Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dodnes patří mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje, po roce 1989 ale měla na kahánku. Kofola má svou specifickou, nezaměnitelnou chuť a ještě v 80. letech patřila k tomu nejlepšímu, čím děti i dospělí mohli zapít oběd či v létě na koupališti zahnat žízeň. Prodávala se v originálních skleněných lahvích nebo točená.
Možná si i vy pamatujete, že když jste šli jako malí s dědou do hospody na pivo, prosili jste právě o Kofolu. I proto, abyste i vy měli ve sklenici pěnu. Původně se tahle limonáda měla jmenovat Kofokola. „To ale bylo příliš dlouhé, a navíc vznikly potíže s registrací,“ vzpomínal před lety pro Novinky.cz spoluautor nápoje Jaroslav Knap.
Dva roky vývoje
Příběh oblíbené limonády se začal psát 27. března 1960, kdy sjely z výrobní linky první lahve. Tomu ovšem předcházely roky příprav a vývoje. V roce 1958 dostali vědci ze Spojených farmaceutických závodů Spofa Praha jasné zadání: vytvořit první domácí alternativu ke stále populárnějším kolovým nápojům, které ovšem bylo obtížné v tehdejším Československu sehnat.
Úkolu se ujal tým z výzkumného Ústavu přírodních léčiv v Praze pod vedením docenta Zdeňka Blažka. A trvalo dva roky, než vytvořil sirup Kofo, tedy směs 14 přírodních látek (od bylin přes ovoce až po kofein), který tvoří dodnes základ receptury.
„Když jsem viděl, jak se karamelový sirup vaří v laboratoři na obyčejném plotýnkovém vařiči sedm hodin ve smaltovaném hrnci, vůbec jsem nevěděl, jak mám určit nějaké jeho organoleptické vlastnosti,“ vzpomínal v roce 2010 tehdy 81letý Jaroslav Knap, který se k projektu dostal ve chvíli, kdy bylo třeba laboratorní úspěchy převést do poloprovozu a nakonec do výroby.
Okamžitý úspěch
První lahve se tedy naplnily v Praze v březnu roku 1960, velkovýroba se pak rozběhla v Opavě, v národním podniku Galena. Jakmile se Kofola objevila na pultech obchodů, stal se z ní hit. Dokonce takový, že její spotřeba vzrostla během 60. let natolik, až v Československu došly byliny na výrobu a musely se začít dovážet ze zahraničí.
K ochutnání lákaly první slogany, poutače i pojízdná reklama. Vše s logem ve tvaru kávového zrna, které se používalo dalších 30 let. Popularita limonády byla taková, že v roce 1968 deník Večerní Plzeň uvedl, že v tomto městě se Kofoly vypije stejně jako piva. Svého zlatého období se karamelově zbarvený nápoj dočkal v 70. letech. Po obrovském úspěchu na potravinářské výstavě Ex Plzeň dosáhla obliba absolutního vrcholu a za jediný rok se vyrobilo neuvěřitelných 180 milionů litrů.
Záchrana na poslední chvíli
Po sametové revoluci nastaly Kofole krušné časy. Do země se začalo dovážet velké množství jiných nápojů, o které byla do té doby v Československu nouze, podnik Galena měnil vlastníky a tradiční ovocno-bylinková limonáda postupně mizela z trhu.
Polozapomenutá Kofola několikrát měnila majitele a zachránil ji až český podnikatel řeckého původu Kostas Samaras, který v roce 2002 odkoupil od nového amerického vlastníka Galeny recepturu a ochrannou známku Kofola. „Nikdo nám tehdy nevěřil, že koupě Kofoly za 215 milionů korun opravdu dává smysl,“ vzpomíná Jannis Samaras, syn zakladatele firmy. Značku i nápoj tak ale jednoznačně zachránili.
Já nemusím…
Za restartem oblíbenosti tradičního nápoje stojí i chytře vymyšlená reklama. V roce 2001 zaplavil Česko i Slovensko láskyplný slogan „Když ji miluješ, není co řešit…“ a o dvě léta později přišel nezapomenutelný televizní spot s roztomilou holčičkou a divokým prasátkem (jeho tvůrcem byl Robert Pěňažka). Stal se z něj hit, který se každý rok na Vánoce vrací.
