Ano, stala jsem se mámou. A tak se už pár let spolu s dětmi těším na Ježíška, na radost v jejich očích, když pod stromečkem najdou to, co si přály, na rituály spojené s Vánoci, na společné vykrajování perníčků (ano, i letos je budeme mít nejhnusněji ozdobené, což bohužel není jen dílem mých synů), na společné sledování vánočních filmů (nikdy nezapomenu, když jsme jim poprvé pustili Sám doma a oni se smáli, až slzeli), na nošení krmení pro zvířátka do lesa… Vím, že tohle období nebude trvat věčně, o to víc si ho ještě těch pár let hodlám užít!

Redaktorka Tereza Š.: Už odmalička Vánoce miluju. Zakládám si na vyzdobené (bez mučení přiznávám, že až kýčovité) domácnosti. Mám ráda i nákup dárků (vždy se snažím pro každého vymyslet i něco vyloženě ošklivého, loni to byla zpívající fontánka, kterou jsem hned po Štědrém dni vracela), a mám v oblibě vlastně i ten shon kolem toho - i když samozřejmě vždy nadávám. Vánoce pro mě nejsou o množství dárků, s manželem si už řadu let nic nedáváme a se sestrou máme tradici pořídit něco v přesné hodnotě zcela absurdní částky, loni to například bylo 157 Kč. Je to o shledávání a bytí s těmi, které máme rádi. Takže v našem panelákovém bytě 3+1 bylo kolikrát i deset lidí. To je to, na co se na Vánoce nejvíc těším - shon, přeřvávání se radostí, smích a politý koberec. Nejsou to pro mě svátky klidu a míru, ale tak je mám ráda.

Redaktorka Lucie M.: Nejsem zdobilka ani manuálně zručná, jsem vlastně dost nešikovná, takže všechny ty přípravy a předvánoční zdobení je pro mě stres. Výsledkem je sice uklizený, ale nijak extra načančaný dům, ale v něm dvě děti (byť to jedno už měří 180 cm a je vlastně skoro dospělé) a ty vynahradí všechna světýlka a dekorace světa. Takže já se těším, až se budou cpát řízky (odmala jedno z jejich nejoblíbenějších jídel), jak je budu okřikovat, ať mi nevyžírají tu jedinou dobře nazdobenou věc v domě (mísu s cukrovím), protože kdo to má furt doplňovat, jak zase večer půjdou z oken svých pokojů vyhlížet Ježíška (i když oba samozřejmě vědí, že neexistuje) a my s manželem „tajně“ nanosíme dárky pod stromeček, a jak se zase budou blaženě usmívat, když k němu budou scházet ze schodů. A úplně nejvíc se těším na tu chvíli, kdy bude takzvaně po všem, my si s manželem nalijeme skleničku prosecca a budeme se dojímat nad tím, jak boží máme děti, a jak obrovské štěstí máme, že se máme.

Redaktorka Lucie Š.: Doma si ze mě dělají legraci, jak moc Vánoce prožívám. Je to ale podle mě nejlepší období v roce! Nikdy bych tudíž nejela přes vánoční svátky na dovolenou – na to je čas ve zbytku roku. Mrzelo by mě, že bych si neužívala tu kouzelnou atmosféru a setkávání s rodinou i kamarády. Od začátku adventu (no dobře, možná už i kousek před ním) aktualizuju svůj vánoční playslist na Spotify, který pak pouštím skoro každý den, doma ověsím vše, co se dá, světýlky a připravuji seznam vánočních filmů, které musíme do svátků i přes ně zhlédnout. Samozřejmě si lámu hlavu s dárky, které chci každoročně vyřešit během listopadu, ale protože jsem nerozhodná, nikdy se mi to nepovede. Sháním je pak jako většina na poslední chvíli. Ale asi to k tomu už prostě patří.

Redaktorka Jana Z.: Přiznám se, že mám k Vánocům takový hořkosladký vztah. Ne že bych se netěšila na čas s rodinou, volno (jupí!), stou reprízu filmu Sám doma, bramborový salát a vůni jehličí. To všechno miluju. Ale samotné přípravy na Vánoce mě docela stresují. Každý rok si slibuji, že začnu shánět dárky dříve, ale protože mě nenapadne nic geniálního, pořád to odkládám, až je druhý týden v prosinci a já po večerech zoufale projíždím jeden e-shop za druhým (tlačenice v obchodech mě nebaví). Opadne to ze mě až 22. 12., kdy při vaječňáku a romantickém vánočním filmu (nikdy mě neomrzí Prázdniny) dobalím dárky.

Editorka Barbora: Těším se na celý advent. Na světla, vůně a na to všechno okolo… Už jsem se několikrát přistihla, jak sedím u ozdobeného stromečku a říkám si: „A to je všechno?“ Zato advent, to je nádhera! Ve vzduchu se vznáší tajemství, těšení, člověk je v duchu s blízkými víc než obvykle, protože přemýšlí, jaký dáreček by se jim nejvíc líbil… Za okny je modrá tma a světla svítí a celý svět je hezčí, protože se blíží něco krásného. A když občas aspoň na chvíli nasněží, tak jsou to pro mě nejhezčí chvíle v roce.

Zajímá vás, jak se v redakci máme, co nás zajímá, baví či co jsme vyzkoušely? V novém speciálu Proženy na lovu se dozvíte vše.