Co se stane v práci, když jste příliš upřímní. Pravidla šéfovské diplomacie

Naučit se s kolegy vycházet v dobrém a snažit se o příjemné klima na pracovišti je nejen základem toho, aby se vám v zaměstnání dařilo, ale také je po všech stránkách výhodné! „Tak jako se slonům, vlkům, delfínům, mravencům a dalším zvířatům vyplatí být altruističtí, vyplatí se spolupracující klima i nám,“ říká specialistka na komunikaci Kateřina Sodomková.

„Jsme to my, kdo spoluvytváří náladu v kanceláři, což je dobré si připomínat,“ dodává Sodomková. Každý z nás se potřebuje i na pracovišti cítit neohroženě a bezpečně. „A k tomu, abychom i my přispěli k dobré náladě, je zásadní kvalitní komunikace,“ doplňuje vztahová koučka.

Ve chvíli, kdy někoho naštvete nebo urazíte, přestane poslouchat i rozumět, co mu říkáte. A nevyjednáte nic. V práci platí zlaté pravidlo, příliš emocí vyčerpává a odrazuje, zejména těch negativních. Naopak když zvolíte klidný tón řeči, přidáte lehký úsměv, budete upřímní a věcní, tak určitě uspějete lépe. Lidem bude ve vaší společnosti příjemně a mnohem raději se budou na vás obracet pro radu či vám ji oplácet.

Ať už se jedná o formální komunikaci nebo neformální, vždy je dobré se vyjádřit, co nejsrozumitelněji, aby nedošlo k nějakému zkreslení nebo něčemu, co by mohlo ohrozit pracovní vztahy. Základem toho, aby vás lidé přijímali pozitivně, je že z vás musí cítit úctu k sobě samým. Pamatujte, že upřímnost je sice hezká vlastnost, ale i s ní je potřeba zacházet opatrně. Ne všechny „pravdy“ chtějí lidé slyšet.

Mnoho lidí dělá tu základní chybu, že neposlouchá, co se jim říká. „Dobře naslouchat je umění,“ říká Kateřina Sodomková. „Často si myslíme, že umíme naslouchat, ale skutečnost může být jiná. Je třeba se soustředit na to, co nám kolega popisuje či vysvětluje, a snažit se vidět problém i z jeho perspektivy,“ doplňuje Sodomková.

Většina lidí dává přednost těm, u koho cítí vyrovnanost a bezpečí. A to platí i v pracovních vztazích. Patří k tomu i snaha o empatii a správné načasování. To nepodceňujte. Naučit se sdělovat i méně milé zprávy chce cvik i odhad, kdy jsou lidé připraveni je přijmout. Snažte se vytvořit bezpečný prostor pro sdělení nepříjemných informací. Dopředu si naplánujte, kdy budete hovořit o konfliktních tématech a co je cílem této schůzky.

Pokud chcete v druhém vzbudit sympatie, mluvte s ním jeho slovníkem. Volte slova, která rád používá, a také co nejvíc těch neutrálních, jež nevzbuzují moc emocí. Příklad? Místo reakce na kolegův nápad ve stylu „Ježíš, to je přece úplný nesmysl!“ řekněte: „Nejsem si jistý/á, jestli je tohle nejlepší způsob řešení…“ Váš nesouhlas bude zřejmý i tak, ale nikoho zbytečně nezdvihne ze židle…

Když s někým mluvíte, snažte se stavět k němu čelem, dívejte se mu do očí, ale nepřehánějte to. Příliš úpěnlivý dlouhý pohled je na škodu. Klidně i těkejte po jeho obličeji, což mimochodem dělají lidé vždy, když se jim někdo líbí. Nekřižte ruce na prsou, to je jasná známka nepřátelství. Snažte se sledovat, jak ostatní reagují na vaše slova, a pokud možno eliminujte ze svého hlasu projevy nepřátelství či hněvu.

Ženy se bojí, že nejsou dost dobré, muži, že dost nevydělávají. O strachu s odbornicí na leadership