Článek
První máj jako Svátek práce byl snad největší komunistický svátek. Do prvomájových průvodů vyrážely podniky, školy, pionýrské organizace i zájmové oddíly. A přitom se raději vůbec nepřipomínalo, jak tento svátek vlastně vznikl. Na skutečnost, že jde o připomínku stávky dělníků v Chicagu dne 1. května 1886, která vyústila v Haymarketský masakr, se jaksi zapomínalo. První máj byl jednoduše Svátkem práce a prvomájového průvodu se musel zúčastnit každý. Omluvou byla jedině nemoc potvrzená lékařem.
Symbolem byla mávátka a holubičky
Symbolem Prvního máje byla především papírová mávátka v barvách trikolory, která dostávali všichni účastníci prvomájového průvodu. A všichni jimi nadšeně mávali, i když si přitom mysleli své. Druhou důležitou rekvizitou byly bílé holubice nalepené na dřevěné tyčce, těmi se průvody také hemžily. A kromě chodců, kteří třímali v rukou kromě mávátek i oslavné transparenty, se prvomájových průvodů účastnily i různé alegorické vozy.
Cíl byl jasný: ukázat májové veselí a vyzdvihnout socialistické podniky, které plní plán na tři sta procent, a díky tomu se celé společnosti skvěle daří. Vychvalovány byly také školy a vzdělávací instituce a v neposlední řadě i zájmové organizace, jako třeba Pionýr, Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou) nebo Červený kříž. S mávátky a transparenty, které podporovaly režim, vyšly v každém městě do ulic tisíce lidí.
Nechyběly portréty vůdců
„Kromě transparentů a mávátek nechyběly v prvomájových průvodech ani portréty a podobizny komunistických vůdců a politiků,“ připomíná historik Adam Havlík. Davy lidí pak procházely kolem tribun, na kterých stáli místní funkcionáři KSČ a zdravili pracující lid. Přenosy průvodů vysílala Československá televize i Československý rozhlas.
Výzdoba oken a nástěnek
Ještě před prvomájovým průvodem se zdobila okna. Lepily se do nich velké obrázky květin, zejména slunečnic. Tematicky vyzdobená byla i okna škol a také nástěnky v každé třídě. A zatímco na školních oknech motiv květin vydržel často i celý měsíc, na nástěnkách je rychle vystřídaly obrázky z Pražského povstání a osvobození (jednalo se o tzv. slavné májové dny: 1., 5. a 9. května).
V Praze pak 5. května pionýři ve slavnostních krojích místo dopoledního vyučování stáli ve dvojicích čestnou stráž u pomníčků obětí povstání. Nutno podotknout, že dvě hodiny se daly vydržet a žáci se rádi ulili z vyučování.
Rozsviťte lampiony a oslava VŘSR
Sedmý listopad se pak do českých kalendářů vepsal jako výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Mocenský převrat v Rusku v roce 1917, který odstartoval výstřel z křižníku Aurora, jsme slavili i u nás čtyřicet let. A symbolem oslav byly lampionové průvody. Konaly se v předvečer výročí, tedy 6. listopadu. Děti se po setmění scházely před školami a pak pod dohledem učitelů zamířily s rozsvícenými lampiony na místa, kde se oslavy konaly. Na rozdíl od prvomájových představovaly lampionové průvody příležitost dostat se po setmění legálně z domu bez rodičů.
Podpalování lampionů byla zábava
Starší kluci se vyžívali v tom, že ostatním podpalovali lampiony. Co na tom, že za tuto libůstku hrozila dvojka z chování. „Zaměřovali jsme se na konkurenční třídy a neoblíbené spolužáky. K podpalování jsme používali náhradní náplně do zapalovačů, které se prodávaly v trafikách. Stačilo je trochu propíchnout a pak zmáčknout a zasažený lampion vzplál,“ vzpomíná Martin, bývalý žák základní školy z Prahy 5. Ke stejnému účelu se používaly také injekční stříkačky naplněné benzinem.
K velkým vymoženostem pak patřily lampiony s žárovkou. Kluci si je ale museli udělat sami, koupit se totiž nedaly. „Člověk si ho musel vyrobit sám z ploché baterie, drátku a maličké žárovičky,“ vysvětluje Martin.
První tajná rande i kouření cigaret
Samostatnou kapitolou pak byly děti vyšších ročníků druhého stupně, které měly při listopadových slavnostech úplně jiné zájmy. Některé sebraly rodičům cigarety, které pak s kamarády kouřily v křoví, jiní zažívali své první pusy. „Během průvodů jsme to začali zkoušet na holky. První nesmělé pusy a vodění za ruku mám spojené právě s oslavami VŘSR,“ přiznává pamětník Petr. Na závěr lampionového průvodu se ve velkých městech někdy konal i ohňostroj, na který se většina účastníků těšila. Právě během nich si náctileté dvojičky žmoulaly ručičky.