Hlavní obsah

Na Natálii spadl strom, s následky se bude potýkat celý život! Ulehčil by jí ho vozík s pohonem

Foto: Archiv Natálie

Foto: Archiv Natálie

Letos na jaře se život teprve devětadvacetileté Natálie Jelínkové obrátil vzhůru nohama. Při procházce alejí na ni spadl strom. Silné větve jí způsobily mnohočetná zranění, která jen se štěstím přežila. Pád ale způsobil poškození míchy a mladá žena zůstala připoutána na invalidní vozík.

Článek

Procházka kolem Žďáru nad Sázavou, na niž se Natálie vydala se svými psy, měla být jako každá jiná, bohužel ale skončila tragicky! Na cestě, kterou po obou stranách lemují vysoké stromy a kudy po turistické značce denně projdou desítky lidí včetně dětí, ji zastihl prudký vítr a déšť. „Byla to asi pětiminutová přeháňka. Teda alespoň podle meteorologické zprávy, kterou mi pak citovala policie. Poslední, co si pamatuji já, bylo, jak se zvedá vítr a prach od země,“ vypráví devětadvacetiletá žena.

Za chvíli už zase svítilo sluníčko. To už ale Natálie bojovala o život. Jeden ze stromů podél cesty byl totiž shnilý, v dešti a větru se zlomil a drobnou ženu zavalil. Vyprošťovat ji museli hasiči. Natálie ležela pod stromem s těžce poraněnou hlavou a páteří, se zlámanými žebry, která jí propíchla plíce, a s rozdrcenou pravou rukou. Bez včasné pomoci by na místě vykrvácela. Pár minut jí změnilo celý život.

Páteř jí sešroubovali, mícha je ale poškozená

Následujícího čtvrt roku strávila Natálie ve Fakultní nemocnici Brno, z toho pět týdnů na jednotce intenzivní péče. „Skoro tři týdny se nevědělo, zda vůbec přežiju,“ říká mladá žena. Během několika operací jí lékaři sešroubovali páteř a pravou ruku. Přerušenou míchu ale nezachránili. „Zůstala jsem ochrnutá od žeber dolů,“ popisuje. Kvůli poškozeným plícím musela mít tracheostomii (průdušnice je uměle vyústěna na povrch těla) a lékaři jí odsávali hleny. Doteď má problémy s dýcháním, delším mluvením a bojí se virózy. „Měla jsem také zlámanou čelist, ale ta mi naštěstí srostla sama. Akorát nemám některé zuby,“ dodává.

Bez pomoci by se zprvu neobešla

Po propuštění z nemocnice byla Natálie odkázaná na pomoc druhých. Sama se neotočila na posteli, natož aby se dokázala posadit. Pomoct potřebovala i s hygienou, oblékáním nebo jídlem. Velkou oporou pro ni v nejtěžších chvílích byla rodina, přítel a kamarádi. „Říkala jsem si, že je hlavní, že jsem to přežila,“ vypráví. A jak se vyrovnává s tím, že už nejspíš nikdy nebude chodit? Hůř to prý zvládá její okolí. „Vidí, že nedělám to, co dřív, že mi všechno trvá, a chtějí mi pomoct. Ale zároveň vědí, že chci být co nejvíc soběstačná.“

Všechno chce zvládnout sama

Nyní je Natálie v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde se mimo jiné učila řídit speciální auto. „Čekala jsem, že to bude jednodušší, ale je to dřina. Věcí, které člověk musí dělat jen rukama, je hrozně moc – přidávat plyn, brzdit, točit volantem, dávat blinkr… Potřebovala bych ještě třetí ruku,“ směje se. Během tříměsíčního pobytu v Kladrubech udělala neuvěřitelný pokrok.

Návrat domů a prosba o pomoc

Návrat domů, který by měl nastat každým dnem, bude pro Natálii oříšek. Před úrazem bydlela v pronajatém bytě, který opustila, a teď musí hledat nový. „Je velký otazník, kam se budeme s přítelem stěhovat. Teď jsem jezdila o víkendech k bratrovi, ale jsou tam schody, do kterých mě přítel musel nosit, takže tam to asi nepůjde,“ popisuje. Nutně také potřebuje vozík, který bude lehký a skladný, aby se na něm i se svou drobnou postavou zvládla sama pohybovat a třeba ho i naložit do auta. A k němu také přídavný elektrický pohon, aby ujela i delší trasy. „Už před úrazem jsem měla problémy s rameny. A teď, když se musím spolehnout jenom na ruce, dostávají teprve zabrat,“ říká Natálie.

Žije jen z úspor a ty docházejí

Natálie vystudovala obor fotografie, focení jí ale zůstalo jen jako koníček. Před úrazem pracovala v administrativě. „Velká výhoda je, že je to něco, k čemu se můžu i na vozíku vrátit,“ říká. Zatím ale žije jen z úspor, jako OSVČ nemá nemocenskou a výdaje spojené s návratem do života zdaleka přesahují její možnosti. Vozík, který Natálii vyhovuje, stojí bezmála 130 tisíc korun a pojišťovna ho celý neuhradí. Doplácet bude téměř 55 tisíc. A na dalších 42 tisíc korun vyjde přídavný elektrický pohon, na který pojišťovna nepřispívá vůbec.

Pomoct může i vy

Výdajů spojených s životem po úrazu je zkrátka tolik, že se Natálie obrátila s žádostí o pomoc na Konto Bariéry. To se pro ni ve spolupráci s portálem Seznam.cz rozhodlo uspořádat sbírku, která by jí do začátku pomohla s nejnutnějšími výdaji – lehkým vozíkem a pohonem.

Přispět Natálii můžete i vy – příspěvkem na transparentní účet Konta Bariéry 17111444/5500 s variabilním symbolem 240728 nebo prostřednictvím webu nadace.

Konto Bariéry

Konto Bariéry, stěžejní projekt Nadace Charty 77, pomáhá od roku 1992 handicapovaným lidem žít lepší život. Přispívá na rehabilitační a kompenzační pomůcky, přestavby automobilů, bezbariérové úpravy, ale také na vzdělávání, pracovní uplatnění, sport a mnoho dalších aktivit lidí s handicapem. Více informací najdete na www.kontobariery.cz

Načítám